Stephen Cohen, emeritní profesor ruských studií a ruské politiky na newyorské a princentonské univerzitě ve své stati na webu The Nation konstatuje, že dalším rozmazáváním ničím neprokázané teorie Russiagate se její původci a rozšiřovatelé z řad demokratů a presstitutek dopouštějí následujícího: 1) Ohrožují institut amerického prezidentství. 2) Obviňováním Ruska z „aktu války“ ohrožují bezpečnost USA.


Čili: Jestliže fanatikové Russiagate dychtí po delegimitaci Trumpa prezidentem, vytvářejí svým dychtěním dlouhodobě působící mrak nad samotným institutem amerického prezidenta. A pozor! Nejen institutem prezidenta. Už nyní začínají tito blouznivci povykovat, že Kreml činí přípravy na ovlivnění tohoročních voleb do amerického Kongresu, čímž se mrak pochybností nad prezidentem rozšiřuje i nad budovu amerického Kongresu.

Takže ti adepti, kteří ve volbách do Kongreasu neuspějí, už dnes mají v hlavě zformulovánu příčinu svého neúspěchu: „Zavinil to Putin“.

Nejde samozřejmě jen o tohle. Svými prohlášeními, že se Rusko „zamíchalo“ do amerických prezidentských voleb v r. 2016 a že toto „zamíchání“ bylo „útokem na americkou demokracii“ a tudíž „aktem války“ srovnatelným s Pearl Harborem či 11. zářím 2001, jak si to nedávno vymyslel Glen Greenwald, byl celé záležitosti nasazen válečnický slovník, nenaznačující nic menšího než to, že na ruský „akt války“ musí Amerika odpovědět svým „aktem války“. Namířeným pochopitelně tam, odkud ten první „akt války“ vyšel – čili proti Rusku.

Už to je strašné, ale existuje ještě něco strašnějšího. Svými útoky na Trumpa, kterého demokraté i presstitutky vytrvale vykreslují jako „prezidenta mentálně labilního“ se vytváří riziko, že prezidenta
mohou právě tyto vytrvalé útoky vyprovokovat k válce s Ruskem. A to proto, aby tak jasně zademontroval, že on žádnou kremelskou loutkou není.“

Jak Cohenova analýza dokazuje, je Russiagate a všichni její přívrženci nepřítelem
nejen americké bezpečnosti, ale i Ruska, číslo jedna.

Paul Craig Roberts