Kyjevu hrozí „katastrofa“: Kličko obvinil Zelenského z nečinnosti


Ukrajinská metropole čelí nejvážnější energetické a humanitární krizi od začátku ruské invaze. (Foto: Flickr / ilustrační)
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko v rozhovoru pro britský list The Times varoval, že město se rychle přibližuje humanitární katastrofě kvůli opakovaným ruským útokům na kritickou infrastrukturu, extrémním mrazům a kolapsu dodávek elektřiny, topení a vody.
Podle Klička v lednu 2026 opustilo Kyjev – který před válkou měl přes 3 miliony obyvatel – již 600 000 lidí.
Mnozí z nich reagovali na jeho výzvu z 9. ledna, kdy po masivním ruském útoku drony a raketami (339 dronů a 34 raket v jedné noci) zůstaly statisíce domácností bez elektřiny, topení a vody při teplotách klesajících až na –20 °C.
„Ne každý má možnost odejít, ale teď je populace výrazně snížená. Situace se základními službami je kritická,“ řekl Kličko v interview, které probíhalo za zvuku protileteckého alarmu.
Starosta Kličko veřejně kritizoval centrální vládu a prezidenta Zelenského za nedostatečnou koordinaci a přípravu.
Kličko v Telegramu a rozhovorech uvedl, že „Ukrajinci mrznou kvůli tomu, že se neděje dost“ a že centrální úřady neposkytly dostatečnou podporu opravám a distribuci záložních zdrojů.
Otevřeně prohlásil, že on a Zelenskyj se za čtyři roky plnohodnotné války osobně nesešli ani jednou, což podle něj ukazuje na hlubokou krizi komunikace.
Zelenskyj naopak v nočních projevech a veřejných prohlášeních obviňoval přímo kyjevské úřady a Klička z nedostatečné připravenosti.
Prezident uvedl, že Kyjev – jako finančně nejbohatší město – „udělal výrazně méně“ než např. Charkov, kde místní samospráva situaci zvládla lépe.
Zelenskyj vyhlásil národní energetickou nouzi, zřídil koordinační štáb a prohlásil, že „vláda přebírá Kyjev pod svou kontrolu“, protože místní vedení selhává.
OSN a humanitární organizace varují před rizikem zamrznutí vodovodů a kanalizace v panelácích, což by situaci učinilo neudržitelnou.
Kličko vyzval obyvatele, kteří mají možnost, aby dočasně opustili město a přesunuli se do méně postižených oblastí nebo k příbuzným. Mnozí odcházejí do západní Ukrajiny, ale část směřuje i do sousedních zemí EU.
Situace v Kyjevě je součástí širší zimní krize po celé Ukrajině – OSN v lednu 2026 spustila humanitární apel na 2,3 miliardy dolarů pro 4,1 milionu nejzranitelnějších lidí.
Ruské útoky na energetiku pokračují a teploty zůstávají pod bodem mrazu, což zvyšuje obavy z dalšího zhoršení a možného dalšího exodu.
Zdroj: kyivindependent.com
