Vzpomínáte na Fallúdžu? Krátce po invazi do Iráku v roce 2003 postříleli američtí vojáci neozbrojené protestující, zabili jich 20 a tucty zranili. Místní Iráčané v odvetě zaútočili na konvoj amerických vojenských kontraktorů a čtyři zabili. USA pak rozpoutaly na Fallúdžu plnocenný útok, aby obnovili kontrolu, po němž zůstalo asi 700 Iráčanů mrtvých a město skoro zničené. Podle tiskových zpráv z minulého týdne je teď Fallúdža zase pod kontrolou místních poboček al-Káidy. Provincie Anbar, kde Fallúdža leží, je al-Káidou obležená. Během „ofenzivy“ v roce 2007 bylo zabito více než 1 000 amerických vojáků při „pacifikaci“ provincie Anbar. Ač v Iráku al-Káida před americkou invazí nebyla, tak si nyní vede své vlastní povstání v Anbaru.


Pro Irák se „osvobození“ od USA ukázalo být daleko horší než autoritářství Saddáma Husseina a neustále se to zhoršuje. Uplynulý rok byl pro Irák nejsmrtelnější za pět let. V roce 2013 si boje a výbuchy bomb vyžádaly životy 7 818 civilistů a 1 050 členů bezpečnostních sil. V samotném prosinci bylo zabito skoro tisíc lidí.

Vzpomínám, jak jsem sedával na mnoha slyšeních ve sněmovní Komisi mezinárodní vztahů, kde se chválily ty „ofenzivy“, o nichž nám říkali, že zabezpečily americké vítězství v Iráku. Rovněž chválili tzv. „probuzení“, což byla ve skutečnosti dohoda s povstalci, že zastaví boje výměnou za americké dolary. Vždy mě zajímalo, co se stane, až ty dolary přestanou přicházet.

Kde jsou ti roztleskávači ofenziv a „probuzení“ teď?

Jeden z nich, Richard Perle, měl loni inverview na NPR, a když se ho ptali, zda ta invaze do Iráku, kterou protlačoval, za to stála, tak odpověděl:

[quote align="center" color="#999999"]

Musím říct, že si nemyslím, že tohle je rozumná otázka. To, co jsme v té době dělali, bylo činěno v dobré víře, že je to k obraně tohoto národa nezbytné. Nemůžete se o deset let později vrátit a říct, no, takhle jsme to dělat neměli.[/quote]

Mnozí z nás to říkali celou dobu, že jsme to takhle dělat neměli – už před tím, než jsme to udělali. Bohužel Bushova administrativa dala na rady neoconů tlačících na válku a slibujících, že to bude „brnkačka“. Pořád ještě vidíme důsledky těchto strašlivých chyb a jenom se to zhoršuje.

Minulý měsíc USA iráckému letectvu poslaly téměř stovku raket vzduch-země, aby mu pomohly v boji s náporem al-Káidy. Je ironií, že ty samé skupiny al-Káidy, které USA pomáhá v Iráku vybíjet, prospívají z US skryté i otevřené války za svržení Assada ve vedlejších dveřích v Sýrii. Proč není americká vláda schopná se z těchto chyb poučit?

Neoconi možná už couvají ze svých předchozích postojů ohledně Iráku, to ale neznamená, že se vzdali. Oni byli těmi jedinými, kteří teď v létě tlačili na útok na Sýrii. Díkybohu neuspěli. A oni teď vyvíjí veškeré úsilí k vykolejení úsilí prezidenta Obamy o jednání s Íránci. Zrovna minulý týden William Kristoll naléhal na Izrael, aby zaútočil na Írán v naději, že by nás tak do toho zatáhli. Neokonzervativní senátoři z obou stran nedávno navrhli Zákon o jaderně nevyzbrojeném Íránu 2013, který by nás také zase zatáhl do nástupu k válce proti Íránu.

Až nám příště neoconi řeknou, že musíme zaútočit, tak si jen vzpomeňte na „Irák“.

Ron Paul

Článek vystaven díky Institutu Rona Paula za mír a prosperitu.

Překlad: Miroslav Pavlíček