V první den Světového ekonomického fóra, pro které se vžil název Davos podle švýcarského letoviska, kde normálně každý rok probíhá, promluvil čínský prezident Xi Jinping. (Foto: Twitter)


Jelikož letos kvůli pandemii ‚Davos‘ neprobíhá v Davosu, nýbrž jde o virtuální konferenci přes komunikační pojítka, pronášel i prezident Xi svůj projev při zahájení fóra přes internet. Šlo o první projev prezidenta Xiho od nástupu Joe Bidena do Bílého domu, a tak jeho projev byl do velké míry poselstvím adresovaným nastoupivšímu americkému prezidentovi.

Hlavně tedy své poselství směřoval ke snahám zmírňování napětí mezi globálními rivaly a k naléhání na návrat ke stavu, kdy si obě strany věci vzájemně vyříkají, přičemž zdůrazňoval, že Čína si bude v každém případě budovat svou vlastní cestu vpřed.

Tím, co nejdůrazněji prosazoval, bylo tvrzení, že země musí „zanechat ideologických předsudků“ a okamžitě skoncovat s „mentalitou Studené války,“ přičemž na světové velmoci naléhal, aby „se držely mezinárodního práva a mezinárodních pravidel místo toho, aby se oddávaly snahám o nadřazenost.“

V tom se odráží celkový čínský přístup ke světovým záležitostem. Čína se pokouší vzájemně výhodně spolupracovat se všemi kouty světa v jeho rozmanitosti, jaká se vyvinula. Dohodnout se na tom, na čem se shodnou a co oběma stranám prospěje a těmi odlišnostmi vztahy nekomplikovat. Nevnucovat nikomu svou „jedinou víru pravou“ v podobě nějaké posvátné ideologie a každého, kdo ji nevyznává, označovat „znamením šelmy“ jako subjektu vyloučeného z obchodování v přístupu, před jakým varovaly už i staré texty jako Bible.

„Konfrontace nás přivede jedině do slepé uličky,“ tvrdil po letech rozmíšek s americkou administrativou Xi. Dalo by se ale asi tvrdit, že ti, kdo Davos organizují, zavést sebe ani svět do slepé uličky nechtějí, a snaží se naopak hledat průchodné cesty. O čemž svědčí právě i samotná ta skutečnost, že vedení Světového ekonomického fóra pozvalo prezidenta Xiho, aby pronesl svou řeč během otvírání agendy Davosu. Jeho projev o vyhýbání se slepým uličkám pokusů o hegemonismus místo partnerství a o konfrontaci místo spolupráce zřejmě nebudou pro organizátory žádným překvapením. Upřednostnění Xiho při pronášení projevu během zahajovacích akcí by proto dost možná šlo vykládat jako určité přihlášení se k novému pojetí globalismu založeného na multilateralismu a různorodosti místo těch jedině správných univerzálně platných hodnot a spojenectví v uzavřených kruzích kolem dominantní mocnosti.

„Budování malých kruhů a rozbíhání nové Studené války za účelem odmítání ostatních, vyhrožování ostatním nebo jejich zastrašování tak, aby se zlovolně vynucovalo něčí izolování, rozvrat dodavatelských řetězců nebo sankce, či vytváření vzájemné izolace nebo odcizení, to svět dožene jen k vzájemnému rozdělení nebo i ke konfrontaci,“ řekl.

To, co prezident řekl, nebylo jen v podstatě naplněním očekávání, nýbrž to bylo i navazujícím pokračováním jak toho, co v poslední době říká častěji při jiných příležitostech, tak vlastně i jakýmsi dalším dílem toho, co v Davosu říkal v minulosti. Už v roce 2017 měl Xi v Davosu projev, kdy „varoval“ před narůstající anti-globalizací a protekcionismem.

