Evropská unie se díky „silám populismu“ potýká s ohrožením své existence, řekl ve svém Projevu o stavu Unie prezident Komise Jean-Claude Juncker. Řekl ale, že tuto hrozbu lze překonat znásobením evropského projektu. V projevu, který byl přes noc drasticky revidován, aby se příměji vyjadřoval o britském hlasování o odchodu z EU, Juncker přiznal: „Mnozí jsou napjatí, jestli není Brexit začátkem procesu rozpadu EU.“


Pokračoval ale: „Dovolte mi konstatovat, že rozhodnutí Británie respektujeme a zároveň litujeme, ale EU jako taková v ohrožení není.“

Juncker ve své řeči zopakoval volání po tom, aby byl Článek 50 povolán co nejdříve, což je jasný políček britské vládě, která opakovaně říká, že by chtěla před spuštěním Brexitu zahájit konzultace.

A opět varoval, že pak nebude „žádný volný přístup k společnému trhu,“ když trval na evropské linii, že pro přístup na společný trh je nezbytné akceptovat pravidla volného pohybu.

Juncker však dal jasně na srozuměnou, že vůdci Evropského projektu jsou poplašeni vzestupem národních zájmů uvnitř členských států a v reakci na to přijímají opatření k nouzovému restartu Evropského projektu.

„V září 2015 jsem ve Stavu Unie konstatoval, že Unii toho ještě dost chybí, aby to bylo ono,“ řekl Juncker. „Řekl jsem, že ještě není dost unie. A to platí pořád. Evropská unie pořád ještě dostatečně není unií.“

Trval na tom, že: „Evropa už nepoklesne zpátky k nacionalismu, k tomu se už nikdy snížit nemůže. Existují tu ale rozkoly a dochází k fragmentaci tam, kde potřebujeme zvýšit úsilí Unie.“

Arci-euro-federalista Juncker a mnozí jeho kolegové vidí jako jedinou průchodnou formu reakce na tuto existenční krizi, před kterou stojí, v obrození Evropského projektu. „Musíme se dát do práce,“ řekl Juncker parlamentářům před sebou.

To znamená vytvoření „spravedlivé“ Evropy, řekl; takové se srovnaným hřištěm ve věci daní i platů pracujícím a se sociální spravedlností ve svém srdci.

V rámci nové iniciativy oznámil Juncker rozběh mládežnického křídla Evropského projektu – „útvarů Evropské solidarity k jejich dobrovolné pomoci tam, kde jich bude nejvíce zapotřebí při reakcích na nouzové situace jako uprchlická krize.

„Do roku 2020 chce vidět, jak se do nich zapojí 100 000 Evropanů,“ řekl.

Unie znovu oživí své úsilí o vytváření nových pracovních míst, řekl, a částka ve fondu evropských strategických investic se zdvojnásobí.

V dalším políčku Británii Juncker řekl, že Evropa „nikdy neakceptuje šikanování polských pracujících mlácených nebo dokonce vražděných v ulicích Essexu.“

Mluvil však daleko smířlivějším tónem, když přišlo na otázku migrantů, neboť říkal, že přijetí migračních kvót „musí být dobrovolné, musí vycházet ze srdce, nelze ho uvalit.“ Toto přiznání je velkým krokem vstřícnosti k Východoevropským zemím, jako je Maďarsko – které příští měsíc pořádá referendum o tom, zda migrační kvóty přijmout – a které bylo účinkem migrační krize ohromeno.

Jako zlatým hřebem svou řeč zakončil žalozpěvem za Evropskou unií, když řekl: „Jsem tak mladý jako Evropský projekt, který v březnu slaví 60 let.“