Jako každý rok se zase blíží zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), které bude mít letos vzhledem k okolnostem řadu zvláštností. V pondělí 18. ledna bylo z Ženevy, kde sídlí organizační výbor tohoto světového fóra, potvrzeno, že letošní Davos proběhne 25-29. ledna na téma „Kriticky důležitý rok pro opětovné vybudování důvěry.“ (Foto: Copyright World Economic Forum, Annette Boutellier)


Na Davoském shromáždění se tradičně vždy diskutovalo o tom, jak utvářet a směrovat v nadcházejícím období globální světovou spolupráci. Přestože takováto spolupráce by měla být společným zájmem celého lidstva a těžko si bez ní představit rychlý růst a prosperitu a rychlé zotavení ze série krizí, kterou s sebou přinesla pandemie COVID-19, byl Davos v obecném obyvatelstvu obvykle vnímán se smíšenými pocity. Ti, co k němu zaujímali odtažité postoje, ho obvykle vnímali tak, že jeho účastníkům jde převážně o nastolení agendy globalizace směřující k monopolárnímu světu pod dominancí úzké oligarchie, pro kterou se vžil název Nový světový řád – New World Order (NWO). A odpůrci takového uspořádání světa proto často vidí i v agendě Světového ekonomického fóra na globální zotavení po pandemii COVID-19 přezdívané Velký restart pokus právě takovýchto sil prosadit svůj monopolarismus a hegemonii.

Nelze asi pochybovat, že řada sil, které opravdu ambice k monopolárnímu světu mají, se každého shromáždění v Davosu účastní, ale s tím, jak svět čím dál tím více směřuje k multipolárnímu uspořádání a k multilateralismu ve vzájemné spolupráci a k vytváření globálně kooperující komunity národů se společně sdíleným osudem lidstva, která nepotřebuje žádného monopolárního dirigenta a sama se umí na spolupráci domluvit, se mění i charakter agend a názorového složení účastníků Davosu, který se tak více obrací ke globálnímu multilateralismu národů bez nějakých dirigistických forem globalizace. O této probíhající změně charakteru Davosu svědčí i narůstající účast Číny, pro niž je multilateralismus a budování komunity kooperace se sdílenou budoucností lidstva bez dirigismu ústředním tématem jejích snah.

Letos poprvé ve své historii Světové ekonomické fórum neproběhne jako fyzické shromáždění účastníků ve švýcarském letovisku Davos, nýbrž vzhledem k situaci s pandemií proběhne jako virtuální akce přes komunikační sítě. Nicméně jeho aktivita tím nemá být nijak utlumena.

Svést má dohromady přes 1 500 předních zástupců vlád, podniků a občanské společnosti z více než 70 zemí a regionů, aby probrali jak si po pandemii COVID-19 poradit s ekonomickými, environmentálními, sociálními a technologickými problémy. Pro to by rádi stanovili agendy konkrétních činností, které s řešeními pomohou. Nicméně i širší otázky a dlouhodobější záležitosti, než je pandemie. Zejména jak katalyzovat přínosy prudce postupující Čtvrté průmyslové revoluce.

„V kontextu pandemie COVID-19 potřebujeme překonfigurovat priority a naléhavost záležitostí tak, abychom systémy všude ve světě rekonfigurovali k silnějšímu růstu,“ řekl zakladatel a výkonný předseda WEF Klaus Schwab.

„Opětovné vybudování důvěry a narůstající globální spolupráce jsou pro podnícení inovativních a odvážných řešení k utlumení pandemie a k rozhýbání robustního zotavení kriticky důležité. Takovéto unikátní shromáždění bude pro vůdce příležitostí, aby předložili své vize a řešili ty nejdůležitější záležitosti naší doby, jako je potřeba urychlit vytváření pracovních míst a ochrana životního prostředí.“

Světové ekonomické fórum tentokrát nechce být jen pouhým diskusním fórem k výměně idejí. Nechce řešení jen inspirovat, nýbrž chce vypracovat i poklady sloužící pro konkrétní činnosti. Proto WEF rozhodlo, že závěry vzniklé během týdne diskusí jako Agenda Davosu mají posloužit jako výchozí zadání pro úkolové síly řešící globální záležitosti pro jeho nadcházející Speciální výroční shromáždění, které tentokrát však neproběhne v Davosu, nýbrž v Singapuru (asi kvůli zdravotní bezpečnosti), kde má proběhnout ve dnech 25-28. května.

