Pohled na českou ekonomiku očima několika předních českých ekonomů: (Foto: Pxhere)

– šéfa České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka, člena bankovní rady ČNB Aleše Michla, ředitele sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslava Čížka, mluvčího Hospodářské komory Miroslava Dira a některých dalších předních ekonomů.

„Zažili jsme něco mimořádného. Šok, který posléze způsobil všeobecný pokles světového hospodářství, přišel zvenčí a neměl kořeny v ekonomice. Tím se současný vývoj zcela vymyká srovnání s minulými krizemi. A pro obnovu hospodářského růstu je důležité, že krizový impuls nevzešel z finančního sektoru. Což je v moderních společnostech velmi časté a my jsme to zažili naposledy v krizi let 2008–2010. Nyní naopak finanční sektor, v našem případě hlavně banky, bude spíše součástí řešení, jak z krize ven. A nadto nás pozitivně překvapila velká odolnost a adaptabilita naší ekonomiky“, říká na úvod naší virtuální debaty Jiří Rusnok a dodává: „Ukázalo se, že druhá vlna, přestože ze zdravotního hlediska byla mnohem hlubší než ta jarní, neměla paradoxně na českou ekonomiku takové důsledky jako jarní, kdy se na několik týdnů výroba zcela zastavila. Přesto loňský pokles nebude o mnoho větší než v rekordním krizovém roce 2009, kdy šla ekonomika dolů o zhruba pět procent.“

„Ukázalo se, že české firmy jsou mistry v zavádění nanotechnologií, ale dokážou v době krize rychle a úspěšně improvizovat“, míní přední čeští ekonomové Helena Horská a Petr Dufek a dodávají: “rychlost, s jakou se obchodování přesunulo na internet nebo vůbec expanze e-komerce byla obdivuhodná i v evropském měřítku. Přesto je „vítězů“ výrazně méně než „poražených“.

Analytici spočetli, že jen první vlna pandemie připravila českou ekonomiku nejméně o přidanou hodnotu ve výši 230 miliard a nižší nebude ani výpadek z druhé vlny. Připočteme-li k tomu optimistické růstové prognózy ekonomiky, které se objevovaly ještě na začátku loňského roku, pak ztráty v ekonomice se pohybují v řádu deseti procent výkonu celé ekonomiky a připravily o pracovní místo přes 80 tisíc osob. Avšak jedním dechem dodávají, že oproti následkům bankovního pádu banky Lehman Brothers v roce 2008, která odstartovala největší finanční krizi po druhé světové válce, kdy se následně masívně propouštělo, je dnes situace podstatně klidnější a propouští se daleko méně.

Rusnok připomněl, že problémem nejsou ani vysoké schodky státního rozpočtu – loňský i očekávaný letošní. Poznamenejme, že dluhová služba stojí ČR ročně 40 – 50 miliard korun a má absolutní přednost i třeba před vyplácením důchodů, natož investicemi. Levné jsou rovněž peníze, které poskytuje ČNB při relativně silné české koruně, která navíc stále mírně posiluje vůči hlavním světovým měnám.

Úvahy guvernéra ČNB směrem k očekávánému rychlému růstu české ekonomiky jsou mírně optimistické. Zatímco předchozí krize v letech 2009-2010 byla způsobena kolapsem bankovního systému, nyní je tomu naopak – banky vstoupily do koronavirové krize lépe vybavené s většími rezervami a regulatorními pravidly.

Důležitým tahounem české ekonomiky, kterému se loni celkem dařilo, byl německý průmysl, druhá nejvíce otevřená ekonomika světa. Ta těžila z nastartování růstové pozice Číny, jako hlavního německého obchodního zahraničního partnera „Prostřednictvím Německa je Čína důležitá i pro nás“, uvedl Rusnok. Německo je dlouhodobě naším hlavním obchodním partnerem s třetinovým podílem exportu a Česká republika uzavírá desítku nejdůležitějších obchodních partnerů Německa. Přestože saldo zahraničního obchodu České republiky skončilo loni s přebytkem, s Čínou, která již byla třetím největším obchodním partnerem Česka, máme dlouhodobě neustále se navyšující schodek obchodní bilance.

Růst ekonomiky přijde až ve druhém čtvrtletí

Rusnok předpokládá, že růst nebude okamžitý; první čtvrtletí ještě bude poznamenáno neutěšenou epidemiologickou situací, protože mnohé podniky i jednotlivci již nemají pod sebou „polštář, ze kterého je možné čerpat. „V hodnocení poptávky na začátku roku jsou firmy spíše skeptické“, upozornil Čížek. Snížení zakázek očekává podle společného šetření Svazu a České národní banky v prvním čtvrtletí 30 % firem, což je dvakrát více než před rokem.

