Ultrazvuk se stal za posledních 30 let během těhotenství rutinou. Předpokládá se, že je bezpečný, ačkoliv bezpečnost nebyla nikdy zkoumána. Nyní byl konečně proveden výzkum a výsledky jsou skličující; jasně demonstrují trvalé poškození mozku, jak ukázala tato studie. Téměř všechny děti byly do jisté míry poškozeny, což má za následek, že abnormální neurologie se stává normou. Rozkošný ultrazvukový pohled na plod měsíce před jeho narozením je obrovsky vzrušující – ale to je jeho jediný užitek. Je třeba uvážit, zda toto vzrušení stojí zato, protože je těžko představitelné, že by byl nějaký rodič ochoten ho podstoupit, kdyby mu byla předložena fakta.


Ultrazvuk způsobuje poškození mozku a může dokonce plod zabít.  To není domněnka. Bylo to jasně zdokumentováno a chápe se také to, co přesně dělá vyvíjejícímu se mozku.

Dr. Jennifer Margulis ve své skvělé nové knize Dítě jako kšeft poukazuje:

[quote align="center" color="#999999"]

MUDr. Manuel Casanova, neurolog, který zastává post předsedy univerzity v Louisville v Kentucky, tvrdí, že Rakicův výzkum na myších pomáhá potvrdit znepokojivou hypotézu, kterou se svými kolegy testoval poslední tři roky: a to že vystavení ultrazvuku je faktorem prostředí, který přímo přispívá k exponenciálnímu nárůstu vzniku autismu (1). [/quote]

Studie

Dr. Pasko Rakic je hlavním výzkumníkem studie dokumentující, že ultrazvuk poškozuje mozek myší (2). Ukazuje, že proces vývoje mozku je u myší narušen. Ačkoliv je snadné tvrdit, že jde o „pouhou“ studii na myších, takže nic nedokazuje, jak je to u lidí, tak to není pravda. Způsob vývoje mozku u myší je přesně stejný jako u všech savců. Proto pokud má ultrazvuk negativní dopad na mozek myší, musí mít také stejný účinek na mozek lidí.

Buněčná struktura mozku

Mozkové buňky nejsou uspořádány náhodně. Šedá hmota mozku řídí svaly, smyslové vnímání, emoce a paměť. Buňky šedé hmoty vytváří sloupce, které mohou fungovat jako jednotky. Buňky jsou také uspořádány do řad, které jsou souběžné s povrchem mozku. Lze říct, že mozkové buňky jsou uspořádány do mřížky, jako obrazec. Každá buňka vytváří jak sloupce, tak řádky, ačkoliv řádky jsou ve skutečnosti zakřivené, aby kopírovaly povrch mozku.

Pokud vyvíjející se buňky neskončí tam, kde by měly, mohou v důsledku jejich chybného uspořádání vzniknout problémy s chováním a epilepsie. Je zjevné, že cokoliv, co je schopné způsobit takové chybné uspořádání, může vést k invaliditě. Proto je studie dr. Rakice obzvláště znepokojivá.

Migrace mozkových buněk

Neurony plodu se tvoří v oblasti těsně nad mozečkem, někdy nazývaným „primitivní mozek“, a postupují směrem k vnějšímu povrchu mozku. Během tohoto procesu jsou tlačeny ven, souběžně s povrchem mozku. Zpráva studie zachází do určitých podrobností o tom, jak tento proces probíhá, ale pro naše účely není potřeba se tím zabývat.

Jak a kdy k tomuto procesu dochází je chápáno dobře, ačkoliv prostředky, jakými se buňky pohybují radiálně, od sloupku, kde začínají, není dobře chápán. Známo však je, že tento proces je velmi citlivý a může být ovlivněn biologickými, fyzikálními a chemickými činiteli. Autoři uvádí:

[quote align="center" color="#999999"]

Například opakované vystavování mozku plodů hlodavců a savců činitelům prostředí, jako alkohol (9), drogy (22), neurotropní viry (23) a ionizující radiace (24, 25), způsobuje špatné umístění neuronů a nedostatky v chování. [/quote]

Čísla v závorkách jsou odkazy ve studii dokumentující věci, které mohou mít za následek chybné umístění neuronů a následky.

Tato studie poskytuje názorné vyobrazení toho, jak funguje migrace a poruchy za působení ultrazvuku. Elipsy představují neurony. Ty jsou vytvářeny dole, kde jsou zobrazeny jednotlivé neurony. Červené byly označkovány 16. den březosti. Horní řádek (A-D) ukazuje normální migraci. Spodní řádek (E-H) ukazuje abnormální migraci červených (BrdU označených) neuronů, které se utvořily 16. den březosti, když byl aplikován ultrazvuk.

Obrázky (A až E) ukazují 16. den březosti (E16). Další (B a F) ukazují 17. den březosti (E17). Poslední obrázky (D a H) ukazují konečné umístění neuronů při porodu (P1).

Povšimněte si, že červené neurony v horní řádce se pohybují nahoru konzistentním způsobem a vytváří jeden řádek (A-D). Nicméně neurony, kterým se dostalo ultrazvuku často, se pohybují pomaleji (F). Další skupina neuronů mnohé z nich dohání (G). Výsledkem u neuronů vystavených ultrazvuku, zobrazených červeně, je, že jsou často chybně umístěny, a některé dokonce při porodu ani nedosáhnou kůry mozkové (H).

Zvukové vlny se rovnají expozici lidského plodu

[quote align="right" color="#999999"]

[/quote]

Březí myši dostaly dávky ultrazvuku několikrát, od 5 do 420 minut. Jak je vidět na obrázku vpravo, březí myši byly umístěny do skleněné trubice s výřezy, kterými jim byl aplikován ultrazvuk na plody. Na zadní polovinu myší byl aplikován akustický gel a vodní vak byl umístěn na opačnou stranu ultrazvukového zařízení, aby se minimalizoval jakýkoliv odraz vln nebo stojaté vlny, které by mohly ovlivnit aplikaci ultrazvuku.

Použito bylo ultrazvukové zařízení používané na lidech. Byly provedeny rozsáhlé testy, aby se zabránilo interferencím a zajistilo se, že expozice plodů ultrazvuku je minimální. Výsledky těchto testů autoři uvedli na stránce vydavatele.

Označení na záznamu „tsp“ znamená tissue standoff pad. Hlavice ultrazvukového zařízení byla umístěna dále od kůže myší, aby se zajistilo, že plody obdrží ultrazvukové vlny ekvivalentní těm, které obdrží lidské plody.

Metoda

146 myší bylo vystaveno ultrazvuku a 141 myší prošlo identickým procesem, ale bez aplikace ultrazvuku. Dalších 30 myší bylo zahrnuto také, jako „normální“ kontrolní vzorek, ale budeme je ignorovat, protože primární výsledky neovlivňují.

16. den březosti bylo myším vstříknuto BrdU, které zabarvilo pouze nově vytvořené buňky. Myši byly vystaveny ultrazvuku 17-19. den, 3 dny po vstříknutí BrdU. Všechny vzorky byly zpracovány techniky, kteří nevěděli, že prověřují účinky ultrazvuku.




Loading...