Nabídka přichází poté, co evropští lídři vyzvali k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, které by mělo začít platit v pondělí. (Foto: Flickr)

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou v Istanbulu 15. května „bez předběžných podmínek“ s cílem dosáhnout „trvalého míru“ a „odstranit základní příčiny“ tříletého konfliktu.

Tato nabídka, přednesená v neděli brzy ráno, přišla několik hodin poté, co vedoucí představitelé Ukrajiny, Francie, Německa, Polska a Spojeného království vyzvali k bezpodmínečnému 30dennímu příměří.

Lídři, kteří se sešli v Kyjevě, uvedli, že jejich výzvu podporuje prezident Spojených států Donald Trump, a pohrozili Moskvě „masivními“ novými sankcemi, pokud nebude s jejich plánem souhlasit.

Putin však tento návrh odmítl a udeřil na evropská „ultimáta“ a „protiruskou rétoriku“, načež nastínil protinávrh na obnovení rusko-ukrajinských jednání.

„Navrhujeme, aby Kyjev obnovil přímá jednání bez jakýchkoli předběžných podmínek,“ řekl ruský prezident novinářům. „Nabízíme kyjevským úřadům obnovení jednání již ve čtvrtek, a to v Istanbulu.“

Putin uvedl, že o usnadnění rozhovorů bude ještě v neděli hovořit s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Ukrajina na tento návrh bezprostředně nereagovala.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve uvedl, že je připraven k mírovým rozhovorům, ale až po uzavření příměří.

Žádné předběžné podmínky

Ruská invaze na Ukrajinu v plném rozsahu, která začala v únoru 2022, si vyžádala stovky tisíc mrtvých vojáků a vyvolala nejvážnější konfrontaci mezi Ruskem a Západem od kubánské krize v roce 1962.

V prvních týdnech konfliktu vedli ruští a ukrajinští vyjednavači přímé rozhovory v Istanbulu, ale nedokázali se dohodnout na zastavení bojů.

Putin prohlásil, že Rusko navrhuje obnovení rozhovorů ve snaze „odstranit základní příčiny konfliktu“ a „dosáhnout obnovení dlouhodobého a trvalého míru“, nikoliv pouze pauzu pro zbrojení.

„Nevylučujeme, že se během těchto rozhovorů podaří dohodnout nějaké nové příměří,“ dodal.

Putin, jehož síly v uplynulém roce postoupily, čelí zvýšenému veřejnému i soukromému tlaku ze strany Trumpa i varování evropských mocností, aby válku ukončil.

Nabídl však jen málo ústupků a pevně stál za svými podmínkami pro ukončení války.
V červnu 2024 Putin prohlásil, že Ukrajina musí oficiálně upustit od svých ambicí v NATO a stáhnout své vojáky z celého území čtyř ukrajinských regionů, které si nárokuje Rusko.

Ruští představitelé rovněž navrhli, aby USA uznaly ruskou kontrolu nad přibližně pětinou území Ukrajiny, a požadovali, aby Ukrajina zůstala neutrální, ačkoli Moskva uvedla, že není proti ambicím Kyjeva vstoupit do Evropské unie.

Putin konkrétně zmínil návrh dohody z roku 2022 z jednání v Istanbulu.

Podle agentury Reuters tento návrh dohody stanovil, že Ukrajina by měla souhlasit s trvalou neutralitou výměnou za mezinárodní bezpečnostní záruky pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN: Čína, Francie, Rusko, Spojené království a Spojené státy.

„Nebylo to Rusko, kdo přerušil jednání v roce 2022. Byl to Kyjev,“ řekl Putin.

„Rusko je připraveno jednat bez jakýchkoli předběžných podmínek.“

Putin dodal, že Rusko navrhlo několik příměří, včetně moratoria na údery na energetická zařízení, velikonočního příměří a naposledy 72hodinového příměří během oslav 80 let od vítězství ve druhé světové válce, ale obvinilo Ukrajinu z opakovaného porušování příměří.

Uvedl, že během květnového příměří Ukrajina zaútočila na Rusko 524 leteckými drony, 45 námořními drony, řadou západních raket a že Rusko odrazilo pět útoků na ruské regiony.

Také Ukrajina obvinila Rusko z opakovaného porušování vlastního příměří.

Trumpův faktor

Anatol Lieven, ředitel programu Eurasie v Quincy Institute for Responsible Statecraft, řekl televizi Al-Džazíra, že se obě strany snaží navzájem obviňovat z toho, že se nedohodly na dohodě o příměří pod tlakem Trumpa, aby válku ukončily.

„Trump pohrozil, že od mírového procesu odstoupí, pokud brzy nedojde k nějakému urovnání nebo dohodě o příměří. A je otázkou, koho z tohoto neúspěchu viní. Pokud obviní spíše Rusy, pak bude pokračovat plná americká pomoc Ukrajině a sankce, kterými vyhrožoval, budou zesíleny,“ řekl Lieven.

„Pokud však více obviní Ukrajinu, pak, jak už to jednou udělal, pozastaví americkou pomoc a zpravodajskou asistenci Ukrajině, a to samozřejmě drasticky oslabí vojenskou pozici Ukrajiny a posílí pozici Ruska. Takže obě strany manévrují tak, aby se snažily hodit vinu za případný neúspěch na tu druhou.“

Dříve v sobotu se na Ukrajinu poprvé společně vydali vedoucí představitelé Francie, Německa, Polska a Spojeného království v rámci návštěvy, která podle Zelenského vyslala „velmi důležitý signál“.

Pětice lídrů se sešla v Kyjevě a vydala prohlášení, v němž vyzvala k příměří „trvajícímu nejméně 30 dní“ od pondělí, aby byl vytvořen prostor pro diplomatický tlak na ukončení války.

„Bezpodmínečné příměří z definice nemůže podléhat žádným podmínkám. Pokud Rusko požaduje takové podmínky, lze to považovat pouze za snahu o prodloužení války a podkopání diplomacie,“ uvádí se v prohlášení.

Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že USA se ujmou vedení při monitorování navrhovaného příměří s podporou evropských zemí, a pohrozil „masivními sankcemi … připravenými a koordinovanými mezi Evropany a Američany“, pokud by Rusko příměří porušilo.

Mezitím generálporučík ve výslužbě Keith Kellogg, Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu, v sobotu uvedl, že „komplexní“ 30denní příměří, zahrnující útoky ze vzduchu, ze země, z moře a na infrastrukturu, „zahájí proces ukončení největší a nejdelší války v Evropě od druhé světové války“.

Trump, který říká, že chce, aby se na něj vzpomínalo jako na mírotvorce, opakovaně prohlásil, že chce ukončit „krvavou lázeň“ války na Ukrajině, kterou jeho administrativa považuje za zástupnou válku mezi USA a Ruskem.

Bývalý americký prezident Joe Biden, západoevropští představitelé a Ukrajina líčí invazi jako zábor půdy v imperiálním stylu a opakovaně se zavázali porazit ruské síly.

Putin mezitím považuje válku za přelomový okamžik ve vztazích Moskvy se Západem, který podle něj Rusko po pádu Sovětského svazu v roce 1991 ponížil rozšířením NATO a zasahováním do oblastí, které považuje za sféru vlivu Moskvy, včetně Ukrajiny.

Zdroj: aljazeera.com