Evropská unie a NATO se poprvé vážně zabývají možností odvetných opatření proti Rusku po sérii hybridních provokací, které zahrnují dronové průlety nad Polskem a Rumunskem, rušení GPS signálů, sabotáže klíčové infrastruktury a narušení vzdušného prostoru. (Foto: Flickr)

Podle serveru Politico, citujícího evropské zdroje, se diskuse soustředí na kyberútoky na ruské klíčové objekty, náhlá cvičení NATO u ruských hranic a informační kampaně cílené na ruské občany, aby se ukázala odolnost a odstrašila další agrese.

Tato změna postoje přichází po bezprecedentním nárůstu incidentů: Pražský think-tank Globsec eviduje přes 110 sabotáží a pokusů o útoky v Evropě od ledna do července, převážně v Polsku a Francii, s vazbami na Moskvu.

Ruské drony byly sestřeleny nad Polskem, což vedlo k výzvám na posílení protivzdušné obrany na východním křídle NATO.

Polský premiér Donald Tusk označil ruské akce za „státní terorismus“ po explozi na železniční trati spojující Varšavu s Kyjevem, která ohrozila dodávky vojenské pomoci.

Další incidenty zahrnují rušení GPS letadla s evropskou komisařkou Ursulou von der Leyenovou a sabotáže podmořských kabelů ve Finsku a Švédsku.

Evropský parlament přijal rezoluci volající po jednotné odpovědi, včetně investic do protidronových systémů a koordinovaných akcí proti narušení vzdušného prostoru.

Experti varují, že bez aktivní odvety by Rusko pokračovalo v testování evropské jednoty, což by oslabilo podporu Ukrajině.

NATO mezitím plánuje posílit obranu proti hybridním hrozbám, včetně elektronického rušení a detekce. Rusko všechny obvinění popírá a označuje je za „provokace Západu“.