„Srovnávací základna s loňským rokem bude velmi nízká, takže letos může přijít solidní růst, který by mohl i překonat dynamiku let 2018 nebo 2019“, uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Tento vývoj je ale podle něj nejistý a závislý na faktorech, které podnikatelé často nemohou ovlivnit.

Čtvrtina členů Hospodářské komory uvádí, že jejich firma je již v předkrizové či lepší kondici, což je podle Dira pozitivní zjištění. Více než polovina podnikatelů čeká zotavení své firmy nejpozději do dvou let. „Reálně se celá česká ekonomika výsledkům roku 2019 přiblíží spíše až po roce 2022“, podotkl mluvčí.

„Ve druhém čtvrtletí však může nastat historicky největší meziroční růst hrubého domácího produktu, byť pochopitelně z nižšího základu“, predikuje člen bankovní rady Aleš Michl. Loňský jarní výpadek ve výrobě i exportu se kupodivu podařilo do konci roku ledaskde vyrovnat – i když hlavní tahoun ekonomiky, automobilový průmysl vykázal dvouciferný propad.

Vládní pomoc bude potřebná i nadále

Zcela jiný je také přístup vlády k nastartování české ekonomiky: „Zatímco v dobách finanční krize 2009-2010 vláda seškrtala investice a zvýšila daně, stávající přístup české vlády je přesně opačný: „Krizí se musíme proinvestovat“ zmínil již několikrát místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Více peněz se chystá česká vláda napumpovat do ekonomiky – ve srovnání s okolními evropskými zeměmi Česko spouští masívní daňový balíček prakticky pro všechny jeho obyvatele v podobě „daňového dárečku“, jak jej nazývá premiér Babiš. „Daňové poplatníky to bude stát více než 100 miliard korun, což se nemusí odrazit ve vyšší spotřebě lidí, ani ve vytváření jejich dlouhodobých finančních úspor“, upozorňuje Dufek a dodává: „Lidé ukládají peníze spíše tam, které jsou okamžitě k dispozici – tedy na velmi malý úrok, než aby více investovali nebo přemýšleli do hlubší budoucnosti“.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) naproti tomu začátkem prosince uvedla, že oživení české ekonomiky bude pomalé a ta dosáhne předkrizové úrovně až ke konci roku 2022. Ministerstvo financí v zářijové prognóze očekává příští rok růst ekonomiky o 3,9 procenta a svůj odhad neustále zpřesňuje. Česká národní banka v listopadové prognóze letos počítá příští rok s růstem ekonomiky jen o 1,7 procenta. Podle ČNB výkon českého hospodářství nedosáhne předkrizové úrovně ani na konci roku 2022.

Česko zůstane premiantem v EU v nízké míře nezaměstnanosti

Podle názoru Rusnoka dělá vláda dostatečná opatření v podobě podpůrných programů, aby hlavně zabránila růstu nezaměstnanosti, která se v Česku drží okolo 4 %. I přes její předpokládané zvýšení až na 6 %, může být Česko nadále zemí s nejnižší nezaměstnaností v EU. Míra nezaměstnanosti zcela jistě poroste i přes podpůrné programy, které vláda poskytuje, natož až skončí. Oproti situaci před deseti roky je však více volných pracovních míst, na místě je rekvalifikace pro řadu z nich.

Helena Horská a Petr Dufek předpokládají, že letos (kupodivu) porostou i platy, i když jejich růst bude velmi diferencovaný – porostou hlavně ve veřejném sektoru, kde se tabulkově platy zvyšují bez ohledu na růst ekonomiky. Jinak tomu však bude v podnikatelském sektoru, kde výraznou brzdou bude přetrvávající nejistota a „šrámy“ z loňska. Oba analytici předpovídají, že udržení pracovních míst bude důležitější než výrazný tlak na zvyšování mezd – přesně opačně, než tomu bylo ještě na začátku loňského roku.

Doufejme, že pokračující vakcinace společnosti více poodhrne světlo na konci tunelu, naleje sílu a energii do české ekonomiky – přes jisté zaváhání na startu se Česko posouvá do středu žebříčku zemí – aktuálně je v polovině peletonu vyspělých zemí. Ale jsme opravdu teprve na začátku.

Miroslav Hrdlička