Na meteoritu, který dopadl na Antarktidě se nachází malé množství hvězdného prachu, který je starší než naše Slunce.


Do naší soustavy se dostal díky explozi prastaré hvězdy, která zanikla dávno předtím, než se planeta, na níž žijeme začala vůbec formovat. Zrnko prachu, o kterém mluvíme má jen 1/25 000 palce a má tvar croissantu.

Navzdory své drobné velikosti však toto zrnko vůbec není zanedbatelné. Právě naopak, má ohromný potenciál.

Podle vědců, kteří své poznatky popsali ve vědeckém časopise Nature Astronomy by nám mohl říci více o vzniku sluneční soustavy.

Když se vědci lépe podívali na tajemné zrnko, zjistili, že se skládá z grafitu a silikátu (směsi silikonu a kyslíku). Když vědci své vzorky porovnali, přišli na to, že tato chemická směs výsledkem výbuchu zvaného nova.

Tento typ explozi nastává při výměně energii mezi obyčejnou hvězdou a bílým trpaslíkem, tedy hvizdu, která již téměř zcela vyčerpala své nukleární palivo. Bílý trpaslík se krmí na ostatních hvězdách, přičemž načerpá dost materiálu na to, aby vytvářel masivní exploze.

Právě takto se k nám dostala i vzorek hvězdného prachu zvaná LAP-149. Podle vědců jde o fosilní relikvie prastarých hvězd.

Výbuchy hvězd, které následně putují hlubokým vesmírem na konci své cesty slouží jako ingredience nových planet. Právě proto by nám mohlo toto zdánlivě zanedbatelné zrnko říct tolik o zrodu naší sluneční soustavy.

Vědci odhadují, že toto slavné zrnko prachu, které si na Zemi vysloužilo nevídané množství pozornosti, může mít přibližně 4,5 miliardy let. Ve skutečnosti je neuvěřitelné, že se toto zrnko dostalo až k nám, když si vezmeme v úvahu, na kolik nástrah muselo během své neúprosně dlouhé cesty narazit.

Zdroj:  livescience.com