Evropský Velký hadronový urychlovač po tříleté odstávce kvůli údržbě a modernizaci opět spustil své protonové svazky na nebývalé úrovni energie. (Foto: Flickr)

Stačilo jen pár dní ladění, aby pilotní proudy protonů dosáhly rekordní energie 6,8 teraelektronvoltů neboli TeV. Tím byl překonán předchozí rekord 6,5 TeV, který LHC stanovil v roce 2015 na začátku druhého běhu urychlovače částic.

Nová úroveň se „velmi blíží projektované energii LHC, která je 7 TeV“, uvedl dnes ve videu oznamujícím tento milník Jörg Wenninger, vedoucí sekce provozu svazku LHC a koordinátor stroje LHC v CERN.

Až srážeč na francouzsko-švýcarských hranicích obnoví poctivý vědecký provoz, pravděpodobně během několika měsíců, plánuje mezinárodní tým LHC řešit záhady, které by mohly posunout fyzikální teorie novým směrem.

Prozatím Wenninger a jeho kolegové vysílají samostatné svazky složené z relativně malého počtu protonů skrze podzemní prstenec supravodivých magnetů o průměru 17 mil (27 km).

Inženýři si chtějí být naprosto jisti, že srážeč může být bezpečně provozován v návaznosti na změny provedené během odstávky, než zahájí vysokoenergetické srážky – a vyhnout se nákladné opravě, jaká musela být provedena krátce po prvním zapnutí LHC v roce 2008.

„Během druhé dlouhodobé odstávky urychlovačového komplexu CERN prošly stroje a zařízení zásadní modernizací,“ vysvětlil v tiskové zprávě ředitel CERN pro urychlovače a technologie Mike Lamont.

„Samotný urychlovač LHC prošel rozsáhlým konsolidačním programem a nyní bude pracovat s ještě vyšší energií a díky zásadním vylepšením v komplexu injektorů bude poskytovat výrazně více dat pro modernizované experimenty LHC.“

Během prvního provozu urychlovače LHC vědci shromáždili data, která v roce 2012 poukázala na objev Higgsova bosonu, za nějž získali Nobelovu cenu.

Druhý běh, který trval v letech 2015 až 2018, přinesl zvýšení energie a svítivosti – ale k žádnému objevu na úrovni Higgsova bosonu nedošlo. Nadcházející třetí běh má trvat do roku 2026.

V uplynulých třech letech tým LHC modernizoval magnetický systém, aby zúžil ohnisko svazků a vytvořil mnohem více srážek za sekundu.

Vylepšen byl také analytický software, který umožňuje analyzovat 30 milionů průniků svazků částic za sekundu. Ke stávajícím detektorům na urychlovači LHC přibyly dva nové experimenty FASER a [email protected], jejichž cílem je hledat jevy, které přesahují rámec standardního fyzikálního modelu.

Takové jevy by mohly objasnit povahu temné hmoty, která je hojnější než běžná hmota, kterou vidíme ve vesmíru. Mohly by potvrdit existenci dosud nepoznaných supersymetrických částic, dalších rozměrů, mikroskopických černých děr nebo páté základní přírodní síly.

„Po páté síle pátrám tak dlouho, jak dlouho jsem částicovým fyzikem,“ řekl BBC Sam Harper, člen týmu pro detektor CMS na LHC.

„Možná je to ten správný rok.“

Zdroj: universetoday.com