Známý český lékař Lukáš Pollert přináší pozoruhodný příspěvek o Karlu Čapkovi, přinášíme jej v plném znění: (Foto: Snappy Goat)

Kovidisté (obsese z covidu) nesnáší, když se k epidemii vyjadřují jiní lidé, než odborníci.

I lékaři. Přece také nejsou epidemiologové. Prý tomu nerozumí a tak nemají „fušovat do řemesla“. Stomatolog také neradí kardiochirurgovi…

A tak filosof a spisovatel Karel Čapek, žádný lékař, epidemiolog, natož virolog se již před 90 lety opovážil vyjádřit k infekční nemoci, chřipce.

Jeho úvaha neměla žádná data, studie, ale jen zkušenost a rozum. I když byla pravdivá a je dodnes, současným pokrokem by byla smetena mezi konspirační teorie a sám Karel Čapek by se zařadil na seznam dezinformátorů Ministerstva zdravotnictví.

Jistě tento článek mnozí dobře znáte, ale je stále aktuální, posuďte sami:

„Tak už se dostala i k nám, sice s jistým zpožděním a zatím jen poskrovnu; ale ani v ohledu chřipky jsme tedy nezůstali za Evropou. Nuže, je tudíž na místě udělit nemocným, zdravým a zejména těm, kdo se chřipky bojí, několik ne sice odborných, ale dobře míněných rad.“

Takto začíná fejeton, který v roce 1931 napsal Karel Čapek pro Lidové noviny.

1. Jakmile poznáte, že vám je tak nějak divně, a jakmile na sobě zjistíte horečku, zůstaňte doma a vlezte do postele, ale hlavně nechoďte mezi lidi a nedýchejte jim pod nos, hekajíce a bědujíce, že máte chřipku. Každý, kdo si svým bližním naříká, že má chřipku, zaslouží jednu do zad, ne proto, že je vůbec protiva, ale proto, že chřipku nebo rýmu roznáší…

2. Když už marodíte, vemte si dobrou knížku a čtěte, abyste aspoň nestonali nadarmo…

3. Posléze neříkejte každé rýmě, kašli, angíně, katarům, bolení hlavy a jiným svízelům, že je to chřipka. Zbytečně jí tím děláte reklamu a ztěžujete život všem hypochondrům, kteří náhodou ještě kašel nebo rýmu nemají a bojí se skoro dýchat, aby nevdechli nějakého toho Pfeifferova bacila nebo jaký neřád. Čím míň se bude o chřipce povídat, tím dřív přejde – už z nedostatku veřejného zájmu.

Lidové noviny 29. 1. 1931