Nedávné zpomalení úbytku hmoty Antarktického ledovce nebylo primárně důsledkem dlouhodobého globálního oteplování, ale dočasným efektem víceletého oteplení tropického teplého bazénu. K tomuto závěru dospěla studie publikovaná 19. srpna 2026 v časopise Nature. (Foto: Flickr)

Antarktida po většinu posledních desetiletí významně přispívala ke zvyšování hladiny světových oceánů, především kvůli ztrátám v Západní Antarktidě.

V letech 2021–2023 však došlo k výraznému nárůstu povrchové bilance hmoty v oblasti Queen Mary Land a Wilkes Land ve Východní Antarktidě. Tento přírůstek částečně vykompenzoval ztráty na západě a zpomalil celkový úbytek ledové hmoty kontinentu.

Podle autorů studie byl klíčovým faktorem neobvykle dlouhotrvající nárůst teploty povrchu moře v tropickém teplém bazénu (oblast mezi Indickým a Tichým oceánem) v letech 2021–2023.

Toto oteplení vyvolalo atmosférickou telekonekci – vlnu Rossbyho typu – která vytvořila tlakovou výši nad Východní Antarktidou. Ta posílila srážky v zmíněných oblastech. Vlhkost přitom pocházela především ze středních zeměpisných šířek Indického oceánu.

Podobná víceletá oteplení tropického teplého bazénu se v pozorováních i historických simulacích opakují zhruba jednou za desetiletí. Jejich vliv na srážky je odlišný od očekávaného dlouhodobého efektu globálního oteplování (posun bouřkových drah a zvýšení vlhkosti atmosféry).

Autoři proto konstatují, že nedávný přírůstek hmoty antarktického ledu je pravděpodobně dočasný a zatím neodráží trvalé, oteplováním poháněné zvlhčování Antarktidy.

Studie využívá satelitní data GRACE/GRACE-FO, klimatické reanalýzy a modelové experimenty. Výsledky podtrhují význam interní klimatické variability při hodnocení současných změn antarktické ledové pokrývky.

Zdroj: nature.com