Objev ohromné plynové bonanzy u středomořského pobřeží Izraele pobídl i další sousední země, aby se důkladněji podívaly do svých vlastních vod. Výsledky odhalily, že celé východní Středomoří se koupe v ohromných nečerpaných rezervách ropy a plynu. Tyto objevy mají ohromné politické, geopolitické, zrovna tak jako ekonomické důsledky. A mohou mít potenciálně i důsledky vojenské. Předběžný průzkum potvrdil, že podobně působivé rezervy plynu a ropy jsou i ve vodách u Řecka, Turecka, Kypru a potenciálně Sýrie.


Řecký ‚taneček Sirtaki kolem energie‘

Vůbec nepřekvapuje, že řecká vláda uprostřed katastrofální finanční krize začala s vážným hledáním ropy a plynu. Od té doby se tato země nachází v kuriózním tanečku s MMF a s vládami EU, v něčem na způsob „energetického Sirtaki“ o to, kdo bude kontrolovat a nakonec shrábne prospěch z těchto zdejších obrovských objevených zdrojů.

V prosinci 2010, když to ještě vypadalo, že řeckou krizi by šlo ještě vyřešit bez těch mohutných výkupů z dluhů či privatizací, řecký ministr energetiky sestavil speciální skupinu expertů k prozkoumání výhledu na ropu a plyn v řeckých vodách. Řecký Energean Oil & Gas začal zvětšovat investice do vrtání v příbřežních vodách už po úspěšných menších objevech ropy v roce 2009. Hlavní geologické pátrání se rozběhlo. Předběžné odhady jsou teď, že celkový objem příbřežní ropy v řeckých vodách překračuje 22 miliard barelů v Jónském moři u západního Řecka a asi 4 miliardy barelů v severním Egejském moři. (1)

Jih Egejského moře a Krétské moře se ještě musí prozkoumat, takže ta čísla by mohla být významně vyšší. Zpráva předchozí Řecké národní rada pro energetickou politiku uvedla, že „Řecko je co se týče potenciálu uhlovodíků (ropy a plynu) jednou z nejméně prozkoumaných zemí Evropy.“ (2) Podle jednoho řeckého analytika Aristotela Vassilakise: „Prozatím vytvořený přehled, který měřil množství zemního plynu, dává odhad, že dosáhne asi ceny devíti bilionů dolarů.“ (3) I kdyby z toho byl dosažitelný jen zlomek, přetvořilo by to finance Řecka i celého regionu.

Ropný expert z Tulane University David Hynes nedávno posluchačům v Aténách řekl, že Řecko by potenciálně mohlo vyřešit celou svou krizi veřejného dluhu rozvojem svého nově nalezeného plynu a ropy. Konzervativně odhaduje, že těžba těchto už objevených rezerv by mohla zemi během 25 let přinést více než 302 miliard €. Řecká vláda je místo toho nucena souhlasit s ohromným vyhazováním vládních zaměstnanců, krácením mezd a penzí, aby se dostala ke druhému úvěru EU a MMF, který zemi zažene jen do hlubšího ekonomického propadu. (4)

Za povšimnutí stojí, že MMF a vlády EU, mezi nimi ta německá, požadují, aby Řecko naopak rozprodalo svoje cenné přístavy a veřejné společnosti, mimo ovšem dalšího i řeckou státní ropnou společnost, aby tak snížilo státní dluh. Za nejlepších možných podmínek by rozprodání těchto aktiv mohlo zemi přinést snad až 50 miliard €. (5) Plány volají po tom, aby řecká státní společnost zemního plynu DEPA zprivatizovala 65% podílu na společnosti, aby se tak snížil dluh (6) Kupci by nejspíš přišli odjinud než z této země, jelikož jen málo řeckých společností má v této krizi takovou finanční pozici, aby ten podíl převzalo.

Jedním z významných problémů, kromě skutečnosti, že MMF požaduje, aby Řecko prodalo své veřejné ropné zájmy, je fakt, že Řecko nevyhlásilo hlubší exkluzivní ekonomickou zónu jako většina dalších zemí, které vrtají ropu. Až dosud se na to nahlíželo jako na málo potřebné. Výlučná ekonomická zóna (Exclusive Economic Zone – EEZ) dává státu zvláštní práva na minerály v jím vyhlášených vodách podle Třetí konvence Spojených národů o Mořském právu (UNCLOS), která nabyla účinnosti v listopadu 1994. Podle UNCLOS III si národy mohou nárokovat EEZ 200 námořních mil od svého pobřeží. (7)

Turecko už před tím vyhlásilo, že by uvažovalo, že vstoupí do války, pokud by Řecko vrtalo hlouběji v Egeidě. (8) Až dosud to nevypadalo, že by to mělo vážnější ekonomické důsledky, jelikož tam nebyly známy žádné rezervy plynu a ropy. Teď je to ale už úplně jiná hra.

