Syrská vláda si formálně stěžovala u Spojených národů kvůli vpádu tureckých vojsk na její území. Protest u OSN přišel uprostřed zpráv, že turečtí vojáci překročili hranici a vstoupili do syrského města Jarablus na západním břehu řeky Eufrat. Turecká vojenská akce uvnitř Sýrie hrozí eskalací vnitřního konfliktu v této zemi a nárůstem hrozby konfrontace mezi Tureckem a Ruskem. Vztahy mezi Ankarou a Moskvou zůstávají od sestřelení ruského bojového letounu Tureckem nad syrským územím 24. listopadu napjaté.


Jarablus je pod kontrolou Islamistického státu Iráku a Sýrie (ISIS), ale dostal se pod narůstající tlak sil syrských Kurdských jednotek lidové obrany (YPG), kterým se v jejich tzv. válce proti ISIS dostalo i podpory Washingtonu.

Turecko, spojenec USA v NATO, je údajně součástí koalice proti ISIS. Existují však rozsáhlé důkazy, že vláda presidenta Recep Tayyip Erdogana zařizovala pro tuto islamistickou milici příliv bojovníků, zbraní a peněz a tiše povolovala pašování ropy vyprodukované ISIS kontrolovanými zařízeními v Sýrii do Turecka.

Prvořadým tureckým zájmem v Sýrii je zablokovat konsolidaci autonomního kurdského regionu na jižní hranici Turecka. Vláda v Ankaře vyhlásila, že jakýkoliv pokus YPG o překročení západního břehu Eufratu a propojky mezi dvěma kurdskými kantony Kobane a Afrin bude „červenou linií“, která spustí tureckou vojenskou intervenci.

Bojovníci ISIS údajně nabídli, že proti tureckému vpádu nebudou klást žádný odpor, což jen podtrhuje tu chatrně zakrývanou kolaboraci mezi islamisty a tureckým státem.

Syrská kurdská tisková služba ARA ohlásila, že Turecká armáda v úterý provedla dělostřelecký přepad ústředí YPG v syrském pohraničním městě Tel Abyad, při němž zranila nejméně dva kurdské bojovníky a zničila tři obrněná vozidla.

Toto město, které leží severně od de facto hlavního města ISIS Raqqa, jednotky YPG znovu vybojovaly od této milice salafistických džihádistů v červnu.

Turecké válečné štvaní v Sýrii je provázané s jeho kampaní krvavých represí proti kurdskému obyvatelstvu uvnitř samotného Turecka. Amnesty International ve středu odsoudila tureckou vládu, že proti kurdskému obyvatelstvu uplatňuje „kolektivní trest“ prostřednictvím „celodenních zákazů vycházení a dalších svévolných opatření, při kterých obyvatelstvo po dlouhou dobu zůstává bez přístupu k nouzové zdravotní péči, potravinám, vodě a elektřině.“

Tyto represe se neustále eskalovaly od kolapsu dvouletého „mírového procesu“ mezi vládou a Kurdskou stranou pracujících (PKK) v červnu. Při této turecké kampani bylo zabito více než 300 civilistů včetně nejméně 61 dětí. Jen v období 11. prosince 2015 až 8. ledna 2016 přišlo o život 162 civilistů.

Ve čtvrtek v noci do Istanbulu přicestoval US vicepresident Joe Biden k rozhovorům s Erdoganem a ministerským předsedou Ahmetem Davutoglu, které se nejspíš budou točit kolem propletených a mnohostranných vztahů mezi kurdskou otázkou, kampaní proti ISIS a Západem zinscenované války za změnu režimu v Sýrii.

Jak Washington, tak Ankara usilují o svržení vlády presidenta Bashara al-Assada v Sýrii a obojí jsou nepřátelské k ruským zájmům v regionu. Jsou však mezi nimi značné taktické rozdíly.

Ač USA vyjádřily podporu Erdoganovým raziím proti PKK a kurdskému obyvatelstvu uvnitř Turecka, tak Pentagon vyslal „poradce“ na pomoc kurdským bojovníků YPG na syrské straně hranice, když jich používá jako pozemního vojska k zabírání území při US vedených bombardovacích kampaních proti ISIS.

[quote align="center" color="#999999"]