Diskuse na Světovém ekonomickém fóru v Davosu často vyžadují určité „čtení mezi řádky“, abychom pochopili, o čem účastníci z řad globalistů skutečně hovoří, ale v dnešní době není třeba příliš mnoho výkladů. (Foto: Flickr)

Od pandemické události spolu s výlukami a pokusy o zavedení očkovacích pasů se představitelé establishmentu vyjadřují mnohem otevřeněji o své agendě a záměrech do budoucna.

Koneckonců to byl právě Klaus Schwab, kdo označil covid za „vzácnou, ale úzkou příležitost“ k provedení „velkého resetu“ současného ekonomického a politického řádu. Několik posledních let ukázalo, že dav z Davosu stále lpí na doznívající pandemické panice jako na „starých dobrých časech“, kdy mohli mít vše, co chtěli, včetně totální centralizace.

Globalisté nadále odmítají řešit svá četná selhání, ale panely, jako je následující, mluví za vše – Uvědomují si, že pravda zasáhla hlavní proud a příliš mnoho lidí nyní zpochybňuje platnost omezení, mandátů, masek a mRNA vakcín. Všechna tato opatření se ukázala jako většinou nepoužitelná při prevenci šíření virů a nyní se alespoň do určité míry přiznávají i negativní vedlejší účinky vakcín. Celkově vzato, pandemie nebyla zlatou příležitostí, jak Klaus Schwab a WEF očekávali.

Jejich naděje a sny se nyní obracejí k budoucí pandemii, možná takové, která bude mít mnohem vyšší úmrtnost a která vyvolá větší zneužitelný strach veřejnosti.

Zvláštní pozornost v tomto panelu, jehož členy jsou bývalý britský premiér Tony Blair a současný šéf společnosti Pfizer Albert Bourla, si zaslouží poznámky o nedostatku jednotné dohody o politické reakci – Nezabíhají zde do podrobností, ale možná mají na mysli odmítnutí některých vlád pokračovat v mandátu a pasportizaci vakcín. Odpor veřejnosti k těmto opatřením vedl přímo k obavám vládních úředníků, kam až mohou zajít. Zřejmě usoudili, že si zahrávají s ohněm, protože mnozí z těchto představitelů ustoupili. Bylo to, jako by někdo otočil vypínačem a kovidové hlásání zkázy najednou zpomalilo na pouhý záchvěv své dřívější intenzity.

Skupina dospěla k závěru, že globální instituce budou muset v budoucnu vyvíjet neustálý tlak na vlády a údajně i neustálý tlak na obyvatelstvo jednotlivých zemí, aby dosáhly kýžených výsledků.

Následně je během panelu několikrát zmíněna Afrika jako příklad potřeby „spravedlnosti“ v reakci na pandemii. Nemluví se však o tom, že v Africe nedochází k úmrtí na kovid, přestože podle údajů New York Times World Vaccine Tracker není očkováno přibližně 65 % obyvatel tohoto kontinentu. Příklad Afriky jako kontrolní skupiny pro neočkované je globalistům trnem v oku již několik let a zjevně to chtějí změnit.

Velmi zajímavý je také komentář Tonyho Blaira, který vyzývá k vytvoření národní digitální infrastruktury pro sledování očkování. Blair naznačuje, že aby se vlády různých států k této agendě připojily, musely by být přesvědčeny, že otázky pandemie jsou „trvalou záležitostí“.

Albert Bourla se zabývá možností a výzvami výroby vakcín v ještě rychlejším časovém horizontu, aby bylo možné reagovat na nové virové události. Jeho závěr? Že regulační orgány musí mít i nadále otevřené dveře pro Big Pharma z hlediska účelnosti, i když není ve hře pandemie. Průměrná vakcína vyžaduje nejméně 10 let studia bezpečnosti a dlouhodobých vedlejších účinků; vakcíny proti kovidům byly vyvinuty a podány za méně než rok na základě mimořádného povolení. Tento nový standard minimalizace bezpečnostních překážek je to, co Big Pharma a WEF chtějí pro všechny vakcíny a léky v budoucnosti.

Bourla pak mimochodem přiznává něco, co mnozí lidé tušili; že největším problémem při prosazování povinného a plošného očkování byla skepse veřejnosti. Bourla a další to označují za „zpolitizování“ mandátů, ale ve skutečnosti šlo jen o odpor proti autoritářství, a to je něco, co zmařilo globalistické plánování na každém kroku. To může být jen dobře.

Účastníci panelu na žádném místě nepřiznávají četné studie, které ukazují neúčinnost maskování, neúčinnost výluk, neúčinnost vakcín a rizika, která s sebou nesou.

Zdroj: zerohedge.com