Tím, že USA vystoupily z jaderné dohody s Íránem, poslaly Teheránu jasnou zprávu: „Vás zachrání jen jaderné zbraně,“ píše ve svém článku Jim Krane z Institutu Bakera.
Pro íránskou vládu se nyní jaderné zbraně staly nezbytností. Islámská republika se nachází v obklíčení nepřátelsky naladěných sousedů, kteří od USA požadují, aby na Írán zaútočil. Jedním z těchto sousedů je Izrael, který přitom sám vlastní jaderné zbraně. Ten ukázal, nakolik umožňují tyto zbraně jednat bez trestu, když rozbombardoval základny Íránu v Sýrii a zabil přitom desítky lidí.
Íránského prezidenta Hasana Rúháního — umírněného politika, který svoji budoucnost vsadil na dohodu s USA — ukázali jako „hlupáka a slabocha", jelikož měl nedostatečné množství instrumentů pro to, aby hájil národní zájmy své země pro upevnění její ekonomiky a dokonce i pro symbolickou odplatu za vraždu íránských vojáků.
Ti samí lidé, kteří v Íránu provádějí tvrdou politiku, dávno říkali, že Američané „podle" odmítnou jadernou dohodu. Výstup z jaderné dohody považují za příčinu ponížení. Aktivně vystupují za opětovné odstartování jaderného programu.
Podle jejich slov se strategickou chybou Íránu stalo to, že země začala jednat bez toho, aby měla jadernou zbraň. Teherán měl, myslí si, následovat úspěšný strategický model Severní Korei, jež začala jednat až poté, co zmodernizovala své bomby a jejich nosiče.
Autor zdůrazňuje, že není pochyb o tom, že Írán plnil své povinnosti, k nimž se zavázal v roce 2015. Poskytl inspektorům přístup k jaderným objektům, zničil většinu svých centrifug, předal své zásoby uranu Rusku, dále zalil betonem svůj jaderný reaktor a je možné, že se vzdal zbraňového plutonia.
A tři roky poté, co Írán zničil svoji jadernou infrastrukturu, si to Amerika rozmyslela. Teherán nyní nemá ani nejmenší vlivovou páku, která by mu umožnila zabránit zavedení dalších omezujících opatření proti obchodu Íránu s jinými zeměmi.
Plodem politického kompromisu se pro Írán stala bezmocnost, za kterou může následovat inflace a odchod lidí.
Do té doby, dokud Írán nedokáže napodobit Severní Koreu, nebude moci zabránit útokům na své vojáky, kteří se nacházejí za hranicemi či uvnitř země.
„Bez bolesti není možné získat respekt," píše autor.
Íránští přívrženci tvrdé politiky nyní tvrdí, že „bomba je jediná racionální varianta". To znamená opětovné spuštění programu vývoje íránských jaderných zbraní.
„S bombou v rukou bude Írán moci vést jednání z pozice síly," zdůrazňuje dopisovatel Forbesu.
Zdroj: forbes.com