Jak jistě mnozí víte, tak v Lipsku, v Německu, sídlí Evropská burza energí – Europen Energy Exchange, ve zkratce EEX. Odkaz na její web je (1). Jednou z obchodovaných komodit je i elektrická energie. Burza sama o sobě říká tohle: (2). Každý si tedy může najít aktuální cenu elektrické energie na EEX zde (3). Postačí jen zadat datum a můžeme si vyhledat cenu elektrické energie třeba i před deseti léty a to jak pro ten který den jako bázovou cenu nebo i s detalními cenami v jednotlivých hodinách během dne. Můžete si tak tedy lehce určit i denní maximum a denní minimum ceny.
O něco podobného se pokusila i pražská burza. I zde vznikla podobná burza enerxií – Power Exchange Central Europe, PXE. Odkaz na její web je (4) Tato burza obchoduje m.j. i elektrickou energii v pěti státech – v ČR, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a v Rumunsku. Rumunsko se později odpojilo a přešlo přímo pod EEX.
V roce 2016 zakoupila 66,67% akcií této burzy právě evropská burza EEX. Tím se od 1.5.2017 stala pražská PXE její součástí. Například v dnešních dnech se cena elektrické energie na burze v ČR obchoduje okolo 35 EUR / MWh. Pokud tedy vezmeme kurz koruny proti EUR z kurzových údajů ČNB (5) můžeme cenu energie v Eurech/MWh přepočítat poměrně lehce na cenu v Kč/kWh. Pokud 1MWh je 1 000kWh, EUro je asi 25,60 korun, tak cena elektrické energie je asi 0,90 Kč/kWh. Celkové teritorium, na kterém evropská burza EEX obchoduje je zobrazeno na straně 24 výroční zprávy za rok 2015 (6) a neustále roste. Například již v roce 2015 EEX signalizovala, že koupí pražskou burzu PXE a také to následně udělala.
Dalším zdrojem, který vypovídá o cenách elektrické energie v nejbližším okolí ČR je například portál Energy Charts, který zvřejňuje pravidelně nákupní a prodejní ceny elektrické energie Německa viz (7) Německo vyhrálo bitvu o obnovitelné zdroje.Vybudovalo cca 100 000 MW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích. Podobně postupují i další země, jako je Norsko, Dánsko, Švédsko a Velká Británie. Obrovský potenciál obnovitelných zdrojů umožnil Německu nejen plně pokrýt svou spotřebu, ale začít i s vývozem energie, což dokládá snížení vývozních cen silové energie zhruba na polovinu za posledních deset let.
Obrázek 1 – Evropské ceny silové elektrické elektrické energie
Nejprve jsem se chtěl podívat, jak EEX burza fugovala zhruba v posledních deseti letech, tj. od roku 2009 včetně. Vzal jsem roky 2016 a 2017 a snažil jsem se najít nejvyšší bod zatížení v zimě a nejnižší pod zatížení v létě.
Obrázek 2 – Evropské ceny silové elektrické elektrické energie v roce 2016
Obrázek 3 – Evropské ceny silové elektrické elektrické energie v roce 2017
Jak je vidět z obrázků 2 a 3, tak v západní Evropě není žádný problém s elektrickou energií. Burza funguje perfektně. V roce 2016 bylo zobchodováno 535 TWh elektrické energie, tj. 535 miliónů Megawathodin (výroční zpráva 2016, str.4). Pro srovnání burza v Praze zobchodovala jen asi 30 TWh (viz výroční zpráva 2016, str.8). Pražská burza je tedy co do objemu obchodování jen asi 5,6% evropské burzy EEX.
V období květen a Vánoce byl v roce 2017 poprvé na burze takový přebytek energie, že Vám dokonce zaplatili velmi slušné peníze, pokud jste nějakou energii odebrali. Tento stav asi nebude trvat dlouho, protože se staví stovky a spíše desetitisíce bateriových zásobníků energie. Baterii bude mít každý dům a každé auto. Při současné úrovni komunikací nebude problém, aby si tyto baterie prostě počkaly na nejlevnější energii. To je hlavní princip tzv. smart cities.
Plyne z toho jeden velmi důležitý závěr. Burza, jejíž částí jsme i my, má spíše přebytky energie a nikoliv nedostatek. Tato burza je asi 20x silnější než burza středoeveropských zemí v Praze, kterou v roce 2016 koupila.
