Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) po dvoudenní virtuální konferenci zvolila svým novým předsedou Armina Lascheta. Volby přichází po loňské rezignaci Annegret Kramp-Karrenbauer, které se nepodařilo ve straně konsolidovat svoji autoritu poté, co Angela Merkel oznámila, že nebude usilovat o páté funkční období. (Foto: Wikimedia)


Laschetovo vítězství proti pravicovému Friedrichovi Merzovi, hlasitému kritikovi kancléřky, bylo v pohodě s 521 hlasy oproti 466. Ač se na Lascheta nepohlíží jako na toho nejdynamičtějšího kandidáta, tak představuje kontinuitu éry Merkelové.

Ač Laschetova cesta do kancléřství bude ještě dlouhá, tak byl s důvěrou v kontinuitu vřele přijat business komunitou. Jak Bloomberg řekla Carsten Brzeski, šéfová globálního makro-výzkumu u ING: „Laschet se ukázal být velice pragmatický a staví se za více fiskálních stimulů a podporu zelené transformace, aniž by ztrácel zájem o business.“

Také na mezinárodním jevišti musí každý nástupce Merkelové přejmout ohromnou odpovědnost. Kandidát kontinuity světovým vůdcům přinese úlevu. Vůdčí pozice Německa v EU vyžaduje kandidáta pro-EU, který může unii oživit, což Laschet podtrhoval ve svém přijímacím projevu: „Německo, jak si ho představuji, je evropské Německo.“

I v dálce se Čína těší na budování silných základů pro Merkelovou dohodnutou novou Investiční smlouvu s EU. Merkelová byla také hlasem rozumu v dobách napjatých vztahů mezi Ruskem a Evropou.

Zatím se ale bude Laschet muset utkat s řadou místních problémů. Když vyhrál volby v CDU, bude ještě potřebovat porazit svého rivala ze sesterské strany Křesťanskosociální unie (CSU) Markuse Södera, aby se stal společným kandidátem CDU-CSU v zářiových celonárodních volbách.

Zemský ministerský předseda Bavorska Söder v současnosti vede v průzkumech mezi členy CDU/CSU se značným náskokem, když 80 procent si jich myslí, že by byl dobrým kancléřem oproti 32 procentům upřednostňujícím Lascheta, uvádí Infratest Dimap.

Rozhodujícím bojištěm o průchodnost toho či onoho kandidáta pro celonárodní volby budou místní volby 14. března.

Laschet má však pár východ. Söderovo bavorské zastoupení obnáší pouze 16 procent německého obyvatelstva. Proto v poválečném Německu byl nominován jen dvakrát kandidát CDU-CSU  z CSU a pokaždé prohrál. Naopak Laschetovo zastoupení Severní Porýní-Vestfálsko je v zemi nejlidnatější.

Laschet je také liberálnější kandidát, co si vysloužil přezdívku „Turecký Armin“ kvůli své podpoře politik otevřených hranic Merkelové, které Söder kritizoval a uprchlíky obviňoval, že jsou to „azyloví turisté.“

Laschet znovu ujistil o své víře v tento princip: „Abychom udrželi společnost pohromadě, musíme být schopni integrace.“ Jednoduchá zpráva o kontroverzním problému, ta mu ale může vysloužit podporu od jiných stran jako Strana Zelených, jejíž popularita vyrostla na třetí stranu Německa, tj. země, kde koalice jsou tak důležité.

Toto a Laschetovův apel na kontinuitu spoléhá na pragmatismus voličů, čehož by mohlo být těžké dosáhnout bez dalšího apelu na dynamiku nabízenou kdysi nadějným a zdravým ministrem Jensem Spahnem nebo i Söderem  samotným.

Domácí agenda země bude vyžadovat velkou dohodu o zotavení po COVID-19. Je tu i temný proud, jelikož krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) v posledních letech zažila značný nárůst popularity.

S tím, jak oba kandidáti usilují o křeslo německého domácího i mezinárodního vůdce, to vypadá, že v dohledu je bitva mezi populistou Söderem a establishmentovým Laschetem. Za Laschetem se určitě táhne replika většího konsensu vůdcovství Merkelové, ale s podstatným rozdílem, že není u moci. Söderův tah na branku a odhodlání však soutěžilo i s Merkelovou a tak ho ta v poslední době brzdila.

S tím, jak Němci v nejistých časech usilují o jistotu a bezpečnost, bude i mezinárodní komunita doufat, že takové kvality bude ztělesňovat i příští vůdce této země stejně, jako to od roku 2005 dělala Merkelová.

Freddie Reidy

AC24.cz je také na  Facebooku Twitteru Telegramu a   GAB.