Největší nárůst teplot během letních veder hrozí v příštích třiceti až sedmdesáti letech z evropských velkoměst Vídni, Praze, Římu, Stockholmu, Aténám a Nikósii. Vyplývá to z nejnovější studie týmu evropských klimatologů, o níž píše server Quartz. Vědci ve zprávě zaměřené na budoucnost počasí v evropských velkoměstech varují, že jejich obyvatelé se mají připravit na častější a rozsáhlejší suchá, frekventovanější a ničivější záplavy a také na podstatně vyšší teploty během letních veder.
NALÉHAVÁ VÝZVA PRO NAŠE ČTENÁŘE
Vážení čtenáři, níže náš můžete podpořit. Děkujeme za jakýkoliv příspěvěk.
ČÍSLO ÚČTU: 3437663046/3030
Popis: Dar
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.
Klimatologové ve zprávě představili tři varianty budoucího vývoje - optimistický, střední a pesimistický, přičemž ani ten optimistický hodně naděje nepřináší.
I podle toho nejoptimálnějšího scénáře stoupnou teploty během letních veder v horizontu třiceti až sedmdesáti let ve většině evropských velkoměst v průměru o dva až sedm stupňů Celsia.
Nejpesimističtější varianta počítá s nárůstem teplot v průměru o 8 až 14 stupňů Celsia.
Evropskými velkoměsty, které budou v příštích desetiletích nejvíce ohrožovat ničivé suchá, jsou podle studie řecké Athény, portugalský Lisabon, španělský Madrid a bulharská Sofia. Záplavy budou podle vědců ohrožovat v budoucnu nejvíce chorvatský Záhřeb, lotyšskou Rigu, litevský Vilnius, finské Helsinky a irský Dublin.
