Šokující simulace expertů: Rusko může porazit NATO s 15 tisíci vojáky

Stačila by omezená vojenská intervence a váhání Západu. Simulace války připravená evropskými odborníky naznačuje, že Rusko by mohlo uvrhnout NATO do hluboké krize i bez masivní invaze. (Foto: Flickr / ilustrační)

Rozhodujícím faktorem by nebyl počet vojáků, ale rychlost reakce spojenců. Otázka, zda by Rusko mohlo v příštích měsících zaútočit na Severoatlantickou alianci, již není pouze teoretickou úvahou, píše Bild.

Výsledky rozsáhlé vojenské simulace naznačují, že Moskva by mohla způsobit NATO existenční problémy i s nasazením přibližně 15 000 vojáků.

Zjištění vyvolala debatu nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech a očekává se, že se o nich bude hovořit i na probíhající mnichovské bezpečnostní konferenci.

Simulace byla zorganizována deníkem WELT ve spolupráci s Německým centrem pro válečné hry na Univerzitě Bundeswehru v Hamburku.

Hry se zúčastnili renomovaní vojenští experti a politici, kteří převzali role Ruska, jednotlivých členských států EU, včetně Německa, a samotného NATO.

Ruský generální štáb byl v simulaci zastoupen rakouským vojenským analytikem Franzem-Stefanem Gady. Byl to právě on, kdo navrhl postup, kterým by relativně malá ruská jednotka mohla paralyzovat reakci aliance.

Ronzheimerem vysvětlil, že fiktivní konflikt se odehrává již v tomto roce, což scénář činí ještě znepokojivějším.

Podle scénáře bude mít Rusko po křehkém příměří na Ukrajině v létě 2026 volné ruce. Moskva získá několik měsíců na přeskupení a doplnění svých sil.

Následně prezident Vladimir Putin údajně využije humanitární krizi v ruské exklávě Kaliningrad jako záminku k intervenci. Pod záminkou vytvoření humanitárního koridoru vstoupí ruské jednotky na území Litvy a obsadí strategicky důležité město Marijampolė.

Klíčovým momentem simulace je reakce spojenců. Spojené státy neoznámí okamžitě, že jednání Ruska je jasným důvodem pro uplatnění článku 5. Německo váhá.

Polsko mobilizuje své ozbrojené síly, ale nepodniká žádné vojenské kroky. Mezitím ruské drony a minová pole paralyzují dopravní trasy a brání přesunu posil. Výsledkem je situace, kdy NATO není schopno reagovat a Rusko ovládá část pobaltských států.

Gady poukazuje na to, že Moskva by ani nemusela fyzicky okupovat celé území. Mohla by nad ním získat palebnou kontrolu z Běloruska a Kaliningradu.

Rakety, dělostřelectvo a drony by udržovaly klíčové body pod neustálým tlakem a odradily by spojence od zásahu. Podle analytika by Rusko k tomuto účelu nepotřebovalo v pobaltských státech ani jednoho vojáka.

Podle výsledků simulace není hlavním problémem vojenská síla Ruska, ale pomalé a nekonzistentní rozhodování Západu.

V prvních 48 hodinách by se Spojené státy nezavázaly k vojenské obraně území NATO a odpovědnost by přenesly výhradně na své evropské spojence. V simulaci se však ani Berlín, ani Varšava nezavázaly k vojenské pomoci Litvě.

Gady poukazuje na to, že tento přístup by evropské mocnosti postavil před bolestivé dilema. Otázkou by bylo, zda jsou ochotny riskovat těžké ztráty při obraně pobaltských států.

Podle něj by konečným cílem Ruska nebylo územní zisky, ale podkopání důvěryhodnosti NATO a oslabení Evropské unie. Stačilo by přesvědčivě prokázat, že aliance není schopna účinně reagovat na omezený, ale dobře načasovaný útok.

Závěr simulace je jasný. Pokud chce Západ takovému scénáři zabránit, musí být připraven jednat rychle a jednotně. V opačném případě by i malá ruská operace mohla způsobit strategickou porážku, jejíž důsledky by sahaly daleko za hranice pobaltských států.

Franz-Stefan Gady je rakouský vojenský analytik a odborník na bezpečnostní politiku. Dříve pracoval jako výzkumník v Britském mezinárodním institutu pro strategická studia a nyní poskytuje poradenství v oblasti obrany a bezpečnosti prostřednictvím své vlastní společnosti.

Jeho analýzy jsou pravidelně publikovány v renomovaných médiích, jako jsou Financial Times a The Wall Street Journal.