Jak se blíží volby, politici vymýšlí, jak ulovil voliče. A čím mají horší preference, tím zoufalejší nápady. Tento týden perlil volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek. Prý pokud firma tvrdí, že ji zvýšení mezd zničí, neměla by vůbec podnikat. Pěkné, líbivé. Pro někoho dokonce možná i chytré tvrzení.


„Když nemůžeš zvýšit mzdy, tak nepodnikej!“ říká vlastně člověk, který sám nikdy nepodnikal, protože se od roku 1990 živí politikou. Neví sice, o čem mluví, ale radit a hanět umí. Obor, který studoval, se oficiálně jmenoval marxisticko-leninská filozofie a politická ekonomie. Je vidno, že po sobě zanechal stopy.

Tak tedy pan Zaorálek (zcela správně) tvrdí, že naše ekonomika dosahuje téměř 70% výkonu té německé, ale současně naše mzdy jsou třetinové. Jenomže kdo za to může? Podnikatelé? Marxistické uvažování je takové, že zaměstnanci vytvářejí takzvanou „nadhodnotu“, a tu jim ukradnou zaměstnavatelé, tudíž je třeba ošklivé podnikatele držet pod krkem. Tímhle způsobem pan Zaorálek evidentně uvažovat umí, protože podnikatele, kteří neplatí (podle něj) „slušnou mzdu“, označil za darebáky. Nemá to moc daleko k dnes již provařené hlášce jiného sociálně demokratického politika, který označil podnikatele za parazity na zaměstnancích. I tohle tvrzení bylo dostatečně výživné a odsuzující.

Jenomže co je to „slušná mzda“? Pro každého něco jiného. Slušná mzda je v každém jednotlivém případě taková mzda, za kterou je zaměstnavatel ochoten zaplatit člověka, a současně za kterou je zaměstnanec ochoten pracovat. Za to, že zaměstnanec i zaměstnavatel se nakonec shodnou na mzdě nízké, může řada vlivů. Dala by se o nich napsat celá kniha. Především to je však struktura domácí ekonomiky.

Kdybychom v Česku měli jednoho chemika vedle druhého, měli špičkový výzkum či vyráběli inovativní léky jako ve Švýcarsku, mohli bychom mít mzdy jako ve Švýcarsku. Jenomže my moc výzkumu nemáme, nemáme ani moc nositelů Nobelovy ceny a nemáme ani jednu školu, která by patřila mezi sto nejlepších na světě. Zato máme slušnou řádku poměrně primitivních provozů, páteří naší ekonomiky je zpracovatelský průmysl a stále větší prostor získávají sklady a montovny.

To se potom projevuje napříč celým trhem práce. Ani vrcholoví manažeři nejsou v průměru tak dobře hodnoceni jako jejich kolegové v zahraničí. Čeští manažeři totiž obvykle v rámci globálních holdingů nejsou na vrcholu. Skutečné centrály v ČR často vůbec nemáme. Nejvyšší vedení je v Německu či Rakousku.

A kdo může za to, že u nás jak houby po dešti vznikají montovny a sklady nadnárodních firem? Lumpové podnikatelé snad? Nemohou za to čistě náhodou politici, kteří dali těmto firmám dotace či jiné zvýhodnění? Alternativně ČNB, která držela tři roky korunu uměle slabou, čímž vznik těchto levných provozů podpořila?

Když nyní Amazon vykřikuje do světa, že zvyšuje mzdy svým skladníkům, zní to úchvatně. Ale pokud jsou to vážně tak hodní pánové, proč sklad se zbožím pro Německo nepostavili v Německu? Ve skutečnosti právě kvůli nízké mzdě českých zaměstnanců se jim vyplatí i znečišťovat životní prostředí a zboží dál převážet na západ. Právě nízké mzdy byly důvodem, proč sem přišli. Když mzdy porostou, co udělají? Buď odejdou, nebo nahradí lidi roboty.