Nedalo mi, abych se nepodíval, jaký má vliv obchodování silové elektrické energie na EEX na výstupní ceny ČEZ pro české domácnosti. Nejprve jsem udělal následující graf:
Obrázek 4 – Výstupní cena elektrické energie ČEZ pro české domácnosti ve srovnání s Evropskými velkoobchodními cenami
Zajímalo mě, čím je vyplněn ten obrovský rozdíl mezi velkoobchodní cenou na burze a maloobchodní cenou pro běžnou českou domácnost. Hledal jsem tedy cenové podklady ČEZ za posledních 10 let. Našel jsem část zde: (8) část jsem dohledal pomocí Google.
Byl jsem již po několikáté velmi nemile překvapen, jak složité je si vypočítat naprosto běžnou věc – cenu elektrické energie, kterou spotřebovávám. Navíc byl tento dokument během deseti let desetkrát změněn. Připadá mi, že ČEZ musí zaměstnávat velmi kvalifikovaného člověka v kumulované funkci kejklíř / manipulátor / kazisvět. Hlavním úkolem tohoto člověka je zamlžit cenu elektrické energie a znesnadnit její výpočet do té míry, že se na to většina obyvatel země prostě vykašle a zaplatí, co jim dojde na faktuře, protože prostě nemají čas se s tím babrat.
Ujal jsem se tedy dobrovolně neplacené veřejné funkce antimanipulátora / dekodéra a snažil jsem se ty ceny za těch deset let nějak vypočítat, seřadit, analyzovat a udělat z toho nějaký závěr.
Vybral jsem si lépe vybavenou domácnost s třífázovým jističem 32A a s odběrem asi 300kWh měsíčně. Je to rodina se 2-3 dětmi bydlící v rodinném domě u velkého města. Žena je doma s dětmi. Vaří, peče, chladí, mrazí apod. Tomu tedy odpovídá ta spotřeba. Tato domácnost by měla být v sazbě ČEZ D02d. Přepočteno do velkých čísel – roční spotřeba el.energie domácnosti je 3,6 MWh.
Obrázek 5 – Tabulka jednotlivých složek ceny elektrické energie vybrané domácnosti
Obrázek 6 – Graf jednotlivých složek ceny elektrické energie vybrané domácnosti
Na grafu je pěkně vidět velký zub mezi léty 2013-2014. To se ujal funkce Ministra financí ČR pan Andrej Babiš – že by nějaká obava vedení ČEZu z cenové kontroly? Ono to také dokládá, jaké rezervy v té ceně asi musely být, pokud ČEZ dokázal snížit cenu elektrické energii téměř okamžitě z 5,576 Kč/kWh na 4,706 Kč/kWh, tedy o 15,6%!
Zajímalo mě, co v tom okamžiku musel tedy ten domnělý pan kejklíř / manipulátor / kazisvět udělat, aby tu cenu tak rychle srazil a ještě vše zamlžil. Proto jsem převedl graf na sloupcový a přeházel jsem jednotlivé složky ceny tak, aby to bylo patrnější. Prosím zde je výsledek.
Obrázek 7 – Sloupcový graf jednotlivých složek ceny elektrické energie vybrané domácnosti
Společně s tabulkou v obrázku 5 je možné vidět hlavní změny. Snížila se cena silové energie z 1,535 Kč/kWh na 1,213 Kč/kWh. Snížila se cena distribuce z 1,892 Kč/kWh na 1,550 Kč/kWh. Snížila se cena systémových služeb z 0,144 Kč/kWh na 0,119 Kč/kWh a další.
Je z toho například vidět, že ČEZ dokázal jít pouze jedenkrát za deseet let i pod cenu něměcké energie (viz obrázek 4). Dokázal to, protože to dokázat chtěl. Pak nechal svou cenu opět stagnovat, takže se zase rychle vrátil do uctivé vzdálenosti od německé prodejní ceny.
Podíval jsem se na tabulku poněkud podrobněji a zjistil jsem, že ty ceny byly opakovaně manipulovány tak, jak bylo v té chvíli potřeba. Vzal jsem tedy řádek po řádku a našel jsem minimální hodnotu, za kterou bylo možné danou službu provést. Byl jsem při tom velmi shovívaný. Pokud si například vezmeme, že velkoobchodní cena energie byla v roce 2014 1,213 Kč/kWh a cena distribuce, rezervovaného výkonu a pevné měsíční ceny činily dohromady 1,550 + 0,287 + 0,200 = 2,037 Kč, tak musí být všem jasné, že tyto peníze ČEZ nemůže žádným způsobem za tyto služby utratit, ani kdyby zvedl plat svým zaměstancům na 150 tis měsíčně průměr, používal pouze platinové šrouby a zaměstance nechal jezdit v elektromobilech Tesla. Zde je podle mého názoru skryt další megatunel, ale tím se dnes nebudu zabývat. Snad příště.
