Možná, že nerozumíte tajnému jazyku peněz a tomu „příběhu peněz“, který se vám pokouší vyprávět už od doby předcházející vašemu narození. V knize „Tajný jazyk peněz: Jak činit chytřejší finanční rozhodnutí a prožít bohatší život,“ bývalý psychiatr, který se stal cvičitelem ředitelů David Krueger, vrhá klinický pohled na náš vztah k těm papírkům, aby zjistil, proč racionální lidé mohou ohledně peněz jednat tak iracionálně. Bankovní sazby z Kruegera učinily cvičitele, který prozkoumává myšlení ohledně všeho počínaje Bernie Madoffem až po vzorce výpočtu důchodového příjmu.

Představení:

Jméno: David Krueger, M.D.
Bydliště: Houston, Texas
Vzdělání: University of Texas; Louisiana State University School of Medicine; psychiatry residency at University of Colorado School of Medicine
Hlavní body kariéry: Jako generální ředitel MentorPath – pro coaching manažerů ke Kruegerovým klientům patřili generální ředitelé nadnárodních korporací, spisovatelé best-sellerů a profesionální atleti.

Vydal 15 knih včetně „Vytváření vzpomínek: Odrazy rodičovství od vůdčího psychoanalytika“ a „Úspěch a strach z úspěchu u žen.“

Slouží jako vedoucí coach a děkan pro vytváření osnov u Aliance výcvikových coachů

Psychiatrii a psychoanalýzu praktikoval a učil po 25 let.

 

Napsal jste knihu s názvem „Tajný jazyk peněz“. Co je na tom tak tajného? Vyděláme je, utratíme je. A to je konec toho příběhu, ne?

Ano! (Smích.) Peníze jsou ve skutečnosti tak jednoduché, protože jsou to pouhé jednotky výměny. Ale současně jsou i tak komplikované, protože fungují v našich životech na tolika různých úrovních, které jsou emociální, nevyslovené a podvědomé. Ten tajný jazyk je opravdu psychologickým a symbolickým jazykem, který používáme, abychom peníze přiměly vyprávět cokoliv, co jim povídáme. Peníze k nám promlouvají a my s penězi mluvíme. Je to něco na způsob Rorschachova projekčního testu, my to prodchneme jakoukoliv hodnotou nebo významem, který chceme.

 

Zmiňoval jste náš vztah k „příběhu peněz“ jakožto jednotlivců. Ovšem je tu ten problém, že většina z nás nemá ani ponětí o tom, co je to ten příběh peněz, ještě méně o tom, jak se vyjeví.

Tohle je sice pravda, ale jen částečně, neboť jsme s nimi tolik spjatí. Naše sepjetí s penězi je nejdelším vztahem našeho života. Začíná, ještě než se narodíme, příběhem peněz našich rodičů a končí až poté, kdy zesneme. Klíč je v tom, jak si tento vztah sami pro sebe uspořádáme. Je důležité právě tohle správně zvládnout.

 

V poslední době se výzkum peněz a jejich účinku na náš mozek a lidské chování dost rychle rozběhl spolu s tím, jak se sbíhají výzkumné oblasti psychologie, biologie, fyziky a neuroekonomie. Kam do tohoto mixu zapadáte vy?

To, co doufám, že dělám, je sběr těchto vzrušujících objevů dohromady, jejich syntéza a aplikace na strategický coaching. Řečeno jednoduše, doufám, že lidem pomůžu, aby se naučili, jak změnit příběh svých peněz.

 

Jedním z příběhů peněz, který všichni bedlivě sledujeme je skandál s Bernie Madoffem. Je to učebnicový příklad toho, jak se investice na důchod strašlivě zvrtnou?

