V uplynulém roce jsme byli svědky krveprolití v Sýrii a Iráku, bouří v Egyptě, anarchie ve Střední Africe, hrozeb od jaderně vyzbrojené Severní Koreje a čínského vojenského předvádění, ale na konci roku 2013 zjišťuje globální průzkum, že zemí, na kterou se nahlíží, že dnes představuje největší hrozbu míru je … jsou to Spojené státy. USA nejenže se dostaly na vrcholek seznamu s celkovými 24 procenty, ale další přední běžec mezi ohrožujícími zeměmi, Pákistán, byl hodně vzadu s osmi procenty. Čína byla třetí na šesti procentech, následovaná Severní Koreou, Íránem a Izraelem, každá s pěti procenty.


Průzkum mínění mezi 65 zeměmi podle dotazníků Win/Gallup International zaznamenal ty tak nějak zvláště silné proti-americké sentimenty, jak se dalo předpokládat, v zemích obecně pokládaných za rivaly, což vedlo Rusko (kde 54 procent respondentů řeklo, že USA jsou největší hrozbou míru) a Čínou (49 procent).

Ale názor, že USA představují největší hrozbu míru, rovněž silně zastávaly i ty země některými považované za USA spojence – jako partneři v NATO Řecko a Turecko (45 procent v každé) a Pákistán (44 procent), který je rovněž na vrcholu příjemců pomoci US.

Dvě další země, kde je o USA silně negativní smýšlení, byly Bosna, kandidát na členství v Evropské unii (49 procent) a co je pro Američany blíže k domovu, Argentina (46 procent).

Jinde v Latinské Americe byly USA na špičce seznamu hrozeb míru u významného počtu respondentů v Mexiku (37 procent), Brazílii (26 procent) a v Peru (24 procent).

Je paradoxní, že lidé jen proto, že na USA nahlíží jako na největší hrozbu, tak to nezbytně neznamená, že by se tam rádi neodstěhovali, kdyby mohli.

Dotazníky se rovněž ptaly: „Kdyby neexistovaly bariéry pro život ve kterékoliv zemi světa, ve které zemi byste rádi žili?“ Některé země, kde byly USA největší silně vnímanou hrozbou, byly také těmi, kde by Amerika byla ceněnou destinací jako země nového domova.

Tento vzor byl zvláště patrný v Řecku, Turecku, Brazílii a v Mexiku, kde USA byly na vrcholu míst, kde by lidé rádi žili, kdyby mohli.

Mezi dotazovanými islámskými zeměmi se obecně na USA a Izrael pohlíželo jako na vrcholy mezi světovými největšími hrozbami: alžírští respondenti vybrali USA (37 procent) následovaný Izraelem (22 procent); Indonésané jmenovali USA (34 procent), následované Izraelem (27 procent), stejně jako Malajci – USA (25 procent), pak Izrael (22 procent).

Pro Iráčany přicházela největší hrozba z Izraele (24 procent), pak z USA (21 procent); Libanonci vybrali Izrael s největším zastoupením (41 procent), následovaný USA (23 procent), stejně jako maročtí respondenti – Izrael (45 procent), pak USA (17 procent), a ti v Tunisku – Izrael (38 procent) následovaný USA (27 procent).

Mezi zeměmi dotazovanými Win/Gallup International nebyly ani Írán, ani Egypt.


 

Evropské názory jsou smíšené

Bylo dost překvapující, že na Ukrajině, která je často popisovaná jako hluboce rozdělená mezi pro-ruský a pro-západní tábor, USA zdaleka nedopadly dobře – s 33 procenty respondentů, co si vybrali USA jako největší nebezpečí, v porovnání s pouhými pěti procenty, kteří si vybrali Rusko.

Ukrajinu svíraly pro-evropské, čili proti-ruské pouliční demonstrace od druhé poloviny listopadu, vyvolané vládním rozhodnutím zavrhnout průlomovou dohodu s EU ve prospěch užších vazeb s Ruskem. Ukrajinský segment průzkumu byl proveden v říjnu.

Pro USA přichází lepší zprávy z Francie, kde se deset let po vypuknutí Irácké války sentiment veřejnosti zjevně značně přelil. Francouzští respondenti v průzkumu jako největší hrozbu vybrali Sýrii (14 procent), následovanou Íránem (13 procent), s tím, že USA zůstaly daleko vzadu (tři procenta).

Mezi dotazovanými Poláky bylo na vrcholu globálních hrozeb Rusko (18 procent), následované Irákem (12 procent) a Severní Koreou (10 procent). S méně než jedním procentem USA v Polsku tomuto seznamu nedominovaly.

Němci byli daleko nejednoznačnější s tím, že USA jako největší hrozbu vybralo (17 procent), těsně před Íránem (16 procent); stejně jako britští respondenti, kteří kladli USA a Írán společně na první místo mezi hrozbami míru (každá země 15 procent).

I ve Španělsku – ač to nepatřilo do té samé ligy jako Řecko – měli respondenti také k USA zachmuřený postoj s 25 procenty, kteří je vybrali jako největší nebezpečí, v porovnání s pouhými 11 procenty u Severní Koreje a s 10 procenty pro Írán.

I další zjištění jsou zajímavá:

  • Američtí respondenti jmenovali Írán jako největší hrozbu míru (20 procent), následovaný Afghánistánem (14 procenty), Severní Koreou (13 procenty) – ale i USA samotné (13 procent).
  • Když se opětovně uchýlíme k desítky let se táhnoucí staré indo-pákistánské rivalitě, tak indičtí respondenti podle očekávání jmenovali svého muslimského souseda, že ten představuje největší nebezpečí (25 procent), ale u Pákistánců USA snadno poráží i Indii jako největší hrozba (44 procent v porovnání s 15).
  • Afghánští respondenti kladou na vrcholek seznamu největších hrozeb Pákistán (26 procent) následovaný USA (21 procent) a Izraelem (18 procent).
  • Gruzínci jasně Rusům nezapomněli invazi v roce 2008, která přišla po pokusu gruzínské vlády ovládnout dva pro-moskevské separatistické regiony. Třicet tři procent gruzínských respondentů říká, že Rusko je největší hrozbou míru následované Íránem (17 procent).
  • Pekingské válečnické chování na podporu jejich teritoriálních nároků ve Východočínském a Jihočínském moři vypadá, že jim nezískalo mnoho přátel ve třech hlavních zemích, s nimiž jsou v roztržce. Čínu jmenovali jako největší hrozbu míru respondenti v Japonsku (38 procent), Vietnamu (54 procent) a na Filipínách (22 procent).

Otázky o největší hrozbě míru jsou součástí mezinárodního průzkumu globálního mínění a výhledu na příští rok WIN-Gallup International. Ten se provádí koncem roku už od roku 1977 a letos obnášeli náhodně vybrané vzorky z jednotlivých národů kolem 1000 lidí, kde se průzkum dělal v každé z 65 dotazovaných zemí, celkem 66 806 respondentů.

Patrick Goodenough

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: cnsnews.com