Nizozemský filozof a počítačový inženýr Bernardo Kastrup se v posledních letech stal jednou z nejvýraznějších tváří diskuse o povaze reality poté, co začal veřejně prosazovat takzvaný analytický idealismus – filozofický směr, podle kterého základem veškeré existence není hmota, ale vědomí. (Foto: X)

CERN zastaví provoz 29. června. Prý je o údržbu, co když je to jinak?

Kastrup má neobvyklý životopis: vystudoval elektrotechniku na Federální univerzitě v Rio de Janeiru, doktorát z počítačového inženýrství se zaměřením na umělou inteligenci získal na Technické univerzitě v Eindhovenu.

Jeho první zaměstnání ho zavedlo přímo do CERNu ve Švýcarsku, kde krátce po obhajobě diplomové práce pracoval na Velkém hadronovém urychlovači – splnil si tak dětský sen.

Později působil i ve výzkumných laboratořích Philips v oborech umělé inteligence a informační bezpečnosti. V roce 2019 pak na Radboudově univerzitě v Nijmegenu obhájil druhý doktorát, tentokrát z filozofie, s disertací věnovanou ontologii vědomí.

Podle Kastrupovy teorie je veškerá naše zkušenost projekcí jediného, nedělitelného vědomí – podobně jako jsou sny projekcí naší spící mysli, je podle něj i fyzický svět v konečném důsledku „mentální“ povahy, nikoli hmotný ve smyslu tradičního fyzikalismu.

Dnes vede nizozemskou nadaci Essentia Foundation zaměřenou na výzkum vědomí a metafyziky a zároveň řídí vlastní firmu Euclyd, vyvíjející systémy umělé inteligence.

Jeho myšlenky zůstávají mezi vědeckou obcí kontroverzní a nejsou všeobecně přijímaným vědeckým konsenzem, ale získaly si značnou popularitu mimo akademickou sféru.

Historický milník: V CERNu se poprvé podařil transport antihmoty