O čem se z Madoffa můžeme poučit? Existují tucty chyb v nakládání s penězi a finančních bludů, kterým podléháme kvůli způsobu, jakým náš mozek pracuje. Jedním z nich, který se hodí zvláště pro Madoffa, je touha být neobyčejný či vyvolený. Vidíme to často u podfuků. Spadne do toho osoba, která chce být vyvolená, a to ji může vykolejit ze zdravého rozumu k emociální volbě. Madoff apelovat na lidské touhy po statutu tím, že jim nabízel členství v exkluzivním klubu. Mohl tak dostat i ty boháče na kolena. Jeden investor řekl, museli jste přijít za ním, on by za vámi nepřišel a během několika prvních jednání vám říkal: „Ještě ne.“ Když jim nakonec řeklo ano, tam mu dali i poslední penny.

Dalším faktorem bylo to, co psychologové nazývají „přeneseným bludem“. Budil důvěru jako osobnost s autoritou. Byl to předseda Nasdaq. Byl filantropem. Měl ohromné davy přívrženců. Budil sklony vnímat jej jako ideál ikonizující věrohodnost a předvádějící bohatství s nadějí, že my se můžeme podílet na jejich vznešenosti. Je to stejná forma sociální nákazy, která způsobila loni na podzim tržní ztrátu 1,1 bilionu dolarů.

Je v tom rovněž ujišťující zaujetí. Něco si vybereme a pak z dat o tom vybíráme jen hrozinky, co potvrzují, že jsme učinili dobré rozhodnutí a zamlžují doklady o tom, že je tomu naopak.

 

Takže to byla stará dobrá zahradnicky vyšlechtěná forma hrabivosti.

Přesně. Ale hrabivosti se dalo ošklivé jméno. Hrabivost je ve skutečnosti chamtivá touha dostat víc. Může se stát posedlostí; ale nemusí to být špatně. Ale emoce a bezprostřední lákadlo mohou přetrumfnout logiku a úsudek. To je jedna ze základních věcí, které z neurověd víme – když dojde k emotivní odpovědi, tak ten mozek napravo může unést ten levý mozek a držet jej jako rukojmí, čímž porazí rozum, logiku a dlouhodobé plánování.

 

Vedla ta noční můra na Wall Streetu mnoho Američanů k tomu, aby začali zpytovat příběh svých peněz?

Přesně to se stalo. Tolik lidí dělalo ty správné věci, provedli veškeré správné kroky a přípravy a najednou se změnila pravidla. Vzniká z toho tedy pocit bezmoci. A tato bezmoc vytváří strach a zaměření na jiné věci, z nichž všechny jsou zaměřené na peníze.

Vytvářet páry a zakládat vztahy. V tom je tolik zaměření a starostí o peníze a některé z těchto problémů jsou opravdu o penězích. Ale mnoho dalších jsou problémy, které jedou s penězi stopem, protože peníze jsou čímsi, co je hmatatelné, konkrétní a mohou reprezentovat téměř cokoliv.

Peníze jsou jednou ze dvou či tří nejběžnějších věcí, pomocí kterých se emociální záležitosti vozí stopem. K těm dalším patří jídlo a sex. Ale peníze, jak opravdu věřím, mezi nimi vévodí.

 

Pro lidi generace baby boomu je proces přizpůsobení se prudkému poklesu jejich důchodových úspor čímsi téměř podobným jako je zármutek při ztrátě dítěte. Neví, kam se obrátit a komu věřit při postupu vpřed.

Je to forma zármutku, protože když se člověk dívá vpřed, tak se musí vzdát vize o tom, co měl, a co si myslel, že bude, aby vyhodnotil, kde se teď zrovna nachází a vytvořil si nový příběh o svém postupu vpřed založený na odlišných výchozích předpokladech. Pořád visí na tom starém příběhu a doufají, že se cosi změní nebo doufají, nebo že to nějak doženou, což vyžaduje energii a zaměření. To leckomu znemožní, aby solidně vycházel z momentální situace a činil volby o tom, co je v tomto momentě to nejlepší.

