PRAHA – ve středu 14. 5. 2014 se v 16 hodin před australským konzulátem v Praze sejdouochránci práv zvířat, aby dali najevo svůj nesouhlas s nehumánními a zbytečnými „živými exporty“, které nápadně připomínají již zakázané masové transporty s otroky. Takováto shromáždění proběhnou v nadcházejícím týdnu před australskými ambasádami po celém světě. „Před 150 lety považovali za blázny lidi, kteří prosazovali konec otroctví. Před 100 lety se smáli návrhu, že ženy mají mít volební právo. Před 50 lety odmítali myšlenku, že černoši mají mít v Americe stejná práva jako bílí. Nyní se nám smějí, když bojujeme za konec otroctví zvířat. Jednoho dne se ale smát přestanou.“- Gary Smith


Stačí krátké nahlédnutí do historie lidstva a setkáme se s transporty otroků, kteří byli násilně odvlečení ze své vlasti, od svých rodin a blízkých. Před 70 lety byl celý svět svědkem ohavných transportů (nejen) židovského obyvatelstva do koncentračních táborů. V dnešní době se na tuto minulost hledí jako na černé stránky světových dějin. Otázkou tedy zůstává: proč stále tolerujeme v principu totožné masové transporty živých zvířat například z Austrálie do jihovýchodní Asie a na Střední východ? Jediný rozdíl mezi dnešními živými transporty zvířat a již zakázanými transporty lidí jsou oběti – tehdy to byli lidé, dnes zvířata. Již před lety však bylo mnohokrát prokázáno, že zvířata cítí strach a bolest stejně jako kdokoliv z nás lidí.

   

Cílem akce pořádané aktivisty z mezinárodního hnutí 269 je dát Austrálii a světu okolo nás najevo, že takovéto zacházení se zvířaty jako s majetkem je nepřípustné. Akci bude doprovázet i dražba otroků, kteří budou následně prodáni: „Chceme tímto způsobem ukázat lidem očividnou souvislost mezi dnes již zakázanými transporty otroků a neustále přehlíženými transporty zvířat po celém světě,“ říkají organizátoři.

„Zvířata na lodích jsou zavřená ve stísněných prostorách a namačkaná na sobě se dusí, přehřívají a často musí čelit nepříznivým vlivům počasí. Mnoho z nich z těchto důvodů a možných onemocnění transport nepřežije, přičemž humánního utracení se dočká jen hrstka. Když se navíc po několika týdenním, nebo i měsíčním, trápení dostanou na pevninu, jsou vysílená natolik, že se některá ani nejsou schopna hýbat. Aby je pracovníci jatek “rozhýbali”, aplikují na ně další fyzické týrání v podobě vypichování očí nožem, lámáním ocasů či vtíráním čili papriček do očí. Na závěr, bez očí a s polámanými kostmi, jsou bez omráčení amatérsky podříznuta. Největším paradoxem pak je, že zvířata podstupují toto trauma zcela zbytečně – tento export zvířat má na australskou ekonomiku minimální vliv a neodpovídá ani poptávce,“ píší na svých stránkách organizace zaměřující se na problematiku živých exportů viz. australské sdružení BAN LIVE EXPORT. Facebookové stránky protestu jsou ZDE .