Po nerovné cestě indiánskou zemí se kodrcal dostavník. Ještě před rokem by zde hrozilo nebezpečí od Indiánů. Ale Ulysses Grant poslal generála Philips Henryho Sheridana, který přenesl horor války na civilisty Konfederace, aby zničil Indiány z planin. Při své zimní kampani z let 1868-69 napadl Sheridan kmeny Čejenů, Kiowů a Komančů v jejich zimovištích, pobíjel ženy a děti a bral Indiánům zásoby a dobytek. Při slyšení v Kongresu prosazoval Sheridan vybití ohromných stád bizonů, aby se tak Indiáni zbavili potravy.
Když nasměroval profesionální lovce na indiánská území, Sheridan napsal: „Ať je vybíjejí, stahují z kůže a tu prodají, dokud ti bizoni nebudou vyhubeni.“ Za své mistrovské umění válečných zločinů byl Sheridan povýšen na velícího generála US Army.
Ovšem teď v dostavníku, když první náraz šípu zasáhl kabinu, cestující řvali: „Indiáni, skalpují nás.“ Mezi pasažéry byl i prošedivělý drsňák. Ten vytáhl šíp a všiml si kovového hrotu, načež si uvědomil, že tohle nebyl indiánský šíp a že na dostavník útočí kriminálníci maskující se za Indiány.
Útoky pod falešnou vlajkou jsou stejně staré jako historie.
„Bowie“ Johnson celý svůj život bojoval s Indiány. Měl k nim však více respektu než k většině bílých mužů. Na rozdíl od ostatních cestujících mu došlo, že za tohle budou obviněni Indiáni, i když tady běloši loví bělochy.
Také mu došlo, že děsem zachvácený kočí dostavníku požene koně dopředu. Hrbolatá cesta by znamenala, že z dostavníku nelze přesně střílet a nejspíš si zlomí osu nebo ztratí kolo. Převrácený a rozbitý dostavník by pro ty kriminálníky byl snadnou kořistí.
Bowie otevřel dveře kabiny a přehoupl se na kozlík. Se svým coltem zamířeným na hlavu řidiče mu nařídil, aby vůz zastavil. Pak sebral ochránci Winchestrovku. Když se dostavník zastavil, zahájil palbu.
Jeho dva výstřely smetly dva z jezdců ze sedla. Ten zbytek, když jim došlo, že proti sobě mají ostříleného válečníka, ujel.
Řidič dostavníku i ochránce, jakož i další pasažéři cítili vztek i úlevu.
„Mysleli jsme si, že jsi s Indiány,“ vykřikovali, „ale ty’s je zahnal!“
„To nebyli Indiáni,“ odpověděl Bowie. Tohle byli kriminálníci, co si někdo najal, a ti věděli, že jim tahle loupež projde, když se z ní obviní Indiáni.“
Jeden namyšlený pasažér vytekl: „Proč kryješ ty vražedné divochy? My víme, že to byli Indiáni. Podívej se na všechny ty šípy.“
„Pane,“ odpověděl Bowie, „já jsem celý život s Indiány bojoval. Podívejte na ty šípy. Opeření neodpovídá žádnému z kmenů. Hroty jsou kovové. Indiáni mají pazourkové hroty. Žádný indiánský národ nemá slévárny ani kovárny. Pojďte se mnou. Podíváme se na ty dva zabité.“
Pasažéři zdráhavě doprovázeli Bowieho, který stíral válečné pomalování a maz z tváří mrtvých mužů. Ozval se kolektivní vzdech, co vydali jak řidič, ochránce, tak i ostatní pasažéři. Všichni viděli, že na tento dostavník byl spáchán útok pod falešnou vlajkou.
Bowie povídal svému teď už pozornému posluchačstvu: „Záměrem tohoto útoku bylo vyvolat odvetu k démonizovaným Indiánům. Nevinní Indiáni by byli masakrováni, zatímco běloši by si ujeli s penězi. Bowie vytáhl šípy z dostavníku a uložil si kovové hroty do kapsy. Vezmeme ty mrtvoly s sebou jako důkaz proti další likvidaci Indiánů.
Bowie byl chladnokrevně uvážlivý celý život. Byl už takovým chlapem od té doby, kdy ho na pláních napadl grizzly, srazil jeho koně a strhl ho ze sedla na koňském hřbetě. Ten 185 liber těžký chlapík, co proti sobě měl tu mohutnou smrtící mašinérii vyzbrojený jen loveckým tesákem se opravdu cítil dost malý. Bowie byl však dost šikovný, aby jím zasadil grizzlymu dost těžké rány, aby útoku zanechal.
To, že se Bowie nenechal jen tak vyvést z míry, mu zachránilo život a teď zachránil životy pasažérům dostavníku. Odkud ta jeho nevyplašitelnost pramenila? Proč Bowie neřval: „Budeme skalpováni!“
Zkušenost. Bowie měl zkušenosti. Věděl své.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: www.prisonplanet.com