Čína se drží už desítky let v čele světa s rychlostí svého rozvoje. Přitom vlastně už dávno měla podle řady předpovědí narazit na meze možností jejího modelu rozvoje.

Jenže k tomu zatím nikdy nedošlo, protože o mezích toho či onoho modelu rozvoje ví také Čína a model svého rozvoje vždy adaptivně upraví. Nejinak je tomu i teď. V pátek 19. února proběhlo důležité zasedání vrcholného čínského vedení, které stanovilo priority a úkoly pro další fázi reforem země. Mluví se i o tom, že země bude postupovat podle nového rozvojového paradigmatu.

„Komplexní prohloubení reforem je úzce provázané s realizací nové filosofie rozvoje a se stanovením nového rozvojového paradigmatu,“ praví se v usnesení 18. zasedání ústředního výboru k celkovému prohloubení reforem.

Podíváme-li se však na stanovené priority, není v tom vidět jakákoliv odchylka od již dříve stanovených rozvojových cílů, o kterých jsme v minulosti již vícekrát psali, jako strategie duální cirkulace, plošný růst blahobytu a rozvoje v zemi, při němž musí rozvinuté oblasti pomoci s rozhýbáním rozvoje těch méně vyvinutých, zvýšení úrovně institucionálního rámce fungování trhů a větší otevřenost vlastního trhu vůči zahraničí, jakož i některými jinými. Nicméně má-li něco opravdu fungovat, tak ďábel vždy tkví v detailu řešení. Jakýchkoliv skvělých vizí a konečných cílů je vždy dosaženo jen, stanoví-li se šikovně zprostředkující cíle. A to nové rozvojové paradigma není stanovením ultimátních cílů, nýbrž vymezením zprostředkujících cílů, které mají v blízké perspektivě ke splnění nejzazších cílů vést.

Proto má teď jít o konkrétněji vymezené plány zprostředkujících cílů k tomu, aby se reformy dostaly na hlubší úroveň.

K některým klíčovým oblastem reforem, na které se zasedání soustředilo, patřily:

Reforma, která má prohloubit dosahování vysoké úrovně nezávislosti ve vědeckých inovacích.

Zasedání zdůraznilo důležitost odstranění institucionálních bariér, které omezují zlepšení základních faktorů konkurenceschopnosti vědy a technologií, kdy je třeba odstranit úzká místa k prosazování nosných technologií a průmyslů a pevné chopení se inovativních a rozvojových iniciativ.

Že v tomto smyslu už dochází k nadějnému vývoji je vidět z oficiálních dat ukazujících, že loni zažil čínský sektor technologicky špičkové výroby 7,1 procentní růst přidané hodnoty, když celkový nárůst průmyslové produkce byl o 2,8 procenta.

Reforma prohlubující hladší oběh v ekonomických řetězcích

Zde jde v podstatě o to, co bylo stanoveno v cílech, o nichž jsme již psali, že vysoké tržní standardy mají přinést efektivnější fungování čínského trhu a příliv zahraničních investic. Takže v usnesení teď se uvádí, že se zavedou cílenější opatření ke zlepšení systému férové hospodářské soutěže, posílení majetkových práv a práv intelektuálního vlastnictví, oživí se vitalita tržních subjektů, posílí se modernizace průmyslových a dodavatelských řetězců, nastolí se moderní logistický systém a vybuduje se jednotný celonárodní trh.

Prosadí se reforma k dalšímu povzbuzení domácí poptávky.

Usnesení stanovuje, že se vynaloží úsilí na zlepšení systémů a mechanismu na koordinaci regionálního vývoje a integraci urbanizace s vývojem venkova stejně jako se urychlí vývoj nového typu urbanizace, aby sloužil především lidem. I to je v souladu s tím, co jsme uváděli v předchozích článcích o rozvoji odlehlejších částí a venkova, kterým musí rozvinutější oblasti pomoci, aby se také přidaly k rychlému rozvoji.

