Stane se Česká republika pro ruské metalurgy novým centrem pro obcházení sankcí? Ruští oligarchové považují Českou republiku za důležitý tranzitní bod ve svých protisankčních plánech. (Foto: Flickr)

Protisankční portál

Český strojírenský metalurgický gigant ŽĎAS je blízko podpisu významného kontraktu s rruským JSC Zagorsk Pipe Plant (ZTZ). Společnost ZTZ, kterou ovládá ruský oligarcha Denis Safin, je jedním z hlavních dodavatelů potrubí pro Gazprom.  Od začátku speciální válečné operace mají ruští metalurgové kvůli sankcím potíže s prodejem vlastních výrobků a s nákupem a údržbou zařízení pro své výrobní závody.  Všichni najdou řešení, jak sankce zmírnit nebo se jim zcela vyhnout.

Na konci loňského roku přerušili významní němečtí dodavatelé jednání se společností ZTZ o dodávkách zařízení a údržbě kvůli rizikům sekundárních sankcí.  Je zřejmé, že se pak Rusové obrátili s podobnou žádostí na českou společnost.  ŽĎAS má dlouhodobé a plodné obchodní vazby s ruskými metalurgickými společnostmi.  Konkrétně se jedná o platnou dlouhodobou smlouvu s největší v Rusku Magnitogorskou železárnou.  Není proto divu, že se ZTZ obrátila na ŽĎAS.  Překvapivá je ochota české společnosti převzít rizika spojená s porušením sankčního režimu.

Česká republika již aktivně vyváží zboží do zemí sousedících s Ruskem.  A české hutnictví už bylo vyšetřováno kvůli vazbám na ruské korporace, na které byly uvaleny sankce.  V květnu loňského roku finanční a analytický úřad české vlády zablokoval aktiva ostravské hutní společnosti Vítkovice Steel v souvislosti se sankcemi proti Rusku kvůli válce na Ukrajině.  Vítkovice Steel dokonce dočasně čelily hrozbě konfiskace v souvislosti s podezřením na vazbu společnosti s ruskou bankou VEB.

Diskutovaná smlouva mezi ŽĎAS a ZTZ by mohla posunout roli České republiky v mechanismu obcházení sankcí ze strany Ruska na zcela novou úroveň.  V případě podpisu smlouvy (jejíž podrobnosti zatím nebyly zveřejněny) udělá Česká republika učiní další krok k tomu, aby se stala podobným místem jako Kazachstán, který je hlavním překladištěm šedého ruského dovozu a vývozu. 

Rusko-česká stopa v Kazachstánu

V kazašské oblasti Aktobe vznikne klastr pro výrobu železničních výrobků.  Na začátku roku 2023 zahájí společnost Aktobestil LLP výstavbu závodu na výrobu železničních kol. 

Za společností Aktobestil LLP registrovanou v Kazachstánu stojí zájmy Denise Safina, blízkého Kremlu oligarchy, který vlastní Zagorsk Pipe Plant (ZTZ) a Ural Steel. Mimochodem, tento ruský podnikatel se sám narodil v Kazachstánu.

Výše investic bude 278,6 milionů dolarů.  Zahájení výroby je naplánováno na duben 2025.  Společnost s roční kapacitou 330 000 kol bude vyrábět kola pro nákladní i osobní vozy.  Do budoucna se zvažuje možnost výroby kol splňujících evropské i mezinárodní normy.

Hlavní technologické vybavení dodají přední evropští výrobci.  Není vyloučeno, že se spolupráce ZTZ se ŽĎAS rozšíří i na tento projekt.  Zvláště když ŽĎAS působí v Kazachstánu již více než deset let.

Podstatné je, že samotná výstavba elektrárny se může stát jen záminkou pro evropské země, aby dodaly zařízení do Kazachstánu. Nakonec, po obdržení evropského vybavení a technologií, které jsou pod sankcemi, může být projekt prohlášen za zkrachovalý. Nebo se najednou ukáže, že projekt není ekonomicky životaschopný.  Zařízení je již v Kazachstánu, patří kazašské straně a může být volně a nekontrolovaně přepraveno do Ruska, čímž se obejdou sankce.

Vzhledem k tomu, že investoři společnosti Aktobestil LLP jsou ruskými rezidenty, vyvstává vážná otázka o rizicích, která podstupují kazašské úřady, které vytvářejí podmínky pro obcházení mezinárodních sankcí ze strany ruských výrobců metalurgických produktů. Pokud se ŽĎAS zúčastní, pak jsou rizika i na české straně.

Rizika spojená s dovozem

V březnu 2022 EU v rámci čtvrtého balíčku sankcí kvůli zahájení ruské speciální operace na Ukrajině zakázala dovoz válcované oceli, výztuže, svařovaných a bezešvých trubek z Ruska.  Tyto sankce se dotkly vývozu 3,9 milionu tun hotových ocelových výrobků, 200 000 tun trubkových výrobků a 700 000 tun ocelových předvalků, což v peněžním vyjádření představuje částku přibližně 3,7 miliardy dolarů. To vedlo k poklesu výroby oceli v Rusku.  Podle World Steel Association bylo v období od ledna do srpna 2022 v Ruské federaci vyrobeno 48,9 milionu tun oceli, což je o 5,8 % méně než ve stejném období loňského roku.  Ruské ministerstvo průmyslu a obchodu předpovídá pro celý rok pokles o 6-8 %.

