PR-manageři Baracka Obamy jsou skuteční mistři svého oboru – ukazují svého prezidenta v pozitivním světle, proto mu všechno prochází, píše Richard Benedetto, bývalý dopisovatel USA Today v Bílém domě, zástupce profesora – vedoucího katedry na Americké univerzitě a na Univerzitě George Masona, v článku pro Wall Street Journal. Podle autorových slov většinou kandidáti na prezidentskou funkci upozorňují v rámci svých kampaní na negativní zkušenosti se stávajícím prezidentem, chystajícím se odejít z funkce.
Tak to bylo například v roce 2008: když Obama kandidoval na funkci prezidenta USA, kritika George Bushe mladšího byla součástí jeho volební kampaně. Ale samotnému Obamovi se podařilo vyhnout se takové situaci.
A to i přesto, že dvě třetiny Američanů se domnívají, že země jde nesprávným směrem, že vytváření nových pracovních míst probíhá pomalu, a rozdíl mezi příjmy bohatého a chudého obyvatelstva se stále zvětšuje.
Kromě toho se stále více obyvatel Spojených států domnívá, že situace ve vztazích mezi zástupci různých ras v USA je stále horší.
Na mezinárodní scéně Obama také není příliš úspěšný — schvalování jeho jednání v boji s Islámským státem (skupina, zakázaná na území Ruska — pozn.red.) je mimořádně nízké, píše autor.
Jedním z důvodů jsou podle Benedetta volební závody kandidáta Donalda Trumpa. Jeho prudký vzestup odpoutal pozornost od Obamy, a když sám kritizuje prezidenta, v médiích tomu věnují daleko méně pozornosti, než jeho napadání oponentů a kritiků.
Ale existuje ještě jeden vážný důvod: Barack Obama nejspíš manipuluje hromadnými sdělovacími prostředky mnohem šikovněji než všichni ostatní američtí prezidenti.
„Stojí v čele chytrého PR-systému, který ho představuje jako hollywoodskou hvězdu a on tuto roli úslužně a úspěšně plní", píše analytik.
Jednou z klíčových taktik tohoto PR-systému je uveřejňování co nejvíce pozitivních zpráv o Obamovi a dělat to tak, aby se nacházel ve výhodných pro něho fotozáběrech.
Totéž dělali například poradci Ronalda Reagana, kteří mistrně ukazovali prezidenta ve výhodném světle, ale ve srovnání se skupinou, obklopující Baracka Obamu, vypadají jako amatéři, píše Benedetto.
Autor uvádí příklady, které se staly během několika týdnů, například video kanálu ABC News, na kterém americký prezident přilétá vrtulníkem k Windsorskému paláci a poté večeří s britskou královnou na počest jejích 90. narozenin.
Washington Post udělala fotografii, na které Obama vypouští ohromné bubliny „na poslední vědecké výstavě Bílého domu za jeho prezidentování".
New York Times uveřejnily fotografii, na které je prezident obklopen davem nadšených žen na slavnostním otevření muzea.
„Ale zatímco jsme se dívali na tyto skvělé fotografie, videa a články, ve světě se událo velmi mnoho důležitých věcí a Obama u toho nebyl", píše Benetto. Uvádí několik událostí, počínaje „minimálním ekonomickým růstem USA a vraždou amerického vojáka v Iráku a konče provokacemi Iráku a KLDR a uprchlickou krizí.
Tisková služba Obamy ho aktivně udržuje stranou od těchto krizí a vyzdvihuje do popředí jiné zástupce kanceláře, jako například Johna Kerryho a ministra obrany Ashtona Cartera.
Názorná ilustrace toho, jak média, podporující Obamu, manipulují veřejným míněním, je nedávné přiznání zástupce poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Bena Rhodese, podle něhož byli občané USA úmyslně klamáni ohledně jaderné smlouvy s Íránem.
Obamovo jednání proto není podrobováno analýze v takovém rozsahu, jak by mělo. A reportéry, kteří ho kritizují nebo „do něčeho strkají nos", kancelář nazývá „nezvanými hosty" a někdy zcela „odstříhává" jejich zdroje, dochází k závěru Benedetto.
Zdroj: wsj.com