Ještě v roce 2020 se mluvčí Kremlu zabýval otázkami, zda prezident Vladimir Putin často přistupuje na internet, aby získal přehled o zpravodajství o Rusku a jeho akcích z vnějšího světa. Kreml tehdy prozradil, že „nemá chytrý telefon, to je prostě nemožné“. A to se údajně stále nezměnilo. (Foto: Flickr)

V poslední době spekulace o Putinových každodenních zvyklostech souvisejících s tím, jak se dostává k informacím nebo jaké zdroje využívá a zda jsou informace, které mu poskytují jeho vojenské a zpravodajské služby, přesné, v důsledku války na Ukrajině jen vzrostly.

Čerstvá zpráva deníku Wall Street Journal přispěla k pokračujícím spekulacím tvrzením, že se vyhýbá používání internetu nebo elektronických zařízení z obav, že bude špehován západními zpravodajskými službami.

Místo toho je prý většinou odkázán na fyzické papírové zprávy, které se v některých případech dostanou na jeho stůl až po několika dnech, poté co je sestaví frontoví velitelé a následně projdou přes nejvyšší ruské zpravodajské byrokraty a poradce.

Deník Wall Street Journal uvádí, že vyzpovídal několik současných i bývalých ruských představitelů, kteří poskytli svědectví, o něž se tento závěr opírá. Zpráva nabízí portrét izolovaného prezidenta, který zůstal „neschopný nebo neochotný uvěřit, že by Ukrajina mohla úspěšně vzdorovat“.

Zdroje WSJ zdůraznily, že tato izolace vedla k nepřesnému hodnocení skutečného stavu bojiště, protože brífinky a zprávy jsou „pečlivě kalibrovány tak, aby zdůrazňovaly úspěchy a zlehčovaly neúspěchy“. Jeho vyhýbání se technologickým informačním prostředkům, stejně jako širší škále „informačních potrubí“, také podle zprávy způsobilo, že Putin „je více závislý na instruktážních dokumentech sestavených ideologicky spřízněnými poradci“.

„Frontoví velitelé podávají zprávy Federální bezpečnostní službě neboli FSB, nástupkyni KGB, která zprávy upravuje pro experty v Radě bezpečnosti, kteří je předávají tajemníkovi Rady Nikolaji Patruševovi, arcijestřábovi, který pomohl Putina přesvědčit k invazi na Ukrajinu,“ tvrdí zdroje Wall Street Journal.

WSJ dále uvedl, že to vedlo k některým zničujícím a poněkud trapným selháním způsobeným „špatnými informacemi“, například v souvislosti s následující údajnou bizarní epizodou:

Ruská vojska koncem září prohrávala bitvu o Lyman, malé město na východě Ukrajiny, když velícímu důstojníkovi na frontové linii přišel po šifrované lince z Moskvy telefonát.

Byl to Vladimir Putin a nařizoval jim, aby neustupovali.

Podle současných i bývalých amerických a evropských představitelů a bývalého vysokého důstojníka ruské rozvědky, který byl o výměně informací informován, prezident zřejmě jen omezeně chápal reálnou situaci. Jeho špatně vybavené frontové jednotky byly obklíčeny ukrajinským postupem podporovaným dělostřelectvem poskytnutým Západem. Putin podle nich odmítl rozkazy vlastních generálů a řekl vojákům, aby se drželi pevně.

Je ovšem třeba zdůraznit, že tento typ „vybírání třešniček“ ze zpravodajských informací tak, aby odpovídaly zavedenému ideologickému narativu, není v historii zpravodajských služeb obecně ve světě ani v tom, jak se informují vůdci, ničím novým. Je to například součást dobře známého příběhu o tom, jak byla americká veřejnost obelhávána, aby podpořila americkou invazi do Iráku v roce 2003.

Představitelé amerických zpravodajských služeb i bývalí úředníci Bushovy administrativy od té doby přiznávají, že v Bílém domě byla prezentována pouze ta hodnocení CIA a dalších agentur, která potvrzovala narativ, který chtěli slyšet neokonzervativci.

Pokud jde o Rusko, to nová tvrzení o údajně omezeném přístupu Putina k přesným informacím z doby války odmítlo a mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov o Putinovi prohlásil: „Prezident má, stejně jako dříve, k dispozici více kanálů pro získávání informací.“ Dodal: „Jakákoli tvrzení, že dostává zkreslené informace, neodpovídají skutečnosti.“

Zdroj: wsj.com