Evangelia Kouloumbis, bývalý řecký ministr průmyslu nedávno prohlásil, že Řecko by mohlo pokrýt „50% svých potřeb ropy z objevených příbřežních polí v Egejském moři, a že jedinou překážkou je turecká opozice k možné řecké těžbě.“ (9)


Také Hillary tancuje Sirtaki …

V červenci 2011 se k řecké energetické Sirtaki přidal i Washington. Ministryně zahraničí Hillary Clinton odletěla do Atén s myšlenkami na energii. To bylo jasné ze skutečnosti, že s sebou vzala svého speciálního vyslance pro euroasijskou energii Richarda Morningstara. Morningstar byl manželem speciální poradkyně prezidenta Billa Clintona pro energetickou diplomacii Kaspické pánve a jedné ze strategických operativních pracovnic Washingtonu v geopolitických bitvách za rozdělení Sovětského svazu a obklopení do chaosu uvrženého Ruska nepřátelskými bývalými státy SSSR a potom pro-NATO. Morningstar spolu se svým kontroverzním pomocníkem Matthew Bryzou byl pro Washington klíčovým architektem geopoliticky motivovaného projektu ropného a plynového potrubí, které mělo izolovat Rusko a jeho Gazprom od plynových zdrojů EU. Bryza je otevřeným odpůrcem ruské Jižní větve plynovodu Gazpromu, který by zajišťoval dopravu pro státy východního Středomoří. (10) Obamova administrativa jasně není vůbec neutrální ohledně nových řeckých objevů ropy a plynu. Tři dny poté, kdy Hillary odletěla z Atén, navrhla řecká vláda vytvoření nové vládní agentury, která by řídila tendry na průzkum ropy a plynu a nakonec řešila nabídky na jejich vrtání.

Morningstar je americký specialista na ekonomické válčení proti ruské energetické diplomacii. On to byl, kdo zprostředkoval podporu pro to kontroverzní potrubí B-T-C z Baku přes Tbilisi v Gruzii přes Turecký středomořský přístav Ceyhan, což je předražený podnik konstruovaný jen proto, aby obešel ruský potrubní tranzit. Ten otevřeně navrhl, aby Řecko a Turecko odhodily veškeré historické rozmíšky o Kypr a o nesčetné další historické problémy a souhlasily se společným vstupem do všech ropných a plynových rezerv v Egejském moři. Rovněž řecké vládě řekl, že by měla zapomenout na spolupráci s Moskvou na Jižní větvi projektu plynovodu Burgas-Alexandroupolis. (11)

Podle zprávy od řeckého politického analytika Aristotle Vassilakise vydané v červenci 2011 je záměrem Washingtonu dotlačit Řecko, aby ve věci ropy a plynu spojilo síly s Tureckem a vynutit si formuli pro rozdělení takto vzniklých výnosů z ropy a plynu. Podle této zprávy Washington navrhuje, aby Řecko dostalo 20% výnosů, Turecko dalších 20% a USA podporovaná Noble Energy Company z Houstonu v Texasu, což je společnost úspěšně vrtající v izraelských a řeckých pobřežních vodách, by shrábla lví podíl 60%. (12)

Shodou okolností je manžel ministryně zahraničí Hillary Clinton Bill lobbyistou pro Noble Energy ve Washingtonu. (13)


A určité kyperské komplikace…

Jako kdyby tyto geopolitické komplikace nestačily, Noble Energy objevila také ohromné objemy plynu ve vodách u Kyperské republiky. V prosinci 2011 oznámila Noble úspěšnou studni u pobřeží Kypru a pole se odhaduje, že obnáší nejméně 7 bilionů kubických stop zemního plynu. CEO Noble Charles Davison tisku sdělil: „Ten poslední objev u Kypru dále zdůrazňuje kvalitu a význam této pánve skutečně světové třídy.“ (14)

Kypr je dost komplikovanou nemovitostí. Jak nedávno odhalily odtajněné dokumenty americké vlády v 70. letech tehdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger aktivně podněcoval a zařizoval vyzbrojení tureckého režimu bývalého Kissingerova harvardského studenta a tehdy ministerského předsedy Bulenta Ecevita, aby v roce 1974 zařídil vojenskou invazi na Kypr, což způsobilo rozdělení tohoto ostrova mezi etnické Turky na severu a Kyperskou republiku kyperských Řeků na jihu, a toto rozdělení už zůstalo. Věří se, že záměrem Kissingerovy strategie podporované Británií bylo vytvořit záminku pro trvalý USA a britský vojenský sledovací post ve východním Středomoří během Studené války. (15)

