Írán dnes prostřednictvím svých Revolučních gard (IRGC) oznámil úplné uzavření Hormuzského průlivu pro veškerou lodní dopravu. (Foto: Flickr)

Podle zpráv z íránských státních médií Fars a potvrzení evropské námořní mise Aspides vysílají gardy na VHF frekvencích opakovaná varování:

„Žádná loď nesmí proplout Hormuzským průlivem.“

Tento krok přichází jako přímá odveta za společné americko-izraelské útoky na íránská jaderná a vojenská zařízení v rámci americko-izraelské operace.

Hormuzský průliv – úzký 21–33 km široký koridor mezi Íránem na severu a Ománem/SAE na jihu – je jedním z nejkritičtějších energetických checkpointů světa.

Denně zde prochází přibližně 20 % globální ropy (kolem 20–21 milionů barelů) a značné množství zemního plynu (LNG).

Hlavní exportéři jako Saúdská Arábie, Irák, Kuvajt, SAE a částečně i Írán samotný závisí na této trase k dodávkám do Asie, Evropy a USA.

  • IRGC Navy vysílá zprávy: „No vessels are allowed to cross the Strait of Hormuz“ – žádné vyjednávání, žádné výjimky.
  • Evropská mise Aspides (EU naval mission) potvrdila příjem těchto vysílání od několika lodí v oblasti.
  • Britská UK Maritime Trade Operations (UKMTO) obdržela podobná hlášení a nemůže je plně ověřit, ale varuje před vysokým rizikem.
  • Americké námořnictvo a INTERTANKO (sdružení tankerových vlastníků) vyzvaly lodě k okamžitému zastavení průjezdu a vyhnutí se Perskému zálivu, Ománskému zálivu a Severnímu Arabskému moři – bezpečnost není zaručena.
  • Několik velkých ropných společností a obchodníků (včetně majors a trading houses) již pozastavilo přepravu ropy, paliv a LNG přes průliv.

Uzavření průlivu – i krátkodobé – by mohlo vyhnat ceny ropy nad 150–200 dolarů za barel, jak varují analytici (Goldman Sachs, Bloomberg).

Globální dodávky by byly okamžitě narušeny, což by způsobilo chaos v rafinériích, dopravě a průmyslu – zejména v Číně, Indii, Evropě a Japonsku. Írán sám by utrpěl, protože nemůže exportovat vlastní ropu, ale podle Teheránu jde o „strategickou odpověď na agresi“.

Uzavření následuje po raketových útocích Íránu na americké základny v Bahrajnu, Kataru, SAE, Kuvajtu a Saúdské Arábii. Írán opakovaně hrozil blokádou průlivu, ale nikdy to nedotáhl do konce. Nyní – po bombardování Teheránu, Isfahánu a dalších cílů – se rozhodl k radikálnímu kroku.

  • USA a Izrael útoky obhajují jako nutnou obranu proti íránskému jadernému programu.
  • Rusko a Čína útoky odsoudily jako „agresi“ a varují před globální katastrofou.
  • EU a OSN vyzývají k deeskalaci; Británie a Řecko radí lodím vyhnout se oblasti.

Situace je extrémně napjatá – pokud Írán skutečně zabrání průjezdu (např. minami, malými čluny nebo raketami), může dojít k nejhlubší energetické krizi od 70. let.

Sledujeme vývoj: lodě v oblasti zůstávají na místě, ceny ropy prudce rostou a svět čeká na další krok Teheránu.

Zdroj: reuters.com, aljazeera.com