Rusko se chystá provést další významný krok směrem k osvobození rublu od dolarového systému. Jeho ministerstvo financí právě odhalilo, že uvažuje o vydávání ruských státních dluhopisů v čínských yuanech. To by byl elegantní způsob, jak se odpojit od závislosti na vydírání a nátlaku finančního terorismu US ministerstva financí, jehož operace probíhají souběžně s posilováním vazeb mezi Čínou a Ruskem, tedy s nejhorší geopolitickou noční můrou Washingtonu. Ruský náměstek ministra financí Sergej Storčak oznámil, že jeho ministerstvo pečlivě provádí studii, co by to vyžadovalo, aby ruské obligace byly vydávány jako denominované v čínských yuanech.


Tato poslední zpráva je součástí dlouhodobé strategie mezi Ruskem a Čínou, která jde po samotném srdci americké hegemonie – po roli dolaru jako vůdčí světové rezervní měny centrálních bank.

Dolaru se dnes využívá jako rezervy centrálních bank z 60%. Druhou největší rezervou je euro. A teď Čína, jako obchodně největší světový národ, jasně opatrně postupuje k přetvoření svého renminbi čili čínského yuanu na další rezervní měnu. To má obrovské geopolitické důsledky. Potud, pokud je vůdčí rezervní měnou US dolar, musí svět de facto jako své rezervy kupovat US státní dluhopisy v dolarech. To Washingtonu od roku 1971, kdy dolar opustil standard směnitelnosti za zlato, umožnilo mít obrovské rozpočtové deficity. V podstatě Čína, Japonsko, Rusko, Německo – všechno země s obchodními přebytky, financují deficity Washingtonu, což mu umožňuje udržovat si po celém světě války. Je paradoxní, že přinejmenším Rusko a Čína jsou odhodlány s tím skoncovat, jak to jen bude možné.

Loni Rusko s Čínou podepsaly ohromné 30 leté energetické dohody o dodávkách ruské ropy a plynu Číně. Platby budou v místních měnách, ne v dolarech. Už v roce 2014 se vyrovnání mezi Čínou a Ruskem v bilaterálním obchodě v místních měnách zvýšilo oproti roku 2013 devětkrát. Lin Zhi, šéf oddělení Evropy a Střední Asie na čínském ministerstvu ekonomického rozvoje loni v listopadu oznámil, že „Asi 100 ruských komerčních bank si teď otvírá odpovídající účty pro vyrovnávání v yuanech. Také seznam komerčních bank, kde si i běžné střadatelé mohou otevřít účet v yuanech, roste.“ Loni 18. listopadu se největší ruská banka Sberbank stala první ruskou bankou, která začala financovat akreditivy v  čínských yuanech.

Dlouhodobá strategie

Tím, co to všechno ukazuje, je to, že Rusko s Čínou pečlivě plánují dlouhodobou strategii vymanění se ze závislosti na US měně, tedy na tom, co jak loni odhalily US sankce, činí obě země zranitelné US měnovými válkami s devastujícími dopady.

Čína právě „v principu“ získala od ministrů financí skupiny G7 akceptaci, že její yuan bude zahrnut do měnového koše Mezinárodního měnového fondu, z něhož sestávají Speciální práva čerpání (SDR) MMF. Dnes jsou to jen US dolar, euro a japonský jen, co jsou v koši obsaženy. Zahrnutí yuanu bude ohromným krokem vpřed, který z yuanu udělá uznávanou mezinárodní rezervní měnu a spolu s tím oslabí podíl dolaru.

Čínské rezervy zahraničních měn sestávají převážně z pohledávek v US dolarech, hlavně z US pokladničních poukázek, což ji strategicky oslabuje, protože v případě války mohou být zmrazeny, jak to třeba Írán dobře ví. Pro Čínu je imperativem, aby zvýšila obsah zlata v rezervách a diverzifikovala zbytek do jiných měn.

Čína se s Ruskem také dohodla na spojení projektů železnic nové Hedvábné stezky s ruskými projekty a s ruskou Eurasijskou ekonomickou unií. Peking spolu s tím oznámil, že vytváří obrovský 16 miliardový $ fond k rozvoji zlatých dolů podél železniční trasy spojující Rusko s Čínou a se Střední Asií. To naznačuje plány na ohromné hromadění zlata jako součásti rezerv centrálních bank. Čínská centrální banka už v posledních letech nesmírně své držby zlata zvýšila, ač to, jestli jsou už větší než údajná držba zlata Federálními rezervami 8000 tun, není ještě veřejné. Očekává se, že Čína musí odhalit své zlaté rezervy, aby byla formálně přijatá do měnového koše SDR od MMF, takže asi koncem letošního roku.

Loni, tj. v roce 2014, Son Xin, president Čínské asociace zlata konstatoval: „Potřebujeme zřídit svou zlatou banku tak rychle, jako je to jen možné… Ta by nám dále pomohla získávat rezervy a poskytla by nám větší slovo na trhu zlata a více kontroly nad ním.“ Letos v květnu byl v severozápadním čínském městě Xi’an zřízení fond zlatého sektoru za účasti zemí podlé Hedvábné stezky pod vedením šanghajské Zlaté burzy (SGE), což je část Čínské národní banky PBOC. Čína je největší světový producent zlata. Mezi 65 zeměmi podél trasy Ekonomického pásu Hedvábné stezky jsou četné asijské země identifikované jako důležité rezervní základny a spotřebitelé zlata. Xinhua hlásí, že do tohoto fondu už investovalo 60 zemí, což centrálním bankám členských států umožní zvýšit své držby zlata.

Bývalý ekonomický poradce Rezervní banky Jižní Afriky Dr. Diedrick Goedhuys mi v interview řekl: „Chci zdůraznit, unikátní kvality zlata, když se na něj pohlíží jako na finanční aktivum, když je to aktivum, které není ničím pasivem. Např. pokladniční poukázka je aktivem v mých rukou, je ale pasivem čili dluhem, který se musí splatit v účetnictví ministerstva financí. Zlato je čistým aktivem. Čínský plán na zlaté doly má ohromnou důležitost. Je to dlouhodobý plán; může zabrat deset let, než bude mít významné efekty.“

Teď s tím, jak je Washington a Wall Street čím dále frustrovanější, že neví jak dosáhnout slábnutí rublu a čínského Renminbi, tak tyto mocnosti nabírají obrovské tempo při vymaňování se z jejich dolarových okovů, tedy činí kroky, které když se provedou dobře, tak by mohly osvobodit velkou část lidstva. 

[quote align="center" color="#999999"]

  • Vážení a milí čtenáři, podívejte se na nové webové stránky nezávislého časopisu Vědomí
  • [/quote]

    Překlad: Miroslav Pavlíček

    Zdroj: j ournal-neo.org