Světové ekonomické fórum uvádí, že toto shromáždění se zaměří na vytvoření činností s reálným dopadem, na nové vybudování důvěry a na zformování politik a partnerství, kterých bude v roce 2021 zapotřebí.

Na této formulací cílů je mj. zajímavé, že je určitým implicitním přiznáním, že důvěra ve světový systém do jisté míry v poslední době utrpěla a že východiskem k jejímu obnovení je nastolení politik autentického partnerství, která mají být základem důvěry a funkční kooperace na globální úrovni. Možná by v podstatě – tak nějak mezi řádky – mohlo jít o ohlášení nového, věrohodnějšího a funkčnějšího modelu globalizace s důrazem na multilateralismus a partnerství.

Důvěru v určitou naději z Davosu nicméně projevila i Čína, která je zaníceným zastáncem právě takového nového globálního systému na základě vzájemných partnerství a nikoliv hegemonismu, vyjádřením čehož je bezesporu skutečnost, že agendy Davosu se na Světovém ekonomickém fóru 25. ledna zúčastní přes video-hovor i čínský prezident Xi Jingping, což v úterý oznámila mluvčí čínského ministerstva zahraničí.

Prezidenta Xiho podle oznámení mluvčí Hua Chunying na denním briefingu k účasti na shromáždění pozval sám zakladatel a výkonný předseda WEF Klaus Schwab a prezident Xi ke shromáždění přednese projev. Co bude prezident říkat, není zatím známo, ale nelze pochybovat o tom, že bude zase prosazovat program sdílené budoucnosti globální komunity lidstva v multilaterální spolupráci. Takové pozvání prezidenta Xiho Klausem Schwabem lze tedy určitě číst jako přihlášení se Davosu k takto pojaté mezinárodní globální partnerské spolupráci jako k té skutečně průchodné, funkční a věrohodné formě globalizace.

Mluvčí Hua připomněla, že prezident Xi k zahajovacímu shromáždění WEF při výročním shromáždění promluvil už v lednu 2017, kdy vyjádřil silnou podporu ekonomické globalizaci jako takové a systematicky tehdy rozebral čínské postoje a propozice k ní.

Hua na briefingu mluvila o tom, jak se v současnosti globálně šíří pandemie COVID-19, světová ekonomika je proto v hluboké recesi a jeden za druhým se vynořují různé globální problémy. Hua vyjádřila naději a důvěru v to, že nadcházející shromáždění WEF pomůže vybudovat globální konsensus, opět nastolit vzájemnou globální důvěru, posílit globální spolupráci a přispět k řešení palčivých globálních záležitostí, se kterými se teď mezinárodní komunita potýká.

Tedy zase by to asi šlo vyložit jako určité uznání ztráty důvěry v minulé formy globalizace monopolárního světa a naději na nastolení novější už funkční a věrohodné formy globální kooperace a budování komunity sdíleného globálního osudu lidstva.

„Čína byla vždy oddána dodržování a praktikování multilateralismu, prosazování konstruktivní a otevřené světové ekonomiky, vytváření globalizace, která bude více otevřená, více inkluzivní, více vyvážená a bude přinášet více prospěchu všem, a vždy prosazuje výstavbu globální komunity sdílené budoucnosti lidstva,“ dodala.

„Čína bude i v průběhu pandemie nadále svou moudrostí a silou přispívat ke globální spolupráci k překonání pandemie COVID-19, k ekonomickému zotavení světa, k řešení globálních problémů a ke zlepšení správy globálních záležitostí,“ řekla Hua.

AC24.cz je také na  Facebooku Twitteru Telegramu a   GAB.