Robotizaci budeme pozorovat všude kolem nás. Čím rychleji porostou mzdy, tím větší budou mít firmy stimul nahradit zaměstnance technologií. Stroje nebudou zakládat odbory, nebudou chtít víc dovolené a budou pracovat 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.


A socialisté, kteří k nám tyhle levné provozy zvali, si teď myslí, že administrativním rozhodnutím je donutí platy zvýšit. Tlačí na to, aby minimální mzda vzrostla z 11 000 nejprve na 12 200 a v roce 2022 na 16 000. To už je hodně. Znamená to nárůst minimální mzdy o 45 % během necelých pěti let. Pokud by si to podniky měly být schopny dovolit, měly by zvýšit o 45 % produktivitu. (Dokáže pan Zaorálek zvýšit svou vlastní produktivitu během pěti let o 45 %?)

Zvýšíme-li administrativně minimální mzdu, zaměstnavatel místo dražšího hlídače na parkovišti koupí automatický elektronický systém, který bude závoru zvedat sám, a hlídače propustí. Takže hlídač přijde o práci. Přijde i o mzdu, za kterou se mu zjevně dosud vyplatilo pracovat. Jenomže statisticky počet nezaměstnaných nevzroste, protože nekvalifikovaný hlídač se už ani nebude o jinou práci ucházet, jelikož mu bude jasné, že ho nikdo nezaměstná. A tak se stane ekonomicky neaktivní.

Spokojený tedy bude po zvýšení minimální mzdy zaměstnavatel (bude mít automatickou závoru), spokojený bude politik (ve volbách se blýsknul a nezaměstnanost statisticky nesrostla), nespokojený ale bude ten, kdo se může nejmíň bránit (nekvalifikovaný zaměstnanec, který nenávratně přišel o práci a už nikdy žádnou nedostane) a nespokojení budou občané ČR, protož z jejich daní budou tito nezaměstnatelní lidé živeni. Výsledek: čistá újma pro zemi a současně píárové body pro politika.

S postupující čtvrtou průmyslovou revolucí skončí mnoho profesí. Už teď ve velkých obchodech končí prodavačky a lidé mohou své zboží markovat a platit sami. Časem prodavačky zmizí všude. Bude to jak s pradlenami – je zničily automatické pračky.

Následovat budou řidiči. Ve Francii pokutují české řidiče, pokud nejsou placeni stejně jako francouzští. Důsledek? Kamiony brzy nebudou mít řidiče vůbec. Budou samořiditelné. Taková auta už existují a od většího nasazení do provozu nás dělí jen pár let. Samořiditelná auta nebudou zaměstnavatele podvádět, nebudou potřebovat odpočívat a pravděpodobně budou bourat méně než lidé.

Ano, Česká republika má nehorázně nízké mzdy. Cestou k jejich zvýšení ovšem není růst minimální mzdy. Vyšší minimální mzda jen vyrobí – zvláště nyní, při nástupu robotizace – větší množství nezaměstnatelných lidí nepodchycených statistikami. Cestou k vyšším mzdám je vytváření vzdělanostní ekonomiky, kde se podnikatelům nehází klacky pod nohy a nejsou označováni za příživníky. Aby podnikatelé mohli zvýšit produktivitu práce, potřebují méně byrokracie, aby nemuseli sledovat tisíce nových regulací ročně, aby vše vyřešili z mobilu, aby stavební povolení netrvalo v průměru 247 dní, aby ze svých daní neživili o 30 000 víc státních úředníků než před čtyřmi lety, kteří je jak drábové dozorují a šikanují novými paragrafy.

Jako ministr zahraničí může pan Zaorálek začít u toho, že ČR nebudou jen přikyvující zemí, která není hrdá a nechá si neustále diktovat. Dokud budeme v našich hlavách poníženě vycházet z předpokladu, že české zboží je horší než německé, a proto levnější, české mzdy se nikdy německým přiblížit nemohou.

Vladimír Pikora a Markéta Šichtařová