Evropa v „nejvyšší pohotovosti“, zatímco polské matky trénují na válku proti Rusku

Nedávný incident v polském vzdušném prostoru, do kterého byly zapojeny nejméně tři ruské drony, vyvolal v celé Evropě hysterii (podporovanou politiky EU a médii). (Foto: Youtube / Reuters)

Událost, do které byly zapojeny zřejmě ruské průzkumné drony, je podobná předchozím incidentům, kdy byly údajné ruské bezpilotní letouny sestřeleny po vletu do vzdušného prostoru NATO. Žádné útoky, žádné oběti a žádný jasný záměr invaze.

Přítomnost těchto dronů v polském vzdušném prostoru, i když jejich letová dráha měla směřovat pouze na Ukrajinu, však stačí k podnícení evropských hlasů volajících po možném eskalaci. EU a Velká Británie nadále trvají na vyslání „mírových“ jednotek, které by zasáhly do války na Ukrajině, přičemž Francie, Německo a Británie navrhují vyslat pozemní jednotky na posílení nyní kolísající ukrajinské fronty.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski tvrdí, že vpád dronů je součástí ruského plánu „otestovat reakce NATO, aniž by došlo k vypuknutí plnohodnotné války“. Polsko tvrdí, že se vpádu účastnilo nejméně 19 dronů a že tato zařízení urazila „stovky kilometrů“, než byla zachycena. Potvrzeno bylo sestřelení pouze tří až čtyř dronů.

To znamená, že buď má Polsko pravděpodobně nejhorší protivzdušnou obranu v NATO, nebo je hlášený počet dronů značně nadhodnocený.

„Drony nedosáhly svých cílů a došlo pouze k menším škodám na majetku, nikdo nebyl zraněn. Kdyby se to stalo na Ukrajině, podle ukrajinských definic by to bylo považováno za 100% úspěch,“ řekl Silorski. Drony však neměly připevněnou žádnou výzbroj a neexistují žádné důkazy o tom, že by mířily na něco nebo někoho.

Jak poznamenal prezident Donald Trump, přelet do Polska byl spíše omylem. Tato reakce rozhněvala Evropany, kteří zoufale touží po zapojení USA do války.

Reakce Polska uvedla zemi do „stavu vysoké pohotovosti“. Byly posíleny vojenské jednotky a uzavřena hranice s Běloruskem. Vláda nyní sponzoruje dobrovolný vojenský výcvik pro civilisty. Výcvik, který je otevřený veřejnosti, přilákal přes 20 000 rekrutů, včetně polských matek, které tvrdí, že chtějí „chránit své děti“.

Myšlenka je logická, i když nasazení žen do bojů na frontové linii je obecně spíše aktem zoufalství než rozumnou strategickou politikou. Je zajímavé, že země, která uplatňuje přísnou kontrolu zbraní a požadavky na způsobilost občanů, se najednou tak zajímá o využití těchto občanů jako milice proti hypotetické ruské invazi. Ukrajina trpěla podobnými omezeními svých občanů před invazí, což oslabilo její obranné schopnosti.

Úředníci EU tvrdí, že incident s drony je „agresivním, bezohledným činem“ a „součástí vážného eskalování ze strany Ruska“, což jen posiluje „podporu a odhodlání podporovat Ukrajinu“ ze strany bloku. Problémem však jsou logistické reality.

Příspěvek Evropy k obraně NATO je minimální a drtivá většina vojenských výdajů je již dlouho hrazena americkými daňovými poplatníky. Schopnost Evropy vyrábět zbraně potřebné k vedení dlouhodobého konfliktu s Ruskem je téměř nulová a neexistují prostředky, jak zásobovat její síly dostatečným vybavením a zdroji k vedení války na vyčerpání.

Americká armáda je jedinou silou, která má prostředky na vedení dlouhodobé války na Ukrajině, a proto EU nadále požaduje, aby se Trumpova administrativa zavázala k eskalaci. Evropští představitelé podporují ambice Volodymyra Zelenského získat zpět ztracená ukrajinská území a hovoří o možném vyslání vojsk EU. To prodloužilo trvání války a sabotovalo snahy o zorganizování diplomatických jednání.

V současné době ruské síly postupují na východní frontě a Ukrajina čelí ztrátě celého regionu Donbas. Střední Ukrajina je také ohrožena, protože síla ukrajinských vojsk slábne. Analytici mimo typické západní propagandistické sítě tvrdí, že Ukrajina čelí totální porážce, pokud nebude v blízké budoucnosti dosaženo řešení.