Čína dlouhodobě zaujímala výrazný globalistický přístup k vlastnímu a světovému trhu. Je dílnou světa, ale je zároveň obrovským dovozcem všech možných světových výrobků. (Foto: Flickr)

Její finální výrobky jsou plné zahraničních součástek a jí vyvíjené technologie jsou plné částí vyvinutých a vyrobených jinde. Samozřejmě, že přesně tak je to i naopak. Takový je přístup zastánců globální tržní svobody a přístup Číny, která k nim patří. A proč se vlastně vůbec pokoušet dělat něco, co jiní umějí lépe, když si to snadno můžeme koupit za to, co umíme lépe my?

Jenže Čína, ač nadále chce prosazovat ekonomický globalismus doma i ve světě, ho v některých ohledech musí poněkud korigovat. Odráží se to i v prohlášení čínského vrcholného regulačního úřadu z 1. března, kde se praví: „Čína, aby splnila požadavky rostoucí poptávky po špičkových produktech a službách v zemi, tak musí vyvinout úsilí o soběstačnost v určitých kriticky důležitých technologiích, a takové úsilí přispěje i ke globálnímu rozvoji informačních a komunikačních technologií.“

Částečně se takový přístup začal už projevovat u spotřebního zboží. Spoustu spotřebního zboží Čína dováží. Jenže v poslední době kupní síla domácího obyvatelstva prudce roste a s tím i jeho poptávka, jak to odpovídá čínské strategii dvojí cirkulace, kdy nárůst domácí poptávky od bohatnoucí populace má být jedním z motorů čínského rozvoje. A spotřební zboží obvykle není ničím, co by čínským výrobcům dělalo jakékoliv problémy vyrobit, pokud pro něj najdou odbyt, a tak začíná růst domácí výroby vysoce kvalitního spotřebního zboží spolu s doprovodným růstem těchto odvětví. Nyní se však tato strategie má částečně přenést i do špičkových technologických oborů.

Ministr průmyslu a informačních technologií Xiao Yaqing na tiskové konferenci řekl, že Čína má největší poptávku po průmyslových produktech a po informačních technologiích a i poptávka místních spotřebitelů po vysoce kvalitních produktech roste.

„Čína má 1,4 miliardy obyvatel. Takovou obrovitou poptávku nelze uspokojit prostým nakupováním odjinud,“ řekl Xiao.

Ovšem Čína nemá jen velikou poptávku, třeba v průmyslové výrobě je tomu tak, že za loňský rok dosáhla 31,31 bilionu yuanů (4,84 bilionu $), je tedy už 11 let za sebou největším výrobcem průmyslových výrobků světa. Ovšem všichni ti špičkoví roboti z Číny v sobě obvykle mají nemálo součástí odjinud.

Tím si zatím v Číně moc hlavu nelámali, když přeci žijeme ve světovém řádu svobodného globalizovaného trhu, ale zemi náhle postihl šok, když Trumpova administrativa na Čínu kvůli příliš tržně úspěšné společnosti Huawei uvalily zákazy vývozu určitých technologií. A tak teď Qiao Biao, náměstek ředitele čínského Centra pro rozvoj informačního průmyslu, tj. v Pekingu sídlícího mozkového trustu (think-tanku), řekl, že podle národního plánu se bude usilovat o soběstačnost v určitých kriticky důležitých technologiích.

„Nezbývá nám nic jiného než tvrdě pracovat, abychom rozlouskli ty oříšky, jako jsou slabá místa v našich technologických pokrocích u polovodičů, abychom mohli uspokojovat svou vlastní poptávku,“ vysvětloval Qiao.

Ale evidentně to nemá v žádném případě představovat nějaký ústup od globalistického přístupu, pokud bude v multilateralistické podobě, když Qiao pokračoval: „Takové úsilí však neznamená strategii izolacionismu. Čína se stejně jako zbytek světa snaží najít rovnováhu mezi nezávislostí a mezinárodní spoluprací. Rovněž např. prosazujeme globální spolupráci v mnoha technologických oblastech,“ řekl.

