Program OSN pro životní prostředí (UNEP) sám sebe popisuje jako „globální orgán, který určuje agendu v oblasti životního prostředí… a slouží jako autoritativní zastánce globálního životního prostředí“. (Foto: Shutterstock)

Prostřednictvím svého programu „Ekonomika ekosystémů a biodiverzity pro zemědělství a potraviny“, který byl zahájen v roce 2014, UNEP prosazuje, aby se státy „odklonily od převládajícího zaměření na hektarovou produktivitu“.

Svět se však dnes nachází v nejhorší potravinové krizi od roku 2008. Podle Světového potravinového programu OSN se počet lidí trpících akutním nedostatkem potravin od ledna 2022 zvýšil o 25 % na 345 milionů. Proč se tedy UNEP snaží odklonit státy od hnojiv, která zvyšují produkci potravin?

Úřadující ředitel UNEP v roce 2019 uvedl, že důvodem jsou „dlouhodobé zásahy lidstva do dusíkové rovnováhy Země“. V říjnu téhož roku uspořádal UNEP setkání v hlavním městě Srí Lanky Kolombu a vydal „cestovní mapu“, která měla státy přimět ke snížení znečištění dusíkem na polovinu.

Nizozemsko však dokazuje, že státy mohou snížit znečištění dusíkem z chovu hospodářských zvířat o 70 % a zároveň zvýšit produkci masa. Totéž platí pro plodiny. Od počátku 60. let 20. století Nizozemsko zdvojnásobilo své výnosy při stejné spotřebě hnojiv. Zatímco bohaté národy produkují o 70 % vyšší výnosy než chudé národy, používají jen o 54 % více dusíku.

Měsíc po zasedání v Kolombu v roce 2019, které vyvolalo značnou pozornost médií na Srí Lance, zvolili voliči v této zemi prezidenta proti hnojivům, J. E. Gotabaju Radžapaksu, který bez vědeckých důkazů tvrdil, že syntetická hnojiva způsobují onemocnění ledvin. V dubnu 2021 zakázal dovoz hnojiv.

V červnu 2021, dva měsíce po zákazu hnojiv, Srí Lanka hostila „dialog o potravinovém systému“ sponzorovaný OSN, jehož cílem bylo ovlivnit širší program OSN zaměřený proti hnojivům ve světě. „Srílanský inaugurační dialog o potravinovém systému je součástí série národních a provinčních dialogů vedených ministerstvem zemědělství před summitem OSN o potravinovém systému v roce 2021, který se má konat koncem tohoto roku v New Yorku.“

Ve svém prohlášení na zářijovém summitu OSN o potravinovém systému v New Yorku srílanský prezident Radžapaksa zopakoval své tvrzení, že „chemická hnojiva … vedla k nepříznivým dopadům na zdraví a životní prostředí“. Řekl: „Moje vláda učinila odvážný krok k omezení dovozu těchto škodlivých látek na začátku tohoto roku.“ Obvinil zemědělce, že se brání jeho zákazu hnojiv, a uvedl, že „změnit myšlení zemědělců, kteří byli dlouho zvyklí používat chemická hnojiva, se ukázalo jako náročné“.

Zákaz hnojiv totiž způsoboval propad zemědělské produkce. Po zákazu hnojiv zaznamenalo 85 % srílanských zemědělců ztráty na úrodě. Produkce rýže klesla o 20 %, ceny vzrostly o 50 % a země musela dovážet obilí v hodnotě 450 milionů dolarů. Ve městě Rajanganaya, kde zemědělci hospodaří v průměru na pouhém hektaru (2,5 akru) půdy, rodiny hlásily, že vyprodukovaly polovinu obvyklé úrody.

Za pádem vlády stály i další faktory, ale ty postihly mnoho jiných národů a žádný z nich nepadl. Krycí výluky poškodily cestovní ruch. Vláda si příliš mnoho půjčovala. Ceny ropy vzrostly. To všechno byly faktory a žádný z nich nebyl rozhodující. To, co rozhodlo, byl zákaz hnojiv na Srí Lance.

Nejvíce byl zasažen čaj. Ten do roku 2021 generoval vývoz v hodnotě 1,3 miliardy dolarů ročně a zajišťoval 71 % dovozu potravin do země. Po zákazu hnojiv se produkce čaje propadla o 18 % a dosáhla nejnižší úrovně za posledních 23 let. Ničivý vládní zákaz hnojiv tak zničil schopnost Srí Lanky platit za potraviny, pohonné hmoty a obsluhovat svůj dluh.

OSN zdůvodňuje svůj program proti hnojivům stejným důvodem jako srílanská vláda: úsporou nákladů. Dokumenty OSN tvrdí, že její cíl, aby státy „snížily plýtvání dusíkem na polovinu“, by ušetřil státům „100 miliard dolarů ročně“. Tentýž dokument však prosazuje „oběhové hospodářství“, což je eufemismus používaný zelenými stranami v Evropě k označení hospodářského „nerůstu“ založeného na snížení produktivity výroby potravin a energie.

UNEP není jedinou agenturou OSN, která prosazuje agendu proti hnojivům. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v roce 2018 zahájila iniciativu „Scaling Up Agroecology“. Nejedná se o výzkumnou iniciativu, ale o iniciativu na podporu zemědělství. Tvrdí, že „agroekologické systémy jsou životně důležité… pro řešení chudoby, hladu a změny klimatu“. Ve skutečnosti agroekologie, která nepoužívá syntetická hnojiva, snižuje produkci potravin, a tím zvyšuje chudobu a hlad.

Nyní se UNEP snaží pod rouškou vědy odklonit státy od moderních hnojiv prostřednictvím „Mezinárodního systému hospodaření s dusíkem“ (INMS). INMS nazývá „procesem podpory vědy“ jako součást „mezikonvenčního koordinačního mechanismu pro dusík (INCOM)“.

O co jde? Proč OSN podporuje druh výroby potravin, který prokazatelně snižuje výnosy, zvyšuje ceny a svrhává vlády? A co lze udělat, aby se to zastavilo?

Michael Shellenberger