„Od dnešní půlnoci se nebudou prodávat žádné pohonné hmoty s výjimkou základních služeb, jako je zdravotnictví, protože chceme šetřit i ty malé rezervy, které máme,“ uvedl mluvčí vlády Bandula Gunawardana v předem nahraném prohlášení, které získala agentura AFP News. (Foto: Flickr)

Srílanská vláda oznámila, že kvůli nedostatku pohonných hmot budou až do 10. července fungovat pouze základní služby a bude jim umožněn přístup k palivu.

„Srí Lanka nikdy ve své historii nečelila tak vážné hospodářské krizi,“ dodal Gunewardena.

Tento krok přichází necelý týden poté, co premiér Ranil Wickremesinghe prohlásil, že zadlužená ekonomika ostrovního státu „zcela zkolabovala“: „V současné době je ostrovní ekonomika v havarijním stavu.“

„Nyní čelíme mnohem vážnější situaci, než je pouhý nedostatek pohonných hmot, plynu, elektřiny a potravin. Naše ekonomika čelí úplnému kolapsu.“

„Není snadné oživit zemi s naprosto zhroucenou ekonomikou, zejména takovou, která má nebezpečně nízké devizové rezervy,“ řekl 22. června v parlamentu premiér Ranil Wickremesinghe.

Zatímco vláda uvedla, že probíhají jednání s MMF, Indií, Čínou a Japonskem o nových úvěrových linkách, tento týden mají začít jednání o nákupu silně zlevněné ruské ropy.

Ministr energetiky Kanchana Wijesekera podle agentury AP uvedl, že dva ministři přijedou do Ruska začátkem tohoto týdne, aby pokračovali v rozhovorech o přímém nákupu ruských paliv.

„Je pro nás výhodné, kdybychom mohli nakupovat ropu přímo od ruské vlády nebo ruských firem. Jednání probíhají,“ řekl Wijesekera v neděli novinářům.

Začátkem tohoto měsíce se Srí Lanka obrátila na Rusko s žádostí o levnou ropu, aby nakoupila ropu zhruba o 30 dolarů levnější, než je mezinárodní spotová cena. Jihoasijská země uvedla, že obdržela 90 000 tun ruské ropy, ale bude potřebovat mnohem více.

Krok Srí Lanky odebírat ruskou ropu vyvolává na Západě pozdvižené obočí, protože země zůstává od začátku války na Ukrajině neutrální. Země je v kolapsu, protože devizové rezervy se za poslední dva roky propadly o 70 % a pozastavila splácení zahraničního dluhu – 10 % z 51 miliard dolarů vlastněného zahraničního dluhu dluží Číně.

Špatné hospodaření vlády a pozastavení prodeje pohonných hmot by mohlo prohloubit sociální nepokoje.

Zdroj: france24.com