Mají proběhnout další reformy v systému katastrů pozemků a nemovitostí a zařídit se, aby se dosažené úspěchy ve vymýcení chudoby a vitalizace venkova stabilně konsolidovaly.

Náměstek šéfa Národní komise pro rozvoj a reformy Ning Jizhe v nedávném interview pro Xinhua řekl, že Čína dále vylepší vedení poptávkové strany ekonomiky a zvýší domácí poptávku s využitím potenciálu nového spotřebního modelu, zvýší efektivní investice a realizuje rozvojové strategie jako regionální rozvoj a urbanizaci zaměřenou na užitek pro lidi.

V čemž se odráží záměry, o kterých jsme již psali, že v rámci duální cirkulace se má domácí složka ekonomiky točit kolem zvyšování domácího nárůstu poptávky, k čemuž patří i nárůst příjmů obyvatelstva a urychlení rozvoje méně bohatých zejména venkovských oblastí.

Bude se postupovat s reformou k prosazení vysoké úrovně otevřenosti.

To je téma, které jsme už probírali v samostatných článcích. Čína chce svůj trh výrazně otevřít světu i usnadnit vstupy vlastních subjektů na trh, což úzce souvisí s výše uvedeným cílem zlepšování institucionálního rámce fungování trhu, který by teď měl splňovat ty nejvyšší tržní standardy, aby se na něm investoři z vysoce vyvinutých trhů cítili jako doma.

Má se tedy zřídit vysoká úroveň otevřenosti ekonomiky, naléhavě zavádět další otevřenost pro nové tržní faktory, zavádět lepší předpisy, pravidla, správu a standardy se zlepšováním právního systému a postupovat k posílení tržně orientovaného, na vládě zákona postaveného a internacionalizovaného podnikatelského prostředí.

Čína i v pandemickém roce 2020 výrazně posílila vazby se zbytkem světa např. podepsáním průlomového Regionálního ekonomického partnerství a podpisem investiční dohody s Evropskou unií.

Psali jsme i jak usiluje o propojení finančních systémů se svými partnery, k čemuž patří i účast v projektu zavádění přeshraničních plateb digitálními měnami.

Nedávno ministerstvo obchodu země slíbilo, že bude pokračovat s otvíráním přístupu na trhy pro zahraniční investice a zcela přepracuje seznam toho, do čeho zahraniční investice jít nesmí s dalším rušením omezujících opatření.

Reforma posílí a bude prosazovat posun k zelenému rozvoji.

Usnesení slibuje, že Čína rozpracuje akční plán na dosažení bodu zvratu v uhlíkových emisích před rokem 2030 a zajistí svůj rozvoj na základě efektivního využívání zdrojů, přísné ochrany životního prostředí a účinné kontroly emisí skleníkových plynů, uvedlo zasedání.

K tomu lze poznamenat, že Čína v tom má prakticky tisíce let trvající tradici. Nejdelší nepřetržitá kontinuita její civilizace v historii byla umožněna vysoce udržitelným, ač intenzivním využíváním zdrojů, aniž by došlo k rozvratu životního prostředí i přes vysokou hustotu obyvatelstva. Také proto se v její kuchyni ze všeho dělají nudle a drobné kousky, protože ty vyžadovaly daleko menší spotřebu paliva na úpravu, než naše západní řízky a kuřecí stehna. Ekologická ochrana je tedy hluboce zakořeněna v čínské tradici a kultuře.

Zasedání tedy revidovalo a schválilo směrnice o zřízení a vylepšení mechanismů vytváření hodnoty ekologických produktů. Zasedání přitom zdůraznilo nutnost vynaložit úsilí na hledání trvale udržitelných tržně založených způsobů vytváření hodnoty ekologických produktů jak v podnicích pod kontrolou vlády, tak u spolupracujících podniků spolu s veškerými ostatními sektory společnosti.