Dnes je ten etnicky řecký jih, kde Noble objevila velká plynová ložiska, členem EU. Jeho prezident Demetris Christofias je jediným z vůdců Evropské unie, který je komunista. Je rovněž blízkým přítelem Izraele a Ruska. Navíc je to přední kritik americké zahraniční politiky, a zrovna tak i Turecka. (16)

Izrael teď plánuje postavit podmořský plynovod z izraelského levantinského těžebního pole přes kyperské vody na řeckou pevninu, kde by to prodal na trhu EU. Kypr se s izraelskou vládou vzájemně dohodly na delimitaci svých příslušných ekonomických zón s tím, že Turecko nechaly stranou. Turecko Kypru otevřeně hrozilo za podpis dohody s Noble Energy. To vedlo Rusko k prohlášení, že by netolerovalo turecké hrozby vůči Kypru, což dále zkomplikovalo turecko-ruské vztahy. (17)

Turecko-izraelské vztahy, kdysi dost přátelské, se v posledních letech za Erdoganovy zahraniční politiky stávají čím dál napjatějšími. Ankara vyjádřila obavy z nedávných izraelských vztahů s jeho historickými antagonisty Řeckem a řeckou stranou Kypru. Turecký spojenec Turecká republika Severního Kypru má strach, že by mohla propásnout svůj spravedlivý podíl na tom plynu poté, kdy Izrael a Nicosia podepíší dohodu o rozdělení 250 kilometrů moře, které je odděluje. (18)

Začíná být evidentní, zvláště když se koukneme na mapu východního Středomoří, že ta perspektivní bonanza ropy a plynu tam znamená rychle se rozvíjející konfliktní zónu tektonické mohutnosti se zapojením strategických zájmů USA, Ruska, EU, Izraele i Turecka spolu se Sýrií a Libanonem.

Související článek: Sýrie, Turecko, Izrael a širší středovýchodní válka o energii

Poznámky

1. Ioannis Michaletos, Greek Companies Step Up Offshore Oil Exploration—Large Reserves Possible, December 8, 2010, accessed in http://www.balkanalysis.com/greece/2010/12/08/greek-companies-step-up-offshore-oil-exploration-large-reserves-possible/.

2. Ibid.

3. Hellas Frappe, Hillary came to Greece to seal oil exploration deals!, July 21, 2011, accessed in http://hellasfrappe.blogspot.com/2011/07/special-report-hillary-came-to-greece.html.

4. Chris Blake, Drilling for oil in the Aegean nay help ease Greece’s debt crisis, July 7, 2011, accessed in https://www.hellenext.org/reinventing-greece/2011/07/drilling-for-oil-in-the-aegean-may-help-ease-greeces-debt-crisis/

5. Ibid.

6. John Daly, Greece Considering Plugging Aegean Islands into Turkish Energy Grid, 22 November 2011, accessed in http://www.businessinsider.com/greece-considering-plugging-aegean-islands-into-turkish-energy-grid-2011-11.

7. United Nations, United Nations Convention on the Law of the Sea of 10 December 1982: PART VI: CONTINENTAL SHELF, Article76, Definition of the continental shelf, accessed in http://www.un.org/depts/los/convention\\\_agreements/texts/unclos/part6.htm.

8. Chris Blake, op. cit.

9. Ioannis Michaletos, op. cit.

10. Hellas Frappe, op. cit.

11. Ibid.

12. Ibid.

13. Hugh Naylor, Vast gas fields found off Israel’s shores cause trouble at home and abroad, January 24, 2011, accessed in http://www.thenational.ae/news/world/middle-east/vast-gas-fields-found-off-israels-shores-cause-trouble-at-home-and-abroad#full.

14. Noble Energy Press Release, Significant Natural Gas Discovery Offshore Republic of Cyprus, December 28, 2011, accessed in http://www.maritime-executive.com/article/significant-natural-gas-discovery-offshore-republic-of-cyprus.

15. Larisa Alexandrovna and Muriel Kane, New documents link Kissinger to two 1970s coups, June 26, 2007, accessed in http://rawstory.com/news/2007/Intelligence\\\_officers\\\_confirm\\\_Kissinger\\\_role\\\_in\\\_0626.html.

16. Yilan, Cyprus conflict defies ready solution, May 30, 2011, accessed in http://turkeymacedonia.wordpress.com/2011/05/30/cyprus-conflict-defies-ready-solution/.

17. Stephen Blank, Turkey and Cyprus Gas: More Troubles Ahead in 2012, Turkey Analyst, vol. 5 no. 1, 9 January 2011, accessed in http://www.silkroadstudies.org/new/inside/turkey/2012/120109B.html.

18. Hugh Naylor, op. cit.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: globalresearch.ca

]]>