Když mluvíme o globalizaci a o tom, co tím čínský prezident myslí, chtělo by to asi trochu vyjasnit pojmy. Mezi konspiračními teoretiky a odpůrci tzv. globalizace se globalizací myslí to, čemu se také občas přezdívá nový světový řád, v němž by globální procesy měly být dirigovány a určovány nějakým globálním centrem i s určitou snahou o nějaký globální universalismus v pojetí společnosti, jejích hodnot a kultury. Čína je však budovatelem globalizace ve smyslu globální provázanosti a globálních partnerství bez narušení pokusy o jakékoliv nadbytečné univerzalismy a číkoliv hegemonie. Její globalizace představuje multipolární světový řád a otevřený multilateralismus. Vlastně jí ani nic jiného nezbývá, když má tak obrovskou ekonomiku, jejíž růst je podmíněn nárůstem celosvětové prosperity. A to, jak fórum globalistů v Davosu přistupuje k čínskému prezidentovi, naznačuje, že už i světovému businessu začíná být to pojetí otevřené globalizace a multilaterálního pořádku bližší, než ten Nový světový řád, o který usilovaly určité politické a ekonomické kruhy ve snaze unést si přirozenou globalizaci pro své mocenské ambice.

Když prezident Xi roku 2017 v Davosu varoval před nárůstem anti-globalizace a protekcionismu, tak říkal: „Prosazování protekcionismu je, jako když se uzavřu do temné komory. I když ta mě třebas ochrání před větrem a deštěm, tak ta temná komora zablokuje i světlo a vzduch. Z obchodní války nevyjde nikdo jako vítěz.“

Zkušenosti ze všech vyhlašování sankcí z poslední doby jeho slova potvrzují. Když někdo na někoho uvaluje sankce zákazem obchodu, tak zároveň uvaluje sankce sám na sebe. Např. sankce, které uvalila Evropa na Rusko, poškozují více ji samotnou než Rusko, a tak je to běžné. Logika těchto přístupů vychází tak trochu z logiky toho českého vtipu: „Já tolik nepotřebuji, abych měl kozu, jako má soused. Já se rád zřeknu i kozího mléka, které si od souseda mohu koupit. Já hlavně chci, aby sousedovi koza chcípla.“

Jenže tentokrát ve světě rozrušeném pandemií, kdy je zotavení nesmírně naléhavé a těžko proveditelné bez skutečně globální spolupráce nenarušované pokusy, aby sousedovi koza chcípla, protekcionismem a izolacionismem, který poškozuje stejně jako virus, naléhavost tíživé situace moc protekcionismu nenahrává a globalisté ze Světového ekonomického fóra vědí, že jejich plány na Nový restart, který by chtěli globálně roku 2021 rozjet, nepůjdou ani v nějaké skromné formě realizovat, pokud svět k oživení nevytáhnou globální lokomotivy růstu, kdy nejvíce zraků jako k lokomotivě nového růstu se zákonitě upíná k Číně.

O těch snahách rozhýbat zase růst, jak se o to pokouší západní země, sarkasticky mluví Rabobank, která v nich vidí více restart inflace než restart ekonomického růstu.

Čekejte různé tanečky kolem tématu „Nové vybudování světa jako lepšího“ pocházející od odborných komentátorů, přičemž ten ‚Velký restart‘ vyvolá jen ‚Velkou reflaci‘, takže trhy čeká inflace.

Pokusy izolovat se od lokomotiv růstu a protekcionistický přístup k nim pod „ušlechtilými“ záminkami nemohou oživit růst a prosperitu, ale oživí jen inflaci.

„Procházíme nejhorší recesí od konce II. světové války. Poprvé v ekonomické historii jsou tvrdě ve stejnou dobu postiženy všechny regiony,“ říkal Xi.

„I přes biliony dolarů v záchranných balíčcích po celém světě je globální zotavení dost vratké a jeho výhled zůstává nejistý… Mělo by se přistoupit k podpoře takové makroekonomické politiky, jaká svět z toho temného lesa vyvede co nejdříve,“ dodal čínský prezident.

Zatím ovšem jak čínští diplomaté, tak západní experti srší optimismem, že letos Davos ten „velký restart“ rozběhne. Asi tedy doufají, že se přejde na takovou formu globalizace, která Číně spolu se Západem umožní, aby se vzájemně z té ekonomické bryndy vytáhly.

Níže je celý virtuální projev: