Premiér vyzval zaregistrované vojáky v záloze, aby se dostavili na místní vojenské správy. (Foto: Wikimedia)
Arménská vláda vyhlásila v zemi válečný stav a všeobecnou mobilizaci. Oznámil to na svém účtu na Facebooku premiér republiky Nikol Pašiňjan.
„Z vládního rozhodnutí se v Republice Arménie vyhlašuje válečný stav a všeobecná mobilizace. Rozhodnutí nabývá platnosti od okamžiku uveřejnění. Vyzývám záložníky, aby se dostavili na vojenské správy. Ve jménu vlasti, ve jménu vítězství,“ napsal Pašiňjan.
Předseda arménské vlády Nikol Pašiňjan přímo obvinil ázerbájdžánskou vládu z provokace. Velká provokace Ázerbájdžánu byla naplánována předem, prohlásil arménský premiér.
„Nedávná agresivní prohlášení ázerbájdžánského vedení, velká společná vojenská cvičení s Tureckem a také odmítnutí návrhů OBSE ohledně monitoringu jasně svědčí o tom, že tato agrese byla předem naplánována a že jde o velkou provokaci proti míru a bezpečnosti v regionu,“ napsal Pašiňjan na svém blogu na Twitteru.
Připomínáme, že 27. září ráno zahájil Ázerbájdžán intenzivní ostřelování z děl obcí v Karabachu, včetně hlavního města Stěpanakertu, a přešel do útoku podél celé styčné linie. Momentálně je známo, že nepřítel přišel o dva vrtulníky, tři tanky a tři bezpilotní letouny. Má rovněž ztráty na živé síle.
Prezident Náhorního Karabachu Araik Aruťuňan již promluvil k lidu. Ujistil, že ozbrojené síly pevně stojí na svých pozicích, a že reakce na agresi bude přiměřená. Neuznaná republika válečný stav již vyhlásila.
Moskva vyzvala bojující strany k okamžitému zastavení palby a k obnově vyjednávání.
Předchozí bojové střety na arménsko-ázerbájdžánské hranici v červenci trvaly několik týdnů. Probíhaly několik set kilometrů od Náhorního Karabachu – v regionech Tovuz a Tavuš, které hraničí také s Gruzií. V neuznané republice zůstala situace klidná. Vinu za ostřelování svalovaly Baku a Jerevanu jeden na druhého.
Konflikt v Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy – Ruskem, USA a Francií.
Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo strany konfliktu okamžitě zastavit bojové operace a začít vyjednávat ke stabilizaci situace v regionu. Ve zprávě Ministerstva zahraničních věcí RF se uvádí, že se v zóně konfliktu v Náhorním Karabachu prudce vyhrotilo napětí, z obou stran probíhá intenzivní ostřelování, přicházejí zprávy o ztrátách na životech.
„Vyzýváme strany, aby neprodleně zastavily střelbu a zahájily jednání s cílem stabilizace situace,“ uvádí se v prohlášení ministerstva zahraničních věcí.