Vzal jsem tabulku a upravil jsem všechny její řádky tak, že jsem tam dal minimální hodnotu. Místo ceny silové elektřiny ČEZ jsem dal rovnou prodejní cenu německé elektřiny. Učinil jsem jedinou výjimku. Ponechal jsem cenu rezervovaného výkonu za rok 2015 a nikoliv za rok 2014.
Zde je výsledek – nejprve tabulka:
Obrázek 8 – Tabulka jednotlivých složek ceny elektrické energie vybrané domácnosti očištěná od nedůvodných navýšení ceny
Po tomto očištění by cena ČEZ v roce 2018 klesla o asi 70 haléřů na kWh. Následuje graf:
Obrázek 9 – Sloupcový graf jednotlivých složek ceny elektrické energie vybrané domácnosti alespoň částečně očištěný od nedůvodných navýšení ceny
Graf najednou začal následovat postupný pokles ceny silové elektřiny na burze tak, jak by to každý předpokládal. Na co tedy tu burzu máme, když si monopolní distribuční společnost určuje ceny pro domácnosti jak chce a ERÚ tomu pouze odevzdaně přihlíží?
Pokud by tato instituce pracovala tak, jak má, tak věřím, že by asi nebyl problém cenu energie pro české domácnosti stlačit pod 3,40 – 3,30 Kč/kWh včetně DPH. To by donutilo ČEZ konečně začít hledat rezervy a vyvarovat se zahraničních dobrodružství typu Albánie, Bulharsko a Rumunsko.
Vypracoval jsem nyní pro každý rok 2009-2018 následující výpočet:
Obrázek 10 – Výpočet složek ceny elektrické energie pro vybranou domácnost pro rok 2018
Výsledky všech deseti výpočtů jsem shrnul do následující tabulky:
Obrázek 11 – Výpočet, o kolik ČEZ nedůvodně fakturoval v minulých deseti letech každé české domácnosti a celkového obohacení, které mu z toho vzniklo
Musím ovšem konstatovat, že výše uvedené hodnoty celkové cenové manipulace v neprospěch každé české domácnosti jsou velmi pravděpodobně velmi optimistické. Ve skutečnosti mohou být i 2-3 krát vyšší. ČEZ si tak mohl přijít za posledních deset let ne na 64 miliard korun, ale na 130 až 200 miliard korun. Přitom, jak všichni tušíme, značná část těchto peněz asi skončila v daňových rájích nebo na účtech politických stran.
Dále mě začalo zajímat, jaké jsou tedy ceny “české” elektrické energie ve srovnání s jinými v EU. Vzal jsem poctivě všech 28 zemí EU a začal jsem je srovnávat. Nejprve jsem musel stanovit HDP na hlavu (per capita) každé členské země. Udělal jsem to z tabulky dostupné na webu EU zde: (9)
Tabulka je zde:
Obrázek 12 – Tabulka s údaji HDP na hlavu pro 28 zemí EU doplněná o některé další země
Poslední sloupec tabulky je již poměr parity kupní síly průměru 28 zemí EU vůči každé zemi EU.
Obrázek 13 – Graf HDP na hlavu pro 28 zemí EU doplněná o některé další země
Obrázek 14 – Graf HDP na hlavu pro 28 zemí EU – pouze vybrané země
Z grafů na obrázcích 13 a 14 je vidět, že Česká republika je podle hrubého domácího produktu stále v dolní polovině průměru EU. Neodpustím si poznámku, že 3,5 miliónu Irů vytvoří větší HDP než deset miliónů rozhádaných Čechů. Irové prošli hlubokou krizí s rozkradením bankovního sektoru. Přesto se dokázali vzchopit a opět tu jejich ekonomiku rozjet naplno. Žil jsem v Irsku 12 let a nemám co bych té zemi vytkl. Irové jsou disciplinovaní. Dokáží táhnout ze jeden provaz a je to vidět. Podobně je to i ve Švýcarsku. Německo roste trvale. Británie prošla krizí, podobně jako Irsko a začala růst. Zastavily ji až dohady o Brexitu. Čechy následují těsně Dánsko a nejsou na tom špatně. Mohly by jít nahoru ale daleko rychleji.