Už dříve, než nastaly události kolem Huawei Spojené státy zkusily na Čínu zákaz vývozu určitých nejšpičkovějších počítačových čipů, z čehož se pak stal ukázkový případ, čínského úspěchu v této vynucené soběstačnosti, když se Čína vrhla na vývoj procesorů pro super-computery, a její konkurenceschopnost v tomto poli je ještě vyšší než bývala, a je zároveň i méně zranitelná, když si ty čipy už vyrábí sama.

Čína však nemá vůbec v úmyslu to se soběstačností přehánět. Pořád platí, že na mezinárodním trhu je třeba nakupovat levně za peníze utržené z toho, co umíme levně my. Ukázkou je to, že americký gigant výroby čipů Qualcomm Inc. své podnikání v Číně mohutně rozšiřuje.

A tak chce Čína v duchu multilaterálně globalizovaného volného světového trhu postupovat dál. Jak na tiskové konferenci 1. března řekl hlavní inženýr a mluvčí Ministerstva průmyslu a informačních technologií Tian Yulong, tak čínská vláda bude v průmyslu polovodičů důrazně podporovat vytváření tržně orientovaného a internacionalizovaného obchodního prostředí.

„Je nezbytné posilovat globální vazby, abychom společně pro čipy budovali průmyslový řetězec, který bude daleko zdravější a odolnější. Takové úsilí nejenže podpoří rozvoj čínské informační společnosti, nýbrž také rozhýbe globální průmysl informačních technologií,“ řekl Tian.

Očekává se, že snahy Číny usilovat o domácí inovace včetně částečného nahrazení dovozů domácími inovacemi bude nejžhavějším tématem nadcházejících výročních zasedání legislativních a politických orgánů přičemž, jak experti očekávají, tak stejně, jako je Čína celkovou lokomotivou růstu světové ekonomiky, tedy např. lokomotivou, která by světovou ekonomiku měla vytáhnout ze současné deprese, tak by se tím Čína měla stát lokomotivou, která rozhýbe inovativnost v polovodičovém průmyslu globálně. A očekávání, že se tak stane, vyslovují zasvěcení experti jak v Číně, tak mimo ni, včetně lidí z ICT průmyslu v USA, jak ilustrují např. následující vyjádření.

Např. Xu Zhifa, ředitel institutu průmyslového plánování při Čínské akademii informačních a komunikačních technologií, což je vládní výzkumná instituce, to dokládal poukazy na skutečnosti, že Čína má na světě největší průmyslovou základnu pro IT produkty, a pokud dojde k jakémukoliv zvýšení schopností čínských společností, tak to bude znamenat, že ty spotřebitelům po celém světě nabídnou ještě více produktů na úrovni doby za dostupnou cenu, jak je to u čínské výroby zvykem.

Vysvětloval to: „S tím, jak se Čína v čím dál větší míře otvírá světu, tak se bude od nás inovativnost po světě rozlévat a podnítíme tak i další země a regiony, aby i ony přicházely s novými nápady.“

Už v únoru poukazoval na nesmírnou důležitost mezinárodní spolupráce k dosahování inovativnosti zakladatel Huawei Technologies Co Ren Zhengfei.

I přes restrikce americké vlády, která Huawei odpírá přístup ke kriticky důležitým americkým technologiím, tak Huawei stejně zůstává oddána globalizaci: „Nadále budeme zakládat partnerství se zahraničními společnostmi a zároveň vypilovávat vlastní schopnosti,“ říkal Ren.

I přes postoje americké vlády, tak i americké společnosti zůstávají spíše oddané obdobnému přístupu jako jejich čínské protějšky. Generální ředitel amerického technického gigantu Apple si takovou spolupráci v nedávném interview s čínskou webovou stránkou vychvaloval. „Věřím, že jsme spolu na jedné lodi,“ říkal, „a spolu můžeme dosáhnout úžasných věcí.“