Víme, že nic nevíme. Alespoň to vyplývá z nových archeologických důkazů, které nám ukazují, jak moc jsme se mýlili. Německým archeologům se podařil opravdu klíčový objev. V jantaru našli zakonzervované lidské zuby. Na tom by možná nebylo nic až tak zlomové, kdybychom se nepodívali na datování těchto pozůstatků. Jsou totiž mnohem starší, než vědci předpokládali.

Možná i vy si pamatujete ze základní školy informaci, která uvádí, že jantar má docela slušné konzervační vlastnosti. Nedokáže zakonzervovat „svou oběť“ pouze na několik tisíciletí, ale i doslova na celé věky. V tomto případě jantar zakonzervoval lidské zuby až na (ne)uvěřitelných 9,7 milionů let.

K revolučnímu objevu došlo nedaleko německého města Eppelsheim, kde v korytě řeky Rhine skupina archeologů objevila sadu zubů zakonzervovaných v jantaru. Zuby, které se datují do období zhruba 9,7 miliony let okamžitě přitáhly pozornost nejen vědeckých kruhů, ale i široké veřejnosti.

Dosud nejstarším známým objevem předků lidstva byla Ardi (Ardipithecus ramidus), která není ani šimpanz, ani člověk. Pravděpodobně je to náš společný předek, starý přibližně 4,7 milionů let.

Její „vnučku“ Lucy, která si velmi dlouho držela prvenství, zná asi většina z nás. Je to (australopitekus afarenský), která je však oproti novému objevu relativně mladá, protože ji zařazujeme do období přibližně 3,2 milionů let.

Objev „jantarových zubů“ však zpochybňuje téměř vše, co jsme se učili. Opravdu je lidstvo tak staré? Opravdu má kořeny v Africe?

Jelikož zakonzervované zuby se našly v Německu, vyvolává to otázky, zda naši předkové přece jen nezačaly svou pouť v Evropě, odkud postupně migrovali na ostatní kontinenty. Ve vědeckých kruzích to vyvolalo takový rozruch, že se někteří vědci rozhodli stáhnout svůj výzkum, protože ve světle nových skutečností není jednoznačný.

Tak se zdá, že tvůrci učebnic budou mít reálný důvod pro jejich úpravu. Náš předchůdce byl totiž to mnohem starší, než jsme si dosud mysleli.