Ministr zahraničí John Kerry v úterý využil výjimku k odpovědi republikánskému senátorovi na tvrzení, že zahraniční politika Obamovy administrativy se „vymyká kontrole,“ což je vyhlášení, „které prostě není pravdivé.“ „Nemůžete se ubránit dojmu, že naše zahraniční politika se vymyká kontrole,“ řekl během slyšení o rozpočtu ministerstva zahraničí před senátní Komisí pro zahraniční záležitosti senátor Jim Risch (R-Idaho). „A my ztrácíme kontrolu nad téměř všemi oblastmi, v nichž se o něco pokoušíme.“ Risch zmiňoval vývoj v Rusku, Íránu, Severní Koreji, Afghánistánu, Pákistánu, Číně a izraelsko-palestinská vyjednávání – na co se však zaměřil, byla rusko-ukrajinská situace.
„Tato administrativa řekla, že (s Moskvou) zmáčkne resetovací knoflík a já si nemůžu pomoct, abych si nemyslel, že někdo stiskl špatný knoflík,“ řekl.
Rusové se chovají „hůře, než se kdy chovali za celá desetiletí,“ řekl Risch s poukazem na pokračující ruskou přítomnost na gruzínském území, které zabralo v roce 2008, jeho současné akce na Ukrajině a jeho podporu Assadovu režimu v Sýrii s dalším umíráním desetitisíců lidí.
„Dívali jsme se na ten film s Rusy zas a znova,“ řekl. „Chovají se hrozně, tak si s nimi sedneme ke stolu, uděláme nějaký druh dohody, a oni se po té dohodě zachovají ještě hůře.“
Kerry odrazil Rischova tvrzení.
„Když říkáte, že víte, že něco takového jako naše zahraniční politika se vymyká kontrole, tak to jsou ohromná diskusní témata, ta dobře poslouží, jak jistě víte, v televizních komentářích dnes večer, musím vám ale, senátore, říci, že to prostě pravda není,“ řekl.
[quote align="left" color="#999999"]
Ministr zahraničí John Kerry v úterý 8. dubna 2014 svědčí při slyšení před senátní Komisí pro zahraniční vztahy o rozpočtu ministerstva zahraničí. (Image: C-SPAN)[/quote]
Kerry uvedl americké úspěchy v konfliktních zónách ve střední a severovýchodní Africe, tlak na Čínu, aby změnila svou politiku k Severní Koreji, a tlak na denuklearizaci Jihočínského moře s přihlédnutím k teritoriálním sporům s Čínou a vedení tlaku na humanitární pomoc v Sýrii, i „vedení úsilí“ při izraelsko-palestinských rozhovorech spolu s dalšími.
„S vámi prostě nesouhlasím – žijeme v komplikovaném světě,“ řekl s odkazem na vzrůstající sektářství a náboženský extremismus a na potřebu zajistit pracovní příležitosti a budoucnost vzrůstajícímu počtu mladých lidí, aby se z nich nestali extremisté.
„Jsme do toho zapojeni více než kdykoliv v minulosti, proto také můj cestovní rozvrh takhle vypadá.“
Kerry se zvláště chopil záležitosti kritiky politiky administrativy k Rusku.
V nabídce toho, co nazval „chutí reality“ uvedl, že k ruské invazi do Gruzie „došlo za George Bushe – a ten ani nezavedl sankce.“
„President Obama sankce zavedl, a ty mají dopad, můžete se na to zeptat – ano, mají dopad,“ pokračoval Kerry. „A ve skutečnosti budou mít ještě vážnější dopad, pokud přejdou hranici nebo bude pokračovat to, co se děje na východní Ukrajině.“
„Teď jsme oznámili možnost použití sektorových sankcí – teď už je to vážná věc, vážná věc, je to na bankovnictví, je to na energetiku, je to na těžbu, je to na zbraně, a je to i na jiné věci.“
Kerry řekl, že administrativa věří, že to Rusové „vezmou vážně.“
Od té doby uplynulo už dvacet dnů a dosud nebylo oznámeno žádné rozhodnutí o skutečném uvalení sankcí podle tohoto zmocnění.
V průběhu těchto 20 dnů Rusko mezi tím začlenilo Krym do Ruské federace, zaútočilo na vojenské základny na tomto poloostrově, zrušilo dohody s Ukrajinou o slevě na zemní plyn za základnu pro Černomořskou flotilu, soustředilo desetitisíce vojáků u hranic s Ukrajinou a podle Kerryho v úterý vyslalo provokatéry a agenty na východní Ukrajinu, aby „zajistili vytvoření chaosu“ jako součást „ilegálního a nelegitimního úsilí o destabilizaci suverénního státu.“
Ač měl Kerry pravdu, že president Bush proti Rusku nezavedl ekonomické sankce poté, co jeho síly v roce 2008 vpadly do Gruzie, Bushova administrativa v reakci na ruské akce přijala dva kroky, které Obama po převzetí úřadu zrušil:
– Bush pozastavil klíčovou dohodu o jaderné spolupráci s Moskvou, tu ale Obamova administrativa předložila k odsouhlasení Kongresem v roce 2010 a ta nabyla účinnosti v roce 2011.
– USA tlačily na NATO, aby s Ruskem zmrazilo vztahy, k čemuž došlo – ale tohle zmrazení bylo v březnu následujícího roku zrušeno, den poté, co nová administrativa prostřednictvím tehdejší ministryně zahraničí Hillary Clinton se svým ruským protějškem stiskla to symbolické „resetovací tlačítko“.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: cnsnews.com
