Za účelem shromažďování dat z IT systémů mohou vyšetřovatelé v Berlíně tajně prohledávat pokoje podezřelých. To je uvedeno v novele zákona o policii. (Foto: Youtube / ilustrační)

Jeden příspěvek na X v Německu způsobil policejní razii za úsvitu

S většinou koalice CDU a SPD, stejně jako s hlasy opoziční AfD, berlínský parlament ve čtvrtek schválil komplexní novelu zákona o obecné bezpečnosti a veřejném pořádku (ASOG).

Reforma uděluje policii pravomoci, které hluboce zasahují do základních práv a překračují dosavadní hranice bezpečnostní politiky hlavního města. Zatímco senátorka pro vnitřní věci Iris Spranger (SPD) hájí zákon jako nezbytnou aktualizaci pro digitální věk a boj proti terorismu, kritici jej považují za nepřiměřený zásah do soukromí.

Zákon předpokládá výrazné zpřísnění

Jablkem sváru je kombinace digitálního sledování a fyzického vniknutí: Aby bylo možné monitorovat šifrovanou komunikaci, budou vyšetřovatelé podle návrhu senátu a Änderungen der Abgeordneten v budoucnu moci nejen hackovat IT systémy, ale také tajně vstupovat do bytů podezřelých.

Výbušná novinka je skryta v odstavcích 26a a 26b. Ty upravují takzvané sledování zdrojových telekomunikací (Quellen-TKÜ) a tajné online prohlídky. Aby mohla policie zachytit komunikaci na zařízeních, jako jsou smartphony nebo notebooky, před nebo po dešifrování, může použít malware, jako jsou státní trojské koně.

Nový policejní zákon však jde ještě o krok dál: pokud není vzdálená instalace spywaru technicky možná, paragraf 26 výslovně umožňuje vyšetřovatelům „tajně vstoupit do prostor a prohledat je“, aby získali přístup k IT systémům. Berlín tak ve skutečnosti legalizuje – stejně jako předtím Meklenbursko-Přední Pomořansko – státní zásahy do soukromých bytů za účelem fyzické instalace trojských koní, například prostřednictvím USB flash disku. Odborníci na IT bezpečnost nejen varují před ponecháním zranitelných míst otevřených. V kombinaci narušení obytného prostoru a digitálního vyšetřování také vidí porušení ústavy.

EU představila nový cenzurní nástroj EU s názvem „Evropský štít demokracie“

Prohledávání mobilních telefonů a skenování poznávacích značek

Toto porušení nedotknutelnosti domova doprovází paragraf 24c, který nově upravuje používání bodycams. Zatímco dříve bylo jejich použití zaměřeno na veřejné prostory, nyní mohou policejní síly aktivovat kamery v soukromých domech a jiných neveřejných prostorách, pokud existují konkrétní náznaky ohrožení života nebo zdraví. Ačkoli zákonodárce zdůrazňuje aspekt sebeobrany, odpůrci se obávají, že to v praxi povede k audiovizuálnímu sledování v nejintimnějším útočišti občanů.

Berlín také technicky modernizuje veřejné prostory. Odstavcem 26e se rozšiřuje dotazování na mobilní vysílače. V budoucnu bude policie moci od operátorů mobilních sítí požadovat provozní data všech mobilních telefonů, které se v určitém čase nacházely v definované oblasti mobilního vysílače. To umožňuje vytvářet profily pohybu tisíců nevinných občanů, kteří se náhodou mohli nacházet v místě demonstrace, a to pomocí mřížkového vyhledávání.

Souběžně s tím vytváří odstavec 24d právní základ pro použití systémů automatického rozpoznávání registračních značek. Tyto skenery zachycují registrační značky v plynulém provozu a porovnávají je s databázemi hledaných osob. Odstavec 24h také umožňuje použití technických prostředků proti bezpilotním systémům, jako jsou drony, včetně převzetí kontroly.

Snowdenovo varování: Čínský systém sledování se šíří na Západ

Rozpoznávání obličejů a výcvik umělé inteligence

Dalším aspektem, který se v odborných kruzích setkává s kritikou, je zavedení odstavce 28a. Ten umožňuje policii provádět biometrické srovnání obličejů a hlasů s veřejně přístupnými údaji z internetu. To policii umožňuje provádět automatizované vyhledávání na sociálních sítích nebo fotografických platformách, například pomocí automatizovaného rozpoznávání obličejů, s využitím materiálu z kamerového systému k identifikaci osob.

Kromě toho nový odstavec 42d umožňuje další zpracování osobních údajů pro „školení a testování systémů umělé inteligence“. Zástupci lidu tak vytvářejí právní základ pro využívání skutečných policejních údajů – jako jsou obrázky, videa nebo textové zprávy z vyšetřování – pro školení algoritmů umělé inteligence. Ochránci osobních údajů to ostře kritizují, protože modely umělé inteligence často umožňují vyvodit závěry o trénovacích datech a účel původně shromážděných dat se zde výrazně rozšiřuje.

Zvyšují se také možnosti zbavení svobody. Revidovaným odstavcem 33 se maximální doba trvání tzv. preventivní vazby prodlužuje z 48 hodin na až pět dní. V případě bezprostředně hrozících teroristických trestných činů je dokonce možné až sedm dní. Z politického hlediska bylo toto zpřísnění diskutováno zejména v souvislosti s akcemi hnutí „Last Generation“.

Protesty z mnoha stran

Opozice reagovala ostrou kritikou. Obviňuje Schwarz-Rot z lehkomyslného obětování základních práv. Niklas Schrader (Die Linke) v debatě hovořil o „černém dni pro občanské svobody“. Vasili Franco (Zelení) považuje novelu za ústavně velmi riskantní. Aliance NoASOG vnímá reformu jako útok na občanskou společnost. Společnost pro občanská práva (GFF) oznámila, že prozkoumá ústavní stížnost.

Tímto rozhodnutím se Berlín připojuje k řadám spolkových zemí, které výrazně zpřísnily své policejní zákony. Kombinace nových nástrojů však činí berlínský balíček obzvláště dalekosáhlým. Zákonodárce tak výrazně snížil překážky pro přístup státu k digitálnímu a fyzickému soukromí. Berlínská úřednice pro ochranu údajů Meike Kampová předem označila legalizaci státního trojského koně za frontální útok na IT bezpečnost všech občanů. Souhrn opatření podle ní vede k ústavně velmi sporné míře sledování.

Zdroj: heise.de

Hotovost „zanikne“ za 847 dní. Evropané se probudí v kleci a nikdo si toho nevšiml