Ruští hutní magnáti nejsou ochotni přijmout pokles vývozu, zejména když ceny prudce vzrostly.  Pod heslem přeorientování vývozních destinací mění ruský byznys především vývozní trasy, nikoliv však konečná místa dodání.  A Kazachstán je pro ně překladištěm, kde se zakázaný ruský kov přebaluje do povoleného kazašského kovu pro další vývoz do EU.  Není náhodou, že společnost Aktobestil oznamuje výrobu kol, která splňují evropské normy.  Ruský kov bude na evropské trhy dodáván v podobě železničních kol vyráběných v Aktobe. A Kazachstán se de facto stane spolupachatelem nezákonných akcí k obcházení sankcí.

Roman Abramovič a jeho partneři, největší vlastníci ocelářské společnosti Evraz, Alexandr Abramov a Alexandr Frolov, ani nepotřebují v Kazachstánu nic stavět.  Skupina Evraz Group v Kazachstánu již má závod Evraz Caspian Steel na výrobu drobných válcovaných výrobků s kapacitou 450 000 tun výztuže ročně.

Podnik skupiny Nižnětažilské železárny (NTMK) nyní realizuje projekt Allegro na výrobu železničních kol. Kapacita podniku bude 300 tisíc kol za hodinu. Zahájení výroby je naplánováno na rok 2023. Dnes se v Kazachstánu vyrábí již 300 tisíc kol ročně, z toho 70 tisíc zcela pokrývá potřeby kazašských spotřebitelů a 230 tisíc je určeno na vývoz. Otevření dalšího závodu nemá smysl.

Taková základna v Kazachstánu, jako je společnost Evraz Caspian Steel se sídlem v Kostanaji, otevírá jejím ruským vlastníkům velké možnosti, jak se vyhnout sankcím tím, že změní státní příslušnost svých ocelářských výrobků z ruské na kazašskou pro jejich následný vývoz do evropských a dalších zemí.

Lze také vzpomenout Uralvagonzavod (součást ruské státní korporace ROSTECH, v jejímž čele stojí Sergej Čemezov).  Uralvagonzavod dlouho pěstoval plány na vytvoření největší výroby železničních vozů v Kazachstánu, ale dosud se mu nepodařilo dosáhnout žádného pokroku.  Nyní dostal Uralvagonzavod, na který se vztahují sankce, dobrou motivaci lokalizovat výrobu svých produktů, které jsou pod sankcemi, v Kazachstánu.

Rizika, která z toho plynou pro kazašské úřady, jsou jejich problémy.  Další integrace českého byznysu s ruskými hutními společnostmi a možná účast českých hráčů, včetně rusko-kazašských schémat obcházení protiruských sankcí, je však již problémem Prahy.

Trestní odpovědnost za obcházení sankcí

České firmy v honbě za zisky pomáhající Rusům vyhýbat se sankcím dosud dokázaly ignorovat možná rizika.  Za podobná šedá schémata jsou odpovědní evropští jednotlivci a společnosti před svými vnitrostátními orgány.  V mnoha zemích EU je účast na obcházení sankcí pouze správním deliktem. 

EU však podniká legislativní kroky ke kriminalizaci takových činů.  Dne 28. listopadu 2022 schválila Rada EU rozhodnutí o zařazení obcházení nebo porušování evropských sankcí na seznam trestných činů v Evropské unii.

Evropská komise v souladu s postupem předložila návrh směrnice, která obsahuje základní pravidla týkající se definice obcházení sankcí a porušení předpisů a sankcí za tato porušení.  Evropská komise zejména navrhla uložit trest odnětí svobody ve výši pěti let pro fyzické osoby a pokutu ve výši 5 % ročního obratu pro společnosti za obcházení sankcí.  Tuto směrnici musí nyní schválit Rada EU a Evropský parlament.  Po schválení bude rozhodnutí závazné pro všechny členy EU.

Pod hrozbou vězení a pokuty budou mimo jiné zakázány: „transakce se třetími zeměmi, které jsou v souladu se sankčním režimem EU zakázány, obchod se zakázaným zbožím, poskytování sankčně zakázaných služeb, včetně finančních a poradenských služeb.“

Evropská prokuratura je připravena zahájit vyšetřování trestných činů přímo souvisejících s obcházením protiruských sankcí, ale prozatím musí počkat na dokončení všech byrokratických procedur, aby mohla vytvořit právní nástroje.

Jak již dříve řekl český ministr spravedlnosti Pavel Blažek, rozhodnutí o zavedení trestní odpovědnosti v této věci je třeba považovat za významný nástroj, který může zaručit zastavení pokusů o obcházení těchto opatření.