Měl jsem klientku, která se nemohla dostat přes tu částku peněz, o kterou přišla, pravděpodobně 60 až 70% svých celoživotních úspor. Ta řekla: „Když prodám, tak o to všechno přijdu.“ A já to posadil do jiného rámci, když jsem řekl: „Když zrovna teď máš 2 miliony dolarů, máš 2 miliony, ať už to pochází z 50 000 dolarů nebo to pochází z 8 milionů dolarů. Zrovna teď musí být tvoje volba úplně o tom, co chceš se svými penězi udělat a to rozhodnutí je teď a potom.“

 

Poukázal jste na to, že s různými kategoriemi peněz zacházíme různě. Jaká jsou naše slepá místa, když přijde na důchodové úspory?

Tolik je toho ohledně důchodových úspor o penězích. Skutečná autonomie by byla, kdybyste v důchodu nebyli závislí na nikom dalším, ať už je to vláda, děti nebo členové rodiny. Teď vím, že je to ideální, ale navíc k úsporám peněz je nejlepší přípravou na roky stáří péče o zdraví. Zdraví a peníze; to jsou ty dvě věci, které slyším nejčastěji ve věci obav z budoucnosti. Existují způsoby dennodenního plánování a každodenního věnování se péči o zdraví stejně jako o peníze. Každý den pracujete. Věnovat se něčemu je rozhodnutí, které učiníte jednou a pak už se to stane automatickým.

 

Jednou z největších rozpolceností ohledně důchodového příjmu je to, že to vypadá, jako by to fungovalo ve dvou směrech. Konec konců od důchodu se očekává, že vás osvobodí od stresu z práce kvůli obživě. Jak změnit příběh svých peněz, abychom tento konflikt vyřešili?

Myslím, že ty kulisy se u toho musí změnit. Netěšíme se na důchod jako na všechno nebo že něco už nic více. Těšíme se na kombinaci různě namíchaných věcí, které jsou jak nezbytné, tak žádoucí. Jednou věcí, o které můžete uvažovat, je, že bez ohledu na příběh peněz je jednou z realit, že peníze determinují vaši volbu. Jedním způsobem, kterým o tom můžete uvažovat, je začít od konce a vylíčit si v představách jaké volby chcete činit a opřít se do toho. Když si něco vizuálně představíte, vytvoří vám to v mozku změny; v mozku se ve skutečnosti rozsvítí ty samé části, když si vytvoříte představu, jako když opravdu něco vidíte. Takže když se ke své vizi vracíme, vyleptáme si ji do mozku. Můžete si tam ve skutečnosti vyleptat zážitek úspěchu a hledat způsoby, jak se k němu dostat.

 

Jak rozpoznat a změnit příběh svých peněz, když teď pochybujete o svých finančních poradcích?

Myslím si, že odpověď leží v procesu prověřování vzorců. Vzorce už nemusí fungovat stejným způsobem nebo se vztahovat na každého. Neexistuje vzorcová odpověď. Myslím si, že na to je více individuální odpověď.

To, co volá po řešení, je opravdu se dát do plánování a překonat při tom optimistické zaujetí, že všechny věci, co děláme nám vyjdou, že se nějak ufinancujeme a že budeme navždy zdraví. Opravdu to volá po zaměření se na potřebu realistických vizí, jak bude vypadat život mezi pětasedmdesátkou a stovkou, a odkud na něj bude pocházet příjem. Ne mít z toho strach, ale jak si to naplánovat.

Myslím, že rostoucí střední délka života způsobuje určité velice odlišné způsoby uvažování o tomhle. To je jeden z důvodů, že i pro zdraví jsou peníze tak důležité, protože zdravotní péče z toho může zabrat velkou část stejně jako zajištění pocitu, že jsem každý den svěží a plný energie.

 

Přišel čas jednoduše poslat do důchodu celý důchodový model? Je teď už zastaralý?

Čím dál víc věřím, že je a bude. Pravděpodobně by to mohlo nahradit něco jako transformace, protože to spíš bude nějaká transformace než, že to bude pro spoustu lidí všechno nebo nic. Někteří z nejzdravějších a nejzdatnějších lidí říkají, že nemají opravdu v plánu přestat pracovat; to je cosi, co je velice vitální, když cítí tolik energie a že chtějí nadále být prospěšní.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: bankrate.com

]]>