„Zastavení palby“ – když to tak chcete nazývat – které na Ukrajině platilo od únorové Minské dohody, se tento týden rozsypalo při nejzuřivějších bojích za celé měsíce, které si vyžádaly tucty životů a přiměly presidenta Petra Porošenka, aby rozpoutal mediální blitzkrieg ve snaze poštvat Západ proti tomu, o čem tvrdí, že je obnovenou ofenzivou Ruskem podporovaných separatistů. Ruská média poté, co separatisté zahájili dělostřeleckou palbu, tvrdí, že se pouze brání. Ukrajina naopak tvrdí, že její vojáci se stali terčem útoku tanků rebelů. „Měli jsme tu nějaké útočné akce 500 až 1000 vojáků militantů s velkým počtem tanků a obrněné techniky zjevně počítající s rychlým zabráním Marjinky,“ řekl Porošenko.


Teď Ukrajina přistupuje k apelům na Washington, aby Kyjevu poslal smrtící pomoc, když tento konflikt líčí jako válku za Západní demokratické hodnoty. Zde je to od NY Times:

[quote align="center" color="#999999"]

President Ukrajiny Petro O. Porošenko v pátek ve snaze o to, co obnášelo rozjetí multidimenzionální kampaně za budování věrohodnosti, hecoval mezinárodní podporu pro svoji zemi a za pokračování v nátlaku na ruského presidenta Vladimira V. Putina včetně ekonomických sankcí.

Pan Prošenko uspořádal velkou tiskovou konferenci, dával interview zahraničním žurnalistům, telefonicky mluvil s presidentem Obamou a kancléřkou Angelou Merkel z Německa a připravoval se na uvítání dvou ministerských předsedů na návštěvě Kyjeva, japonského Shinzo Abe a kanadského Stephena Harpera.

„My svou zemi, svou územní celistvost a svoji nezávislost ubráníme sami,“ řekl pan Porošenko v interview s žurnalisty z malé skupiny cizích zpravodajských organizací včetně New York Times. „Zbraně na to máme. Bohužel ale bojujeme zbraněmi z 20. století z časů Sovětského svazu proti těm – nejmodernějším – ruským zbraním 21. století.“

Dodal: „My tu bráníme svobodu, bráníme demokracii, bráníme evropské hodnoty a skutečným důvodem této války je právo Ukrajinského lidu žít podle evropských standardů s evropskými hodnotami v Evropské unii.“

[/quote]

Buďte si jisti, že tohle je pro Porošenka čas příležitostí, aby apeloval na pomoc od US a jejich spojenců (k čemuž se ta poslední ruská „ofenziva“ zřejmě dost hodí). President Obama se tento týden zúčastní summitu G-7 v Německu a přijede tam teď vybaven ‚důkazy‘ na podporu volání po stupňování sankcí proti Rusku. Obama by mohl usilovat o sbírání podpory pro to, co by mohlo vypadat jako výrazných strategický posun ve vztazích mezi NATO a Moskvou. WSJ má více:

[quote align="center" color="#999999"]

Činitelé Obamovy administrativy uvažují o nových zastrašujících strategiích, aby zkrotili ruské vměšování do Evropy, o čemž by někteří mohli mluvit jako, že to znamená aktualizovanou verzi Studené války z éry ohrazování Ruska.

K tomuto navrženému přístupu patří posílení vojsk spojenců a možných partnerů a vykořenění vládní korupce, ze které, jak je vidět, Moskva těží k získávání většího vlivu.

Někteří činitelé administrativy rovněž chtějí rozšířit Severoatlantickou smluvní organizaci (NATO) tak, aby se Moskvě omezil její orbit. Členství Ukrajiny nebo Gruzie zůstává na stole, ale někteří činitelé Pentagonu a administrativy prosazují přijetí malé balkánské zemičky Černé hory, aby se vztahy této země se Západem utvrdily a panu Putinovi se ukázalo, že nemůže uplatňovat na expanzi aliance právo veto.

Tato dlouhodobá opatření, o nichž se diskutuje, říkají tito činitelé, vychází z uznání toho, že Moskva odmítla zmírnit své postoje po svém strašlivém loňském uchvacování území na Ukrajině, a toho, že US a evropské pokusy o diplomacii a sankce samy nebudou k vynucení změny stačit. K těmto opatřením by mělo patřit přikročení k výcviku evropských spojenců, aby se vojskům těchto partnerů pomohlo odolávat těmto druhům tzv. hybridních taktik – jako je výcvik zástupných sil a vedení příhraničních úchvatů – kterých Rusko na Ukrajině účinně využilo.

Tento podnět k politickému posuvu je rovněž veden závěrem, že US kroky k opětovnému ujištění regionálních spojenců musí být podpořeny opatřeními proti možnému ruskému vměšování.

Pentagon rovněž koncipuje plány na to, kam umístit nové sklady vojenské techniky k použití při krizích nebo pro cvičení, k nimž se přikročí. To by s sebou neslo i nasazení dalších US vojsk rotujících při plnění povinností v tomto regionu. Ale prozatím Washington odporuje opětovnému budování trvalých formací US vojsk v Evropě.

Administrativa urychluje práce na nových vojenských technologiích, aby lépe vzdorovala ruským vojenským pokrokům a pokoušela se kompenzovat pokroky Moskvy a odradit Rusko od vyžívání své rostoucí vojenské zdatnosti.

Přemítání o těchto politikách nabývá na hybnosti. Pan Carter v pátek v německém Stuttgartu shromáždil skupinu vojenských vůdců, aby prodiskutovali širší US strategii vůči Rusku.

Mezi tím Národně bezpečnostní rady uvnitř bílého domu pracuje na revizi své ruské strategie, která formálně odkládá stranou politiku „resetu“, která dominovala prvnímu funkčnímu období pana Obamy.

[/quote]

Teď to tedy vypadá, že tou jedinou věcí, která se resetuje, je Studená válka.

Moskva za svou stranu říká, že Kyjev „neustále“ hrozí, že poruší zastavení palby, a odmítá se účastnit konstruktivního dialogu.

Od Guardian:

[quote align="center" color="#999999"]

„Všechny dohody by se měly plně realizovat tak, aby nikdo nemohl vykolejit křehký pokrok obnovením vojenské aktivity,“ napsalo ruské ministerstvo zahraničí na svůj Twitter citujíc ministra Sergeje Lavrova. „Musíme vědět, kdo pálí do sídlišť, a tudíž porušuje nejen Minské dohody, nýbrž i mezinárodní humanitární právo.“

Lavrov ze vzedmutí bojů v tomto týdnu obvinil Kyjev.

„Únorové Minské dohody jsou neustále v ohrožení kvůli akcím kyjevských úřadů pokoušejících se vykroutit ze svých závazků rozvíjet přímý dialog s Donbasem,“ řekl.

[/quote]

Ač je nemožné přesně vyhodnotit tu neurčitou situaci v poli, tak vypadá jasné, že žádná strana nemá vůli (ani touhu) tento konflikt de-eskalovat.

Pro Washington to ale vypadá, že je zvláště nešikovný čas začínat si s oprašováním politiky ohrazování Studené války a stupňování válečné rétoriky vůči Rusku. US už zabředly do napjaté války slov s Čínou kvůli posledním projektům znovuzískání území v Jihočínském moři a všechny signály nasvědčují, že v Iráku (možná i v Sýrii) se zase do konce roku spočine vojenskou botou. A US zahraniční politika se teď zase točí jen a pouze kolem projekce vojenské moci.

Video z Guardian ukazuje přestřelky na Východní Ukrajině: