Nastává digitální éra. Opakující se úkoly se automatizují a technologie jako umělá inteligence a autonomní vozidla mění náš každodenní život – stejně jako finanční sektor prochází hlubokou digitální transformací. Pomalu mizející fyzické bankovní pobočky jsou jedním z nejviditelnějších znaků této změny. (Foto: Flickr)

Opuštění center německých měst je příznakem této nové éry. Vysoké nájmy, klesající kupní síla spotřebitelů a demografický úpadek – zejména ve venkovských oblastech – se střetávají s dopady elektronického obchodování a rychle se digitalizující ekonomiky. Stále více našich spotřebitelských návyků se přesouvá online a bankovní sektor, který byl dlouho zakotven ve svých kamenných pobočkách, není výjimkou.

Dlouhodobý trend

Tichý zánik sítě bankovních poboček v Německu probíhá již několik let – jedná se o globální fenomén způsobený tím, že zákazníci přijímají online bankovnictví, decentralizovaný přístup k investičním portfoliím a další digitální finanční služby. Nejnovější údaje předložené společností Barkow Consulting jménem Evropské centrální banky (ECB) tento trend potvrzují: jen v roce 2023 německé banky uzavřely přibližně 560 poboček, což představuje pokles o 2,8 %.

To může znít jako mírná konsolidace, ale v kontextu je to součást desetiletí trvající strukturální změny. Před deseti lety provozovaly německé banky více než 35 000 poboček. Před čtvrt stoletím se jejich počet blížil 60 000. Dnes jich zbývá pouze 18 933.

Deutsche Bank jde příkladem

V březnu oznámila průmyslová gigantka Deutsche Bank během své výroční tiskové konference významné snižování počtu pracovních míst s odůvodněním, že je třeba zvýšit nákladovou efektivitu s ohledem na probíhající změny v odvětví. „Jsme svědky zásadní transformace německého bankovního sektoru,“ uvedl generální ředitel Deutsche Bank Christian Sewing. Jen jeho instituce plánuje v letošním roce zrušit přibližně 2 000 pracovních míst a uzavřít „značný počet“ poboček.

Konzultace se zákazníky se podle jeho slov budou stále častěji odehrávat prostřednictvím videa a telefonu. To znamená nejen úsporu nákladů, ale také změnu paradigmatu, která ohrožuje osobní důvěru, která se tradičně buduje v rámci osobních bankovních vztahů. Podnikání se stává štíhlejším a efektivnějším, ale méně osobním a možná i méně důvěryhodným.

Mnohostranné tlaky

Komerční banky již řadu let působí v komplexní síti tlaků: technologické změny, digitalizace transakčních procesů, vzestup online bankovnictví a především měnová politika. Tlak na marže vedl k plošnému snižování nákladů. Jedním z klíčových důvodů pro zmenšování tohoto sektoru je ultra uvolněná měnová politika ECB. Více než deset let nulových a záporných úrokových sazeb zničilo tradiční bankovní model dosahování zisků prostřednictvím úrokových spreadů.

Spořitelny, družstevní záložny a dokonce i velké soukromé banky se ocitly v situaci, kdy nebyly schopny profitabilně fungovat v podmínkách uměle zkreslených výnosových křivek. Vklady již nepřinášely výnosy, zatímco regulační náklady a sankční úroky rostly. Měnová politika ECB nejenže erodovala úspory zákazníků, ale také zbavila bankovní sektor jeho základní funkce. Zavírání poboček, propouštění a digitální transformace jsou přímými důsledky politiky, která sloužila především jednomu cíli: stabilizaci předlužených veřejných financí většiny zemí eurozóny.

Země jako Španělsko, Itálie a Francie, jejichž poměr dluhu k HDP přesahuje 120 procent, již nejsou schopny splácet své dluhy za tržní úrokové sazby. Pokračující intervence ECB – prostřednictvím potlačování sazeb a nákupu aktiv – těmto vládám získává čas, ale přesouvá břemeno na soukromé banky a střadatele.

Digitální euro a stablecoiny

Nyní se blíží další vlna změn. Vzestup „stablecoinů“ – digitálních měn vázaných na fiat měny, jako je americký dolar – ohlašuje další úroveň přímého bankovnictví. Stablecoiny nabízejí rychlé, levné a nepřetržité globální transakce bez zprostředkovatelů, jako jsou tradiční banky.

S rozvojem decentralizovaného financování (DeFi) tradiční banky ztrácejí svou roli zpracovatelů plateb a zprostředkovatelů úvěrů. Čím více lidí přijímá digitální peněženky a chytré smlouvy, tím méně je potřeba běžných účtů, fyzických poboček nebo osobního bankovního poradenství. Stablecoiny urychlují odklon od tradičního bankovnictví – postupnou ztrátu kontroly institucí postavených na analogové infrastruktuře, která není pro digitální éru vhodná.

Ránu z milosti pro bankovní pobočky může znamenat zavedení digitálního eura. Tato programovatelná měna, vyvinutá ECB na blockchainové platformě, by pravděpodobně urychlila přijetí digitálních peněženek a decentralizovaných finančních služeb. Obcházení komerčních bank by se stalo zbytečným.

Jak bankovní sektor ztrácí svou roli zprostředkovatele, budou zejména malí retailoví klienti první, kdo přejde od tradičních běžných účtů k alternativám podporovaným centrální bankou. Pobočky, které kdysi byly pilíři loajality zákazníků a přístupu k hotovosti, se stanou nadbytečnými. Digitální euro působí jako urychlovač již tak křehké infrastruktury retailového bankovnictví.

Budeme si na to muset zvyknout: místní bankovní pobočka, kdysi nezbytná součást každé hlavní ulice, může brzy být reliktem minulosti.


Thomas Kolbe, narozený v roce 1978 v Neussu v Německu, je vystudovaný ekonom. Více než 25 let pracuje jako novinář a mediální producent pro klienty z různých odvětví a obchodních sdružení. Jako publicista se zaměřuje na ekonomické procesy a sleduje geopolitické události z pohledu kapitálových trhů. Jeho publikace se řídí filozofií, která se zaměřuje na jednotlivce a jeho právo na sebeurčení.