Dále jsem našel tabulku průměrných cen energií jednotlivých států EU – zde (10) a zde (11)
Obrázek 15 – Ceny elektrické energie pro domácnosti v jednotlivých zemích EU v EURech a v Kč
Udělal jsem to pro léta 2012 – 2017, přičemž paritu kupní síly jsem stanovil pro jednoduchost z posledních dostupných dat EU pro rok 2017. Při převodu údajů z tabulky v EURech jsem ceny vynásobil paritou kupní síly (koeficient X v posledním odstavci tabulky HDP na obrázku 12).
Dostal jsem tak ceny elektrické energie pro domácnosti (bez DPH) v jednotlivých 28 zemích EU srovnatelné podle parity kupní síly v jednotlivých zemích EU. Tabulka je doplněna i jinými zeměmi pro srovnání. Já jsem navíc doplnil Rusko z dat získaných na internetu.
Z tabulky jsem vytvořil dva grafy:
Obrázek 16 – Ceny elektrické energie pro domácnosti podle parity kupní síly v Kč – kompletní
Obrázek 17 – Ceny elektrické energie pro domácnosti podle parity kupní síly v Kč – vybrané země
Po příchodu Martina Romana do funkce generálního ředitele ČEZ zdražil postupně elektrickou energii asi 8x oproti roku 1991. Viz odkaz na článek Hnutí Duha zde. (12)
Lidé to tehdy chápali jako obecnou reakci na zvýšení mezd a v podstatě proti tomu moc neprotestovali. To byla jejich chyba a Romanův geniální tah, protože toto nehorázné zdražení nebylo podloženo ničím. ČEZ ani masivně neinvestoval do nových technologií, ani nijakým převratným způsobem neopravil přenosovou a distribuční soustavu. ČEZ se topil v nepoctivě nabitých penězích, které plnými hrstmi rozhazoval všemi směry. Velká část jich byla vytunelována do daňových rájů, část jich skončila na účtech politických stran. Na své si jistě přišli jak pan Roman, tak i jeho nástupce pan Beneš.
Z posledních dvou grafů je patrné hned několik věcí:
· Vůbec nejdražší elektrickou energii podle parity kupní síly mají v Albánii.
· Neobchodoval tam náhodou ČEZ a neskončilo to výpraskem?
· V těsném závěsu jsou pak i Bulharsko a Rumunsko s několika dalšími balkánskými zeměmi.
· Opět - neobchodoval tam ČEZ a neskončilo to výpraskem?
· Rusko tuto skupinu uzavírá – nechce nás tak trochu ČEZ táhnout směrem k této skupině?
· Zavedením nové daně z elektřiny v roce 2018 se otevřela nová vrátka k jejímu zdražení.
· Ostatní tzv. civilizované země jsou seřazeny pod křivkou průměru EU.
· Jedinou vyspělou zemí, která vybočuje, je Německo.
· Ceny ČEZu byly po léta uměle drženy těsně nad Německem.
· Nechápu proč.
· Německo při tom totálně přebudovalo svou energetiku.
· Vybudovalo 100 000 MW nových obnovitelných zdrojů a buduje nový dlouhý čtyřnásobný HVDC link z Baltského moře do Bavorska.
· Palivem nových Německých elektráren jsou vítr a slunce.
· Německo se na rozdíl od ČR stane totálně nezávislé na dovozech elektrické energie.
· Na rozdílod Čech, které chtějí mimo plynu, ropy a uranu dovážet dokonce i uhlí!
· Viz platné energetická koncepce zde PDF (str. 120)
· V Německu bude pravděpodobně následovat i masivní zlevnění elektrické energie.
· Ono se to již částečně děje, ale napřed musí být splaceny největší investice (5-7let?)
· Proti tomu ČEZ používá dnes již značně opotřebované jaderné a hnědouhelné elektrárny na konci životnosti, rezavou přenosvou a distribuční soustavu, dělníky a techniky s pětkrát nižšími mzdami a přesto je jeho cena vyšší?
· Této pohádce nelze uvěřit.
Na konci této vyčerpávající neplacené práce jsem však pochopil jednu věc, kterou jsem před tím nechápal. Pořád jsem nemohl pochopit, před kým se pan ředitel Beneš chodí opakovaně ukrývat do prezidentského štábu. Před čím opakovaně hledá ochranu u pana prezidenta? Dnes to již vím. Pan Beneš to samozřejmě vše o těch cenách ví. On ty ceny sám pomáhal vytvořit. On je nyní sám drží na té nehorázné výši. On se zkrátka bojí, aby ho veřejně neukamenovali jeho vlastní odběratelé elektrické energie.
Oldřich Maděra
\\\_YB15.png){kind=link}
