„V případě zrušení hotovosti budou monitorovány všechny prováděné transakce. To by proměnilo náš svět na Orwellův, ve kterém by finanční instituce znaly veškeré spotřební zvyky lidí. Takový systém by v konečném důsledku vedl ke ztrátě soukromí a omezení lidské svobody,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. (Foto: Wikimedia)
„Zrušení hotovosti by bankám umožnilo zavést záporné úrokové sazby, proti kterým by se lidé nemohli bránit výběrem peněz. V praxi by tak záporné úrokové sazby znehodnocovaly úspory, což by nutilo lidi k navyšování spotřeby,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Mezinárodní měnový fond nově poukázal na možnost zrušení hotovosti. Takový systém by totiž umožnil zavedení záporných úrokových sazeb na běžných i spořících účtech klientů bank a ti by se proti tomu nemohli bránit výběrem peněz. Střadatelé by na záporné úroky dopláceli, což by pravděpodobně vedlo k navýšení spotřeby. V konečném důsledku by tak mohl být nastartován ekonomický růst, který by však již od začátku byl silně dopovaný.
V současné době se objem hotovosti v jednotlivých ekonomikách liší. Švédsko a Norsko mají nejnižší objem hotovosti, který se pohybuje pod dvěma procenty jejich hrubého domácího produktu (HDP). V České republice přesahuje objem hotovosti lehce přes hranici deseti procent HDP a jsme tak lehce nad průměrem Evropské unie. V Japonsku je objem hotovosti podstatně vyšší a přesahuje 17 procent HDP.
Zdroj: kurzy.cz
