Člověka udělala nikoli práce, ale počasí, tvrdí američtí vědci. Myslí si, že evoluci člověka napomáhaly prudké změny podnebí. Správnost těchto závěrů se snaží ověřit ruští experti. Američtí výzkumníci tvrdí, že střídání podnebí značně urychlila evoluci člověka. Na potvrzení své verze uvádějí skutečnost, že ekologické výkyvy se časově shodují s dobou, kdy se na daném území objevili první předkové člověka, kteří se naučili užívat prvních pracovních nástrojů. Názory expertů se rozdělili. Sociální antropolog Alexandr Kazankov klimatickou teorii uznává:

Homo sapiens sapiens vznikl právě v takových podmínkách. A to je doložená skutečnost. Lidé zkoumají paleoklimatické změny, vyjasňují, jaké bylo podnebí, a porovnávají to s archeologickými nálezy. Vyjasňuje se, že kdy se podnebí prudce mění, postupuje evoluce skokově.

Expert je přesvědčen, že právě změny podnebí donutily první lidi k tomu, aby se usadili nejprve v Africe, kterou pokládají mnozí vědci za kolébku lidstva, a pak se stěhovali také na jiné kontinenty.

Klimatická teorie má ale hodně odpůrců. Paleoantropolog Alexandr Bělov pokládá klimatický činitel za závažný, nikoli však určující. Nálezy na různých kontinentech, zejména v poslední době, nezapadají ani do jedné z existujících teorií. Víc než to: zatím skoro není možno stanovit kontinuitu mezi různými pravěkými poddruhy člověka, aby bylo možno více méně hodnověrně rekonstruovat dějiny lidstva:

Je těžko určit kontinuitu mezi pravěkými formami. Ranní Homo sapiens, kteří žili před 130 až 200 tisíci let v Africe, se nepříliš shodují s Kromaňonci, kteří žili asi 54 až 50 tisíci lety jak v Africe, tak i v Evropě, Asii a Austrálii. Kontinuitu mezi těmito dvěma skupinami je velmi těžko stanovit. Nejspíše vůbec není.

Podle slov vědce, nové archeologické objevy nutí vědecký svět k tomu, aby neustále měnil své názory na vznik člověka a jeho evoluci. Ani jedna z existujících hypotéz nemůže podle názoru Alexandra Bělova vysvětlit všechny nálezy. Možná, že věda o člověku potřebuje zásadně nový filosofický základ, říká Bělov:

Znalosti nám zřejmě nestačí. Darwinismus, to je hlavně ideologie. Je také kreacionismus, ten se ale zakládá nikoli na faktech, nýbrž na náboženských svědectvích. Je nutná jakási nová myšlenka, která by mohla vysvětlit nová fakta a nové objevy.

Zdá se, že věda o člověku zase hromadí faktický materiál. A ti, kdo chtějí vědět pravdu o původu svých dalekých předků, musejí počkat, až se podle zákona dialektiky změní kvantita nahromaděných faktů v novou kvalitu.

Zdroj: czech.ruvr.ru

]]>