Loňský rok byl pro přímé zahraniční investice ve většině světa velice chmurný. Stalo se něco, co už dlouho nikdo nepamatuje. Celosvětově se tyto investice za rok 2020 propadly o 42 procent. (Foto: Crown Copyright 2011, NZ Defence Force)

Ani pro Čínu nebyl loňský rok snadným rokem s propadem ekonomiky za první pololetí, jaký už generace nikdo nezažil, kvůli pandemii, se zhroucením celosvětové poptávky po zboží nebylo ani pro Čínu snadné vrátit se k růstu až natolik, že po úspěších zotavení v druhém pololetí vykázala nakonec mírný celoroční růst o 2,3 procenta, čímž se stala jedinou významnou světovou ekonomikou, která v tomto roce zaznamenala vzestup. Ovšem i tak byl její vzestup daleko pod čísly růstu, na jaká byla tato země zvyklá.

Ale přesto všechno během roku pandemie přilákala 163 miliard $ přímých zahraničních investic, tedy nárůst o 4 procenta proti předchozímu roku, hlásila v neděli zpráva Konference spojených národů o obchodu a rozvoji (UNCTAD), takže se stala nejúspěšnějším lákadlem těchto investic na světě a je v tom světovou jedničkou, kdy v závěsu za ní jsou jako druhé Spojené státy.

Tak enormně nízké přímé zahraniční investice byly naposledy během Asijské hospodářské krize v 90. letech a ani během velké finanční krize po roce 2008 se natolik nepropadly. Momentálně jsou přímé zahraniční investice světa více než 30 procent pod úrovní z chmurných časů globální finanční krize z let 2008-09. UNCTAD nevidí ani v roce 2021 zotavení těchto investic moc optimisticky i přes očekávání určitého oživení a zotavení světové ekonomiky a pro rozvojové země je tento výhled jednou z největších chmur. Také není divu, že EU tak spěchala s uzavřením velké investiční dohody s Čínou, když ta se pro evropské investory stává možná nejatraktivnější destinací, kam by své investiční toky chtěli směřovat.

Investoři jsou v tak nejistých časech a přeskupování dodavatelských řetězců aj. extrémně zdráhaví budovat výrobní kapacity někde v zámoří. Zvláště v rozvojových zemích, kam příliv zahraničních investic ochabl o 69 procent na pouhých 229 miliard $.

Přílivy do Severní Ameriky vyschly s poklesem na 166 miliard $, tj. o 46 procent, přeshraniční skupování podniků a jejich fúze šly dolů o 43 procent, investice na zelené louce propadlé o 29 procent a dohody o financování projektů ochably o 2 procenta.

Zhroucení zahraničních investic v roce pandemie bylo až tak kruté ke Spojeným státům, že se propadly na pouhých odhadem 134 miliard $. V roce 2019 si Spojené státy užívaly přívalu investic 251 miliardy $ a Čína vázla daleko za nimi se 140 miliardami $.

Investoři teď prý v Číně vidí vůči pandemii nejodolnější světovou ekonomiku a navíc s ohromným dalším růstovým potenciálem, a tak i američtí investoři směřují své peníze raději sem než do nejisté domácí ekonomiky.

Z největších zahraničních investic se USA těšily v roce 2016, kdy jich tam připlynulo 472 miliard $ a tehdy se Čína vedle nich krčila s pouhými 134 miliardami $.

Od těch dob ale investice do Číny bez ustání rostou a ani pandemie to nezastavila, zatímco zahraniční investice do USA se nepřetržitě rok za rokem po roce 2016 propadaly.

K poklesu investic v USA docházelo ve velkoobchodě, finančních službách a v průmyslové výrobě, kdy přeshraniční prodeje podniků a fúze zahraničních investorů do USA se propadly o 41 procent.

Ani tady v Evropě si nemůžeme výskat. Pokles o dvě třetiny, kdy ve Velké Británii spadly na nulu.

V EU je to ale velice různorodé. Švédsku se příliv více než zdvojnásobil z 12 miliard $ na 29 miliard $. Ve Španělsku cizí investoři skoupili nějaké podniky a tak se příliv zvedl o 52 procent.

Zvláštní je to i v dalších rozvinutých ekonomikách, kdy příliv do Austrálie se propadl o 46 procent na 22 miliard $, ale v Izraeli vzrostl z 18 miliard $ na 26 miliard a v Japonsku z 15 miliard na 17 miliard $.

Ač přímé zahraniční investice do rozvojových ekonomik klesly o 12 procent odhadem na 616 miliard $, tak ale při celkovém poklesu ve světě se jejich celosvětový podíl vyšplhal na 72 procent, tedy zatím nejvyšší zaznamenanou hodnotu tohoto podílu.

Moc dobře si vedly rozvojové země v Asii spolupracující s Čínou, kdy roku 2020 přilákaly 476 miliard $ přímých zahraničních investic, ač jejich příliv do zemí ASEAN pokles o 31 procent na 107 miliard $.

V Číně si v nárůstu přímých zahraničních investic roku 2020 vedla zvláště některá odvětví, kdy příliv do průmyslů špičkových technologií narostl o 11 procent a přeshraniční skupování a fúze podniků narostly o 54 procent, hlavně v informačních a komunikačních technologiích a ve farmakologickém průmyslu.

Posuv ekonomického těžiště světa od Ameriky k Číně, o kterém tyto ukazatele vypovídají, už otevřeně přiznávají i hlásné trouby amerického businessu jako Wall Street Journal, který píše: „Čísla o investicích podtrhují přesun Číny směrem k centru globální ekonomiky, v němž dlouho dominovaly USA, kdy během pandemie se tento posuv ještě zrychlil, neboť tím Čína upevňovala svoji pozici dílny světa a rozšiřovala svůj podíl na globálním obchodu.“

Ani další obrovitá vynořující se asijská ekonomika, tj. Indie, nezůstala pozadu s nárůstem zahraničních investic o 13 procent, kdy šlo hlavně o investice do digitálního sektoru.

Zprávě UNCTAD se však nelíbí, že: „Daleko omezenější kapacity rozvojových zemí rozběhnout balíčky ekonomické pomoci stimulující investice do infrastruktur povedou k asymetrickému zotavení přímých zahraničních investic tažených projektovým financováním.“

Pro nadcházející rok 2021 UNCTAD sice vidí perspektivu nárůstu toků přímých zahraničních investic, ale jejich struktura už tak povzbudivá být nemá. Čekají se vyšší přeshraniční investice do skupování a fúzí podniků, nejvíce v technologických oborech a zdravotních oborech, tedy v odvětvích, se kterými pandemie zahýbala jinak než se zbytkem ekonomiky. Ale ač mají výrazně narůst investice do skupování podniků investory, pro které je tato situace příležitostí za dob krize skupovat existující podniky, tak investice do nových výrobních kapacit zas už tak velké být nemají.

„Ač se v roce 2020 zpočátku investiční aktivita oslabila, tak se investoři teď těší, jak využijí nízké úrokové sazby a narůstající tržní hodnoty některých podniků, aby ty podniky nebo své konkurenty v zámoří nakupovali a zrovna tak, aby skupovali malé inovativní společnosti, které teď ale krize postihla,“ tvrdí zpráva.