Evropská komise představila první krok ve své bezpečnostní strategii, jejímž cílem je zajistit „zákonný a účinný“ přístup orgánů činných v trestním řízení k datům. (Foto: Flickr)

To je jeden z ambiciózních cílů, které Evropská komise představila ve svém plánu dne 24. června 2025. Jedná se o plán, jak blok hodlá zajistit „zákonný a účinný“ přístup policistů k údajům občanů.

Plán je prvním krokem v rámci strategie ProtectEU, která byla poprvé představena v dubnu 2025 – odborníci na ochranu soukromí však již začali bít na poplach.

Jak EU plánuje dosáhnout přístupu k údajům

ProtectEU představuje interní strategii Evropské komise na posílení bezpečnosti evropského bloku v nadcházejících letech.

Vychází z práce skupiny na vysoké úrovni (HLG) v rámci takzvané iniciativy Going Dark. Skupina byla v červnu 2023 Radou EU pověřena vypracováním strategického plánu „o přístupu k údajům pro účinné vymáhání práva“.

Konkrétně závěrečná zpráva skupiny, zveřejněná v březnu 2025, označila šifrování typu end-to-end za „největší technickou výzvu“ pro vyšetřovací práci orgánů činných v trestním řízení, přičemž se výslovně zaměřila na používání nejlepších VPN služeb, šifrovaných aplikací pro zasílání zpráv a podobných nástrojů.

Plán představuje klíčovou součást strategie a poskytuje podrobnější informace o tom, jak zákonodárci hodlají řešit to, co označují jako „rostoucí výzvy v oblasti přístupu k důležitým digitálním důkazům“ během trestních vyšetřování.

Plán se zaměřuje na šest klíčových oblastí:

  • Uchovávání údajů. Očekává se, že Evropská komise provede posouzení dopadů s cílem rozšířit povinnosti EU v oblasti uchovávání údajů a posílit spolupráci mezi poskytovateli služeb a orgány.
  • Zákonné odposlechy. Zákonodárci se snaží prozkoumat opatření zaměřená na zlepšení přeshraniční spolupráce v oblasti zákonných odposlechů údajů do roku 2027.
  • Digitální forenzika. Cílem je vyvinout technická řešení, která orgánům umožní analyzovat a uchovávat digitální důkazy uložené na elektronických zařízeních.
  • Dešifrování. V příštím roce má Evropská komise předložit technologický plán pro šifrování s cílem identifikovat a vyhodnotit řešení pro dešifrování. Očekává se, že tyto technologie budou od roku 2030 k dispozici úředníkům Europolu.
  • Standardizace. Komise se údajně zavázala spolupracovat s Europolem, zástupci průmyslu, odborníky a praktiky v oblasti vymáhání práva na standardizaci nového přístupu k vnitřní bezpečnosti.
  • Řešení AI pro vymáhání práva. Zákonodárci se také snaží podporovat vývoj a nasazení nástrojů AI do roku 2028. Tato řešení umožní orgánům zákonným a efektivním způsobem zpracovávat velké objemy zabavených dat.

Co říkají odborníci

Odborníci již dlouho varují před navrhovanými plány na prolomení šifrování, tedy technologie, která zajišťuje zakódování dat do nečitelné podoby, aby se zabránilo neoprávněnému přístupu.

Podle Robina Wiltona, senior directora Internet Society, je nyní znepokojivý další krok směrem k dešifrování soukromých dat.

„Úsilí o vývoj dešifrovacích technik téměř nevyhnutelně přináší nové zranitelnosti, které by mohl zneužít kdokoli s motivací a know-how; může také podpořit „hromadění“ zranitelností, což je v rozporu s osvědčenými postupy v oblasti kybernetické bezpečnosti,“ řekl Wilton pro TechRadar.

Tyto komentáře navazují na předchozí varování technologů, kryptografů a zastánců ochrany soukromí, kteří byli „hluboce znepokojeni“ plánem EU oslabit šifrování.

Nárůst kybernetických útoků po celém světě přiměl vládní orgány, včetně FBI a CISA v USA, aby občany vybízely k přechodu na služby s end-to-end šifrováním, aby se proti těmto hrozbám bránili.

Evropská komise sama již dříve uznala šifrování jako nezbytné opatření k ochraně integrity kyberprostoru.

To je pravděpodobně důvod, proč podobný návrh na vytvoření zadních vrátek do šifrování, takzvaný zákon o kontrole chatů, od roku 2022 nezískal potřebnou většinu.

Nyní zákonodárci slibují, že se budou snažit najít správnou rovnováhu mezi „umožněním efektivních a budoucnostních řešení, která usnadní zákonný přístup orgánů činných v trestním řízení k digitálním informacím, přičemž budou respektovat právo na soukromí a zachovají vysokou úroveň kybernetické bezpečnosti“, uvedl komisař EU pro vnitřní věci a migraci Magnus Brunner.

Podle Wiltona nesmí tvůrci politik nikdy zapomenout na jednu jednoduchou skutečnost: „Silné šifrování není nepřítelem bezpečnosti – je jejím výchozím bodem.“

Zdroj: techradar.com