Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joe Stiglitz uvádí: To, co udělal Island, je správně. Bylo by špatně zatěžovat budoucí generace chybami finančního systému. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman píše: To, co nám předvedlo zotavení Islandu, … nech věřitele soukromých bank zdivočet, a vyžereš si ztráty ty. Krugman rovněž říká:

Na cestě k ekonomickému Armagedonu se staly legrační věci: Velice zoufalá situace Islandu neumožňovala běžné postupy, což tomuto národu dalo volnost k porušení pravidel. Tam, kde všichni ostatní vykupovali bankéře a nutili platit cenu za krizi veřejnost, nechal Island banky zkrachovat a ve skutečnosti ještě rozšířil svou sociální záchrannou síť. Tam, kde se všichni ostatní zaměřili na pokusy o ukojení mezinárodních investorů, uvalil Island dočasnou kontrolu nad pohyby kapitálu, aby sám pro sebe získal prostor pro manévrování.

Krugman má pravdu. Nechat banky zkrachovat – místo aby se trvale vykupovaly – je tou správnou cestou ven.

Jak jsem uvedli už před tím:

Island řekl bankám, ať se rozsypou na prach. A islandská ekonomika si vede daleko lépe než téměř veškeré ekonomiky dalších zemí, které banky nechaly, aby naopak sekýrovaly je.

Bloomberg hlásí:

Island dal národům, které zkouší přežít výkup z dluhů, určitá klíčová poučení, když islandský přístup k záchraně vedl k „překvapivě“ silnému zotavení, řekl šéf mise Mezinárodního měnového fondu do této země.

Islandská oddanost tomuto programu, rozhodnutí šoupnout ztráty na držitele dluhopisů místo na daňové poplatníky a zabezpečení sociálního systému, který zachránil nezaměstnané před nouzí, pomohl národu vyškrabat se z kolapsu do zotavení, tvrdí tento ve Washingtonu sídlící fond.

***

Island odmítl chránit věřitele ve svých bankách, které v se roce 2008 položily poté, kdy dluhy nabobtnaly na 10-násobek velikosti celé ekonomiky.

MMF poukazuje na důležitou věc u držitelů dluhopisů: neschopnost prosadit u držitelů dluhopisů srážku z jejich cen je prokletím, které zatracuje USA i evropskou ekonomiku do stagnace.

MMF uvádí:

Rozhodnutí neučinit z daňových poplatníků ručitele za bankovní ztráty bylo správné, říkají ekonomové.

Jinými slovy, jak to říká MMF:

Pro islandské zotavení byl klíčový program, který usiloval o zajištění, že restrukturalizace bank nebude vyžadovat, že by islandští daňoví poplatníci měli na svých bedrech nést ohromné ztráty soukromého sektoru.

Islandské noviny poukazují:

Experti nadále chválí islandské zotavení po výkupu bank této země v roce 2008.

Na rozdíl od USA a několika zemí v eurozóně Island dovolil, aby se jeho bankovní systém během globálního ekonomického propadu zhroutil a vložil břemeno tohoto pádu na bedra průmyslových věřitelů místo daňových poplatníků.

***

Obnova růstu pokračuje k úžasu všech činitelů, jako šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagarde, která nedávno o islandském zotavení referovala jako o “působivém”. A experti dále opakují, že evropští činitelé by se měli poohlédnout po Islandu, aby tam našli poučení týkající se těch jejich zbídačujících opatření a podobných řešení.

Loni poznamenal Barry Ritholtz:

Místo vykupování bank – které Island nemohl provést, i kdyby chtěl – jen zaručil vklady (stejně jako to dělá pojišťovna vkladů FDIC) a umožnil, aby normální kapitalistický proces bankrotu proběhl svou přirozenou cestou.

Jsou na tom teď daleko, daleko lépe než ty země, jako USA nebo Irsko, které to tak neudělaly.

V únoru 2011 poukázal Bloomberg:

Na rozdíl od jiných národů jako USA a Irsko, které do svých finančních institucí napumpovaly miliardy dolarů kapitálu, aby je udržely nad vodou, Island na své největší věřitele uvalil nucenou správu. Rozhodl se k tomu nikoliv, aby uchránil věřitele bank této země, jejichž aktiva se nafoukla na 209 miliard dolarů, což je 11-násobek tamního hrubého domácího produktu.

***

„Island udělal tu správnou věc … věřitelé, nikoliv daňoví poplatníci by měli na bedrech nést ztráty bank,“ říká laureát Nobelovy ceny Joseph Stiglitz, profesor ekonomie na Columbia University of New York. „Irsko to na druhé straně to vzalo za ten špatný konec. To je pravděpodobně ten nejhorší model.“

Irsko se zaručilo za veškeré závazky svých bank, když padly do potíží a napumpovalo do nich až dosud kapitál – 46 miliard euro (64 miliard dolarů) – aby je oživilo. To zemi přivedlo na pokraj zruinování, a dohnalo ji to v prosinci k přijetí záchranných balíčků od Evropské unie.

***

I země s větším bankovním systémem mohou následovat islandského příkladu, říká Adriaan van der Knaap, výkonný ředitel u UBS AG.

„To by finanční systém nerozbilo,“ říká Van der Knaap, který byl poradcem komise řešící banky na Islandu.

***

Arni Pall Arnason, 44, ministr ekonomických záležitostí Islandu, řekl, že rozhodnutí přimět držitele dluhů, aby sdíleli ekonomické útrapy zachránilo této zemi budoucnost.

„Kdybychom dali záruky za bankovní závazky, byli bychom ve stejné situaci jako Irsko,“ řekl Arnason, jehož Sociálně demokratická aliance se stala slabším koaličním partnerem v Haardeho vládě.

***

„Na počátku nám banky a další finanční instituce Evropy hrozily: ‚Nikdy vám už nic nepůjčíme,‘“ říká Einorsdottir. „Pak už říkali jen, že to bude trvat 10 let, pak 5. Teď nám říkají, že by mohli být připraveni nám už brzy půjčit.“

V tomto zotavení hrálo velkou roli i stíhání podfuků bílých límečků na Islandu.

USA a Evropa zatím hatily vyšetřování podfuků bílých límečků … natožpak jejich stíhání. Na druhou stranu Island stíhal šéfy podvodných bank (ZDE a ZDE) a i svého bývalého ministerského předsedu, a jejich ekonomika se krásně zotavuje … protože se obnovila důvěra ve finanční systém.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: washingtonsblog.com

]]>