Výbor pro justici Sněmovny reprezentantů USA (House Judiciary Committee, vedený republikány) zveřejnil 3. února 2026 mezitímní zprávu, která obviňuje Evropskou komisi z dlouhodobé kampaně na cenzuru obsahu na internetu – a zároveň z přímého nebo nepřímého zasahování do národních voleb v evropských zemích.

Podle dokumentu („The Foreign Censorship Threat, Part II“) Evropská komise v letech 2023–2025 systematicky tlačila na velké sociální sítě (Meta, TikTok, X a další), aby před volbami zesílily cenzuru politického obsahu – zejména konzervativního a populistického. Zpráva hovoří o nejméně osmi případech takového chování v šesti zemích.

Konkrétní země a volby zmíněné v americké zprávě

  • 2023 – Slovensko (parlamentní volby)
  • 2023 a 2025 – Nizozemsko (parlamentní volby)
  • 2024 – Francie (legislativní volby)
  • 2024 – Rumunsko (prezidentské volby – zrušené první kolo kvůli údajné ruské kampani na TikToku)
  • 2024 – Moldavsko (prezidentské volby a referendum o EU)
  • 2024 a 2025 – Irsko (národní volby)

Zpráva uvádí, že komisaři (včetně Věry Jourové a Thierryho Bretona, který mezitím rezignoval) organizovali desítky uzavřených schůzek s platformami krátce před hlasováním.

Cílem mělo být omezit šíření obsahu, který podle Bruselu představoval „dezinformace“ nebo „nenávistné projevy“, ale podle republikánů šlo o politicky motivovanou cenzuru nepohodlných názorů.

Zpráva zpochybňuje oficiální rumunské zdůvodnění zrušení prvního kola prezidentských voleb v prosinci 2024 (kandidát Călin Georgescu, kritický vůči podpoře Ukrajiny, vedl).

TikTok údajně sdělil Evropské komisi, že nenašel žádné důkazy o koordinované ruské kampani, přesto byl výsledek anulován.

Američtí autoři naznačují, že Brusel sám aktivně prosazoval odstranění obsahu kritického vůči EU politice a že skutečným zdrojem kampaně mohl být rumunský politický konkurent.

Reakce stran

  • Republikáni v USA (předseda výboru Jim Jordan) mluví o „desetileté kampani na globální cenzuru“, která poškozuje i americké občany, protože platformy aplikují pravidla globálně.
  • Evropská komise označila obvinění za „čistý nesmysl“ a trvá na tom, že jedná pouze v souladu s Digital Services Act (DSA) proti dezinformacím a nenávistným projevům – nikoli o vměšování do voleb.
  • Viktor Orbán (Maďarsko) a další kritici EU (např. v Maďarsku, Srbsku) okamžitě využili zprávu k tvrzení, že Brusel plánuje podobné akce proti nim v příštích volbách.
  • Proevropští politici v Irsku, Nizozemsku či Rumunsku naopak varují, že zpráva je součástí americké „kulturní války“ proti regulaci Big Tech a slouží k oslabení evropské jednoty.

Zpráva zatím není oficiálním stanoviskem celé Sněmovny reprezentantů ani americké vlády, ale odráží rostoucí transatlantické napětí kolem svobody slova vs. regulace online prostoru. DSA, který vstoupil v platnost v roce 2023–2024, je v USA vnímán jako nástroj extrateritoriální cenzury, který ovlivňuje i americké uživatele.